100 let republiky: Letiště Ruzyně je po 81 letech znovu na křižovatce dějin - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

100 let republiky: Letiště Ruzyně je po 81 letech znovu na křižovatce dějin

,
100 let republiky: Letiště Ruzyně je po 81 letech znovu na křižovatce dějin
Zdroj: čtk

Ruzyňské letiště bylo vždy výkladní skříní republiky. Usnulo jen za války a normalizace.

Bylo 5. dubna 1937 devět hodin ráno. Na letišti v pražské Ruzyni se podle dobových zpráv tísnily davy lidí. Přišly přivítat letoun Douglas DC-2, který přiletěl z Piešťan přes Zlín a Brno. Šlo tehdy o první let, který roloval po ploše zcela nového letiště. Po 81 letech je stejné místo opět na křižovatce dějin. Chystá investice za 27 miliard, novou věž, přistávací dráhu či komplex zvaný Airport City.

Soukromníci na ploše

Podívejme se ale ještě na chvíli do těch nostalgických let nadšeného budování nové republiky. Peněz nebylo nazbyt, a co stát nedokázal, museli dohánět lidé z byznysu. V polovině 20. let tehdejší ministerstvo veřejných prací vyzývalo velké banky a podniky, aby začaly s budováním vlastních leteckých flotil. Vedle státních ČSA tak vznikla třeba Baťova letecká společnost nebo Československá letecká společnost. Právě ona jako první přistála v Ruzyni.


Mezi elitou: Ruzyně aspiruje na nejlepší evropské letiště

 Letiště Václava Havla


Dnes už málo známá zkratka ČLS a logo letícího ptáka patřily v té době k chloubě republiky. Protože stát tehdy letecké společnosti podle nalétaných kilometrů dotoval, víme, že byla větší než ČSA a létala s tehdy luxusními stroji, například DC-3, který získala jako druhá firma v Evropě. V roce 1938, na vrcholu svého úspěchu, tvořila délka linek ČLS 3470 kilometrů a firma nalétala 1,4 milionu kilometrů. Její letadla přistávala v Amsterdamu i Marseille a na palubě se objevila i tehdejší novinka – letušky. Za založením ČLS stáli představitelé Škodových závodů. Mnichovská dohoda firmu paralyzovala a válka znamenala definitivní konec.

Zpátky k Ruzyni. Sama o sobě nebyla prvním pražským letištěm. Od roku 1920 se přistávalo na trávníku ve Kbelích. Nicméně už koncem 20. let bylo jasné, že zdejší plocha rostoucímu zájmu o leteckou přepravu nebude stačit. Vláda ČSR proto v březnu 1929 přijala návrh na vybudování nového samostatného civilního letiště a stát vykoupil pozemek o rozloze 108 hektarů za zhruba 17 milionů korun. V červenci 1931 pak byla vypsána veřejná soutěž na vybudování letiště.

Zlatá pro letiště

Na místě tehdy zvaném Dlouhá míle se začalo stavět v červenci 1932 a náklady nakonec vyšly na zhruba 110 milionů korun. Zajímavé je, že stát tehdy omezil použití strojů na minimum. Za hospodářské krize totiž chtěl dát práci co nejvíce lidem. Dílo se každopádně podařilo. Letiště za odbavovací budovu získalo zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937.

Létat se začínalo podle kbelského vzoru. Tedy na trávníku s celkem pěti hvězdicovitě rozmístěnými drahami. Na druhé straně, co by za takový počet dnes letiště dalo, protože používá sotva dvě, i když samozřejmě násobně delší a s jinou kapacitou.

 Počet odbavených cestujících na pražském letišti (v milionech)

Vzlétalo se všemi směry podle toho, jak zrovna foukal vítr. Během prvního necelého roku prošlo letištěm 13 462 cestujících. Celková kapacita letiště byla tehdy zhruba 250 tisíc cestujících ročně. Pro srovnání: dnešním areálem projde 15,4 milionu cestujících (rok 2017) a čísla dramaticky rostou.

Válka nepřinesla letišti velký rozvoj. Spravovala ho armáda a fungovala jen jedna linka mezi Vídní, Prahou a Berlínem, kterou provozovala Lufthansa. Podařilo se ale dobudovat čtyři zpevněné dráhy o délce 950 až 1800 metrů. Při květnové revoluci naštěstí nebylo letiště vážněji poškozeno, a tak se mohlo začít brzy znovu využívat.

Velké plány

Druhý zásadní milník přišel v roce 1960. Tehdejší vláda rozhodla o stavbě nového terminálu Sever (dnes terminál 1). Hotov byl za osm let. Dnes s trochou hořkosti můžeme říci, že vláda okupačním vojskům připravila na srpen 1968 hladké přistání.

I když se tato doba nesla ve znamení velkého útlumu vnitrostátních linek, bylo jasné, že rostoucí mezinárodní kapacita nebude jednou dostačovat. V 70. letech se tedy schválily první plány na vybudování paralelní dráhy. To je ta, co dosud nestojí. Pozornost ale byla upřena i na „staré“ letiště. V roce 1986 skončila rekonstrukce tamní odbavovací haly a naštěstí se plus minus podařilo zachovat její funkcionalistický ráz ověnčený cenou z Paříže.

A zatímco se lidé procházeli tím nevídaným technickým vynálezem – samootevíracími dveřmi, chystaly se změny, které tehdy mohl tušit jen odvážný vizionář. Když Československo přestalo být „za plotem“, vzrostl i zájem o cesty do Prahy. V roce 1995 se začalo stavět nové parkoviště i odbavovací komplex. Tehdy bylo letiště na třech milionech odbavených cestujících ročně. Vyrostl také cargo terminál a další stavby.

V roce 2002 byl otevřen Parking C, tehdy největší poschoďové parkoviště ve střední Evropě. Začal se také využívat prodloužený prst B s nástupními prosklenými mosty a pohyblivým chodníkem a skončila rekonstrukce odbavovací budovy. V roce 2005 už počet odbavených cestujících přesáhl hranici deset milionů.


Dlouhý příběh krátkých dálnic. Dnešní D1 slíbil stát dostavět v roce 1940

 Dálniční úsek Praha-Mirošovice - archivní snímek


V září 2005 byla oficiálně otevřena veřejná část terminálu Sever 2 (dnes terminál 2), který se využívá pro lety v rámci Schengenského prostoru. Po jeho úplném dokončení v lednu 2006 měli cestující k dispozici 27 nástupních mostů a kapacita odbavených pasažérů se zvedla zhruba 0 30 procent.

Od té doby došlo jen k opravě dráhy, ale letiště 13 let tak trochu spí. Jeho šéfové nyní představili plány za celkem 27 miliard a sebevědomě tvrdí, že není problém se do nich pustit. Ono také nic jiného nezbývá, protože počet odbavených cestujících stále roste a kapacita odbavovacích prostor i přistávací dráhy nestačí. Během třiceti let se kapacita musí zdvojnásobit, aby stačila růstu.

Postavit se má nová řídicí věž, paralelní dráha k hlavní přistávací dráze, stovky nových parkovacích míst a rozšířit se mají i odbavovací terminály. Vyroste i Airport City: letiště chce své pozemky poskytnout ke komerčním účelům soukromých developerů. Podle plánů má letištní město zahrnovat třeba soukromé kliniky, kongresová centra či hotely. Prý žádné kanceláře ani kasina. Snad tyhle vize nezůstanou viset ve vzduchu.

Přečtěte si také:

Překážky českého rozvoje. Dohánění Západu je obtížnější než dřív

Historie české koruny aneb Jak se dožít stovky

Střídmost, pak plné žaludky. Češi pijí víc piva, zanevřeli na brambory a chléb

Hladový systému nevěří. Po vzniku Československa přišla na lid bída

Dějiny jedné spodiny. V osmdesátých letech kulminovala kultura bonů a veksláků

Ohodnoťte tento článek
Diskuze