Marxismus v praxi: vedoucí výroby dodávek Barkas šéfuje v Porsche - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Marxismus v praxi: vedoucí výroby dodávek Barkas šéfuje v Porsche

,

Příběh německého manažera Siegfrieda Bülowa dobře ilustruje úspěch sjednocení Německa. Před rokem 1989 pracoval pro východoněmeckého výrobce dodávek Barkas v městě Karl-Marx-Stadt. Nyní šéfuje fabrice v Lipsku, kde se vyrábí luxusní vozy Porsche.

Čím se liší marxistická ekonomika od tržního kapitalismu? O tom by mohl vyprávět současný šéf továrny Porsche v Lipsku. Siegfried Bülow totiž začínal u firmy Barkas v tehdejším Karl-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz) a zažil marxistické řízení výroby i odměňování.

Jako vedoucí oddělení Barkas-Autowerken jezdil v 80. letech na dovolenou do Maďarska a na vlastní kůži pocítil, jak tvrdá východoněmecká marka byla a co se za ní dalo pořídit.

Nezaměstnaný zápaďák

„Museli jsme každý fenik dvakrát otočit,“ zavzpomínal německý manažer pro německý týdeník Die Zeit. V bungalovu vedle nich bydleli západní Němci a ti počítat nemuseli. I když byl jejich soused nezaměstnaný, pobíral podporu v západních markách a léto trávil v Maďarsku v luxusu.

Jak je možné, že si nezaměstnaný ze Západního Německa žije lépe, než vedoucí pracovník Německé demokratické republiky, pomyslel si tehdy Bülow. V učebnicích marxismu-leninismu četl něco jiného.


Šéf Trabantu nedá na auta z bakelitu dopustit:
Bavlna a pryskyřice? Byli jsme světová špička, tvrdí bývalý šéf Trabantu

 Trabant 601


Dnes je jedním z nejúspěšnějších manažerů v Německu a může srovnávat. V pětašedesáti letech šéfuje továrně v Lipsku, kde se montuje téměř polovina produkce vozů Porsche. Velí čtyřem tisícům lidí a každý den vyrobí 600 aut, modely Porsche Cayenne, Macan a Panamera.

„Dělníci v NDR byli to nejdůležitější, co jste v továrně měli. A museli jste se o ně dobře starat. Dnes to je opět zásada moderního managementu,“ tvrdí Bülow.

Věčný nedostatek hliníku

Jako vystudovaný inženýr měl po škole 732 východních marek, dělník v třísměnném provozu vydělával 1300 marek. V továrně Barkas se museli potýkat s nedostatkem materiálu. Zejména chyběl hliník na výrobu dvoutaktních motorů. Takže výroba byla neustále ve skluzu. A musel vycházet s dělníky, protože to bylo také „nedostatkové zboží“.

Poptávka po vedoucích pracovnících nakonec umožnila to, že si východoněmecký kádr v roce 1989 udržel kariéru v autoprůmyslu. Stal se ředitelem podniku, ale musel začít propouštět.

Dodávky Barkas už nikdo nechtěl kupovat. Propustil 2300 lidí, zůstalo jen šest set. V roce 1991 továrnu koupil Volkswagen a výrobu udržel. I dnes se v továrně Chemnitz vyrábějí motory pro VW.

Lidový šéf

Bülow se stěhoval do hlavní továrny ve Wolfsburgu, stal se vedoucím lakovny. Jako „ossi“, tedy východní Němec, šéfoval čtyřem tisícům „wessis“, dělníkům ze západu Německa.

Nakonec si jejich důvěru získal, tvrdí. Pomohl mu styl lidového šéfa, s podřízenými hodně mluvil. Na přelomu tisíciletí dostal nabídku snů. Vybudovat v rodném regionu v Sasku továrnu pro Porsche. Od roku 2000 jí v Lipsku šéfuje, v roce 2002 byla továrna slavnostně otevřena.

Tento rok bude pro Bülowa v branži poslední. V létě má odejít do důchodu. Se svou kariérou je spokojen. V roce 1989 musel propouštět, pro Porsche měl příležitost tisíce lidí přijmout. Východnímu Německu tak nezůstal nic dlužen.

Související články o východním Německu:

Východoněmecké safari

Cesta do východního Německa, mnoho let poté


Ohodnoťte tento článek
Diskuze