Německé snižování emisí: současným tempem nabere do roku 2030 zpoždění 16 let - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Německé snižování emisí: současným tempem nabere do roku 2030 zpoždění 16 let

,

Německu se nedaří plnit cíle energetické a klimatické politiky. Pokud by země snižovala emise současným tempem, cíle pro rok 2020 dosáhne se zpožděním 8 let. Cíle pro rok 2030 pak se zpožděním 16 let. Navíc ekonomice hrozí po odstavení jaderných a uhelných zdrojů výpadky elektřiny. V následujících 10 letech má totiž zmizet 43 procent instalovaného výkonu ze sítě.

Německu se nedaří plnit sliby a cíle ohledně snižování produkce skleníkových plynů, uvedla poradenská firma McKinsey v analýze, jež zkoumá německou energetickou politiku Energiewende. Ta spočívá v odklonu od jádra a uhlí ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Navíc po roce 2022, kdy skončí i poslední reaktory v zemi (v současnosti jich je v provozu sedm o instalovaném výkonu 9,5 GW, v roce 2021 a 2022 se odpojí vždy tři bloky) reálně hrozí nedostatek elektřiny v zemi a výpadky proudu.

Loni se v Německu vyprodukovalo 866 milionů tun ekvivalentu CO2 (meziročně o 4,5 procenta méně), což je stále o 116 milionů tun více, než je stanovený cíl pro rok 2020. Pokud by tempo snižování emisí zůstalo stejné jako dosud, cíle pro rok 2020 by nabraly zpoždění 8 let a závazek pro rok 2030 dokonce 16 let.

Dosavadních úspor navíc podle McKinsey bylo dosaženo hlavně v energetickém sektoru, v dopravě a ostatním průmyslu naopak emise CO2 stouply.

„V následujících deseti letech zmizí ze sítě 43 procent instalovaného výkonu z roku 2018,“ varoval Thomas Vahlenkamp z německé pobočky McKinsey v Düsseldorfu. Do roku 2030 by německá ekonomika měla postavit dodatečných 17 gigawattů energetických zdrojů, aby pokryla odstavené jaderné a uhelné zdroje a měla i záložní kapacity pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny.

Německé reaktory v provozu a jejich odstavování
Název Poloha Instalovaný výkon (v MW) Ukončení provozu
Isar/OHu 2 Bavorsko 1410 31. 12. 2022
Brokdorf Šlesvicko-Holštýnsko 1410 31. 12. 2021
Philippsburg 2 Bádensko-Württembersko 1402 31. 12. 2019
Grohnde Dolní Sasko 1360 31. 12. 2021
Emsland Dolní Sasko 1335 31. 12. 2022
Neckarwestheim 2 Bádensko-Württembersko 1331 31. 12. 2022
Gundremmingen C Bavorsko 1288 31. 12. 2021

To by znamenalo postavit 4857 větrných turbín o výkonu 3,5 MW, upozornila agentura DPA. Tento sektor však aktuálně v Německu prochází krizí.

Riziko výskytu výpadků elektřiny hrozí zejména v období mezi lety 2025 až 2030. Německo by podle analýzy mělo kromě výstavby nových obnovitelných zdrojů stavět záložní elektrárny nebo mít v záloze i ty, které odstaví. Například uhelné.

Ministr hospodářství z CDU Peter Altmaier vyzval k národnímu konsenzu ohledně výstavby dalších větrných turbín. Stavba nových pozemních větrníků se totiž téměř zastavila.

Kromě nedostatku vhodných ploch pro pozemní turbíny je problémem dlouhý schvalovací proces a soudní spory s občanskými sdruženími. Zpoždění nabírá i výstavba nových tras rozvodné sítě, jež má spojit sever a jih země.

Dále čtěte:

Žádný strach? Odklon od uhlí zdraží Němcům elektřinu jen o procento, tvrdí analýza

Bitva o jádro: v Bruselu se bojuje o definici zelených investic

Elektrická dálnice skrze Německo za 10 miliard eur budí vášně. Podle expertů je nezbytná

Jádro je nebezpečné a drahé i pro Česko, píše Havlíčkovi německá poslankyně

Chytej CO2, budeš odměněn. Němečtí liberálové chtějí lidem platit kryptoměnou za odsávání emisí

Dokumentarista Moore opět provokuje: Soláry a větrníky nás nezachrání, živí fosilní barony

Obnovitelné zdroje pokryly skoro polovinu německé spotřeby. Ohrožují ale stabilitu sítě

Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí

Vlaky místo letadel. Němečtí Zelení prosazují zrušení vnitrostátních letů

Ohodnoťte tento článek
Diskuze