Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Bitcoinový detektiv Aleš Janda: Banky ani státy nemohou mít vlastní kryptoměny

20. listopadu, 11:33  -  František Novák
20. listopadu, 11:33

Nedávný boom kryptoměn přispěl k tomu, že kdekdo hovoří o zavádění technologie blockchain téměř do každého oboru. Praktické využití veřejné decentralizované databáze je ale podle odborníka na kryptoměny a technologii blockchain Aleše Jandy omezené. Mimo svět kryptoměn nemá velký smysl o takovém řešení hovořit.

Programátor a analytik Aleš Janda pomáhal v minulosti vystopovat ukradené bitcoiny například z české burzy Bitcash.cz, od roku 2015 pracuje pro dánskou firmu Chainalysis, jež mimo jiné stopuje transakce kryptoměn i pro mezinárodní policejní organizaci Interpol. Janda vyvinul i vlastní nástroj Wallet Explorer, který sleduje transakce bitcoinů.

Janda tvrdí, že technologií blockchain se různé firmy nebo banky pouze inspirovaly. Přednost blockchainu je právě v tom, že nepodléhá žádné cenzuře, autoritě. Z kryptoměn se mu zamlouvá především Monero, které splňuje vysokou mírou anonymity. Jaké jsou výhody a slabiny kryptoměn, vysvětluje v rozhovoru pro Euro.cz

Řada firem mimo finanční sektor chce využít technologii blockchain. Co je na ní podle vás unikátního a je vůbec vhodná k použití i mimo oblast kryptoměn?

Blockchain je databáze, která má oproti ostatním jen jednu výhodu: je odolná proti cenzuře, proti zásahu shora. Jednou zapsaná data z ní technicky prakticky nelze vymazat. Není tam tak žádný správce databáze, který by nad ní měl moc. To je ta hlavní, ale také jediná výhoda.

U kryptoměn je tato vlastnost zásadní, protože řeší problém dvojitého utracení: jakmile odesílatel pošle peníze, příjemce určitě nebude chtít, aby si platbu mohl kdykoli v budoucnu rozmyslet. Zároveň často nechceme žádného „správce databáze“, protože ti jsou tradičně nejslabším článkem systému. Pokud jsou to banky, stát na správce může různě působit a přesvědčit je, aby změnili stav konta uživatele, aniž by si to uživatel sám přál. Pokud začne soukromá osoba vydávat vlastní peníze, dříve nebo později peníze zpronevěří, nebo ho stát rovnou preventivně zavře do vězení, protože mu dělá konkurenci.


Blockchain ve firmách? Spíše marketingový trik na lákání investorů


Jako vedlejší produkt funguje blockchain jako nezávislá databáze s časovými razítky. Můžu například uložit do blockchainu nějaký dokument, o kterém pak kdokoli může prokázat, že existoval už v dané době (a nevymyslel jsem si ho před chvílí).

Jako technologie je blockchain vhodný tam, kde právě nemůže být žádný správce. Tedy je tam více subjektů, které si navzájem vůbec nevěří a přitom potřebují dosahovat nějaké shody. To ale moc nenastává; většina problémů má přesah do reálného světa a tam lze na subjekty působit i mimo blockchain. V tom jsou problémy kryptoměn unikátní; ty peníze tam nemají žádný fyzickou podobu, nelze je tedy nějak postihovat z jiné strany.

Naopak firmy nebo státy fyzickou podobu mají, takže tam moc nemá smysl uvažovat o blockchainu – firmy i státy mají zjevně nějaké vedení, vládu. Nejsou tam strany, které by si navzájem nevěřily. A pokud jsou, případné problémy rozhodne vždy to vedení. Blockchain není třeba. Zatím jsem neslyšel o žádném problému kromě kryptoměn a časových razítek, který by blockchain řešil lépe než tradiční centralizovaná řešení. Neříkám, že takový problém neexistuje, ale za těch 10 let existence na něj asi nikdo nepřišel, i když se o to firmy zjevně snaží.

Tvrdíte, že využívání technologie blockchain je finančně náročné. Můžete to upřesnit?

Aby měl blockchain tu jedinou výhodu – rezistenci proti změnám, musí být decentralizovaný. Přičemž každá decentralizovaná technologie je méně efektivní než centralizovaná.

Decentralizovanost totiž něco stojí. A tady to konkrétně stojí jednak výkon, jednak nutnost uložení všech dat u všech uživatelů. S množstvím potřebného výkonu lze libovolně hýbat, ale bude-li ho málo, bude blockchain náchylný na zásahy shora. Bude-li výkonu hodně, stojí to zase hodně energie.

Dám příklad z toho dvojitého utracení: Co když budu chtít podvádět a budu chtít jednou stovkou zaplatit dvakrát?
U hotovosti to funguje tak, že mám fyzicky jen jednu stokorunu a buď ji dám osobě A, nebo osobě B. Není možné (resp. lehké) rozmnožovat fyzické objekty, takže na konci transakce je jasné, kdo tu stovku má v ruce. Jednoduché. Nevýhoda je, že obě strany musí být fyzicky přítomny.

Jak funguje blockchain:

U převodu na účet nedělá toho „arbitra“ fyzika, ale banka. Jedny peníze odešle pouze jednou. Banka pak zodpovídá za to, že odeslané peníze odečte z mého účtu, a nedovolí je utratit znova, takže další platba už neproběhne. Také jednoduché. Nevýhoda je, že obě strany musí věřit bance.

U převodu kryptoměn pak toho arbitra dělá blockchain. Můžu jedny peníze utratit kolikrát chci, ale pouze jedna z těch transakcí se dostane do bloku. Která z nich to je, není podstatné; podstatné je, že stejně jako v předchozích případech ta stovka skončí pouze na jednom cílovém účtu a všichni zúčastnění uvidí, na kterém. Výhoda je, že nemusím věřit nikomu ani být fyzicky někde přítomen, ale technologicky je to drahé.

Jeden stejný problém, tři řešení. Zatímco centralizovaná řešení mají arbitra „zadarmo“, ta samotná decentralizace stojí výkon. A nejen to. O každé transakci musí vědět všechny uzly v síti (jinak nemají proti čemu ověřit, že si těžaři nevymýšlí). A všechny uzly v síti pak musí skladovat všechny transakce, co se kdy staly. V podstatě navždy. Což je strašné. Centrální řešení může mít server jen jeden, a protože sám sobě věří, tak může klidně mazat staré transakce.

Pokud mám možnost použít centralizované řešení, je vždy výhodnější ho použít. Pokud by bitcoin byl centralizovaný, byl by daleko, daleko škálovatelnější, výkonnější. Celá současná síť by klidně běžela i na výkonu mobilního telefonu. Jenže to by ten telefon někde musel fyzicky být, někdo by působil na jeho majitele, a pokud by ten už neseděl ve vězení, nebylo by z toho nic víc než další banka.

Co je v současné době největší překážkou v tom, aby byly kryptoměny brány nejen ve finančním světě vážně?

To je špatná otázka. Kryptoměny nepotřebují být brány vážně. Kryptoměny jsou jen technologie, je jim jedno, jestli je někdo bere vážně. Pokud se vám ta technologie líbí a používáte ji, už ji dávno vážně berete. Pokud jí nevěříte, tak ji nepoužíváte. Pro hlavní použití – zajištění se proti finančním krizím a možnost zdrhnout z válečné zóny klidně nahý, se všemi penězi uloženými jen ve své hlavě – fungují dobře už dnes.

Možná je spíš lepší otázka, jestli místo kryptoměn nemá problém finanční svět a jestli se finanční svět nemůže v kryptoměnách v něčem inspirovat.

Ale abych odpověděl – myslím, že největším technologickým problémem je škálovatelnost. To, že všechny uzly musí vědět o všech transakcích a ještě je musí navždy skladovat a vyhledávat nad nimi, je problém dost zásadní. Bohužel, to je princip blockchainu, takže se to obchází dost těžko. Ačkoli se různé alternativní kryptoměny toto pokoušejí vylepšit, je to vždy jen nějaký kompromis mezi efektivitou a decentralizovaností.

Líbí se mi nadstavba Lightning Network. Ta dobře škáluje na počet transakcí, ale bohužel neškáluje na počet uživatelů. Uvidíme, co chytrého ještě kdo vymyslí. Vývoj jde dopředu rychle a v tomto odvětví se pohybuje spousta chytrých lidí. Proto mám také kryptoměny rád.

Může digitálním měnám pomoci, že je začnou testovat centrální banky států? Tento záměr oznámilo Švédsko, uvažuje o tom Švýcarsko. Bude se podle vás ještě jednat o decentralizovanou digitální měnu, která nepodléhá zavedeným autoritám?

Upřímně v tom nevidím vůbec žádný smysl. Pokud na tu měnu bude mít vliv jedna centrální banka, není to decentralizovaná měna. A taková měna se rozhodně nedá nazývat kryptoměnou. Klidně ta banka může použít jakýkoli tradiční SQL server někde u sebe v serverovně (jako už to dneska určitě tak nějak má) a bude to mít stejné výhody i nevýhody a navíc to bude běžet mnohem efektivněji.

Možná to můžou využít pro nějakou větší transparentnost, ale to taky nedává moc smysl. Pokud bude taková „kryptoměna“ použita jako krytí té tradiční, stejně nelze nijak ověřit, že té tradiční měny opravdu není víc než toho krytí. A i pokud si každý bude moci směnit obě měny, beztak je v případě krize nebude komu prodat. Kdo by chtěl kryptoměnu závislou na zkrachovalé centrální bance?


Švédská centrální banka bude testovat svou „kryptoměnu“:

Potvrzeno: Švédsko začne příští rok testovat E-korunu


Pokud by se mělo platit přímo tou kryptoměnou, pak to bude jednak strašně neefektivní a bude to stejně závislé na té centrální bance. Takže si netřeba hrát na nějaký blockchain.

Ještě by se dalo uvažovat o nahrazení SWIFTu (systému mezinárodních plateb), kdybych chtěl třeba obchodovat s Irákem nebo se Sýrií. Ale i tam to kulhá na obě nohy. Pokud se státy domluvit chtějí, stačí použít centralizované řešení, pokud se nedomluví, stejně bude rozhodovat síla armády a počet shozených bomb na ten konkrétní stát. Bylo by naivní si myslet něco jiného. Debaty okolo blockchainu jsou jen takové akademické teoretizování.

V minulosti jste se zabýval pátráním pro ukradených bitcoinech, býváte nazýván bitcoinovým detektivem. Jak takové pátrání po ukradené kryptoměně probíhá?

Možností je více a nemůžu mluvit o všech, ale v zásadě je klíčové stopovat peníze až k nějaké třetí straně – k nějaké směnárně, platební bráně, službě, mixéru… A pak se té třetí služby zeptat/rozmixovat, případně nějak jít dál. To je hlavní princip.

Nyní pracujete pro dánskou firmu Chainalysis, která pomáhá také Interpolu bojovat proti počítačové kriminalitě. Můžete prozradit, na jakých projektech se u Chainalysis podílíte?

To bohužel příliš nemůžu, v tomhle oboru je hrozně moc tajností, asi aby se kriminálníci nemohli zas tak moc adaptovat. Ale obecně Chainalysis sám nic moc netrasuje, pouze vytváříme software, který trasování zjednodušuje, a ten prodáváme. Drtivá většina jsou klasická pátrání po autorech ransomware, ukradených kryptoměnách z hacknutých směnáren i po ukradených kryptoměnách běžných uživatelů.

Pokud vám někdo ukradne kryptoměnu z počítače, můžete jít za českou policií a máte celkem slušnou pravděpodobnost, že bude viník vypátrán. Jestli ale bude i potrestán a peníze vráceny už je jiná otázka, spousta těch případů vede do zahraničí a to je na dlouhé lokty.

Pokud si člověk chce koupit nějakou kryptoměnu, jaký postup ochrany doporučujete, aby nemohla být odcizena, respektive toto riziko minimalizovat?

Záleží na částce. Pokud je to něco jen na vyzkoušení, tak to můžete skladovat kdekoli. Pokud je to významnější částka, pak bych investoval do nějakého speciálního zařízení – buďto přímo hardwarovou peněženku (např. český Trezor), nebo cold storage na jiném počítači, nikdy nepřipojeném k internetu. Ale to je spíš pro lidi, co opravdu vědí co dělají, pro normální lidi je nejlepší ta hardwarová peněženka.

Rozhodně bych nedoporučil kryptoměny skladovat kdekoli na směnárnách, online peněženkách a podobně. Je jen otázka času, než dotyčná směnárna/peněženka bude vykradena a peníze uživatelů ztraceny.

Jaká digitální měna má podle vás největší budoucnost v následujících letech?

Nevím. Rozhodně by měla smysl měna, která by vyřešila škálování. Ale takovou neznám. Pak se mi hodně líbí Monero. Je anonymní a je v anonymitě o míle dál než ostatní „anonymní“ coiny, třeba ZCash nebo Dash. Ta technologie je úžasná, mám ji rád. Má to ale samozřejmě i svá úskalí, například uživatelské nepohodlí při dohledávání transakcí. Když si pošlete monera z jedné směnárny rovnou na druhou, tam nepřijdou a obě směnárny tvrdí, že za to může ta druhá, jste naprosto bez šance nějak sám zjistit, která z těch směnáren lže.


Kurdové v Sýrii chtějí na kryptoměnách vybudovat anarchistický stát


Také vidím trochu problém v tom, že nelze nijak ověřit, že celkový počet moner v oběhu je ten očekávaný. Pokud by někdo objevil chybu v implementaci a vytvořil coiny „ze vzduchu“ (a technologie Monera je natolik složitá, že něco takového může zcela vyloučit jen málo lidí na světě, pokud vůbec někdo), bude trvat strašně dlouho, než se na to přijde. A v momentě, kdy se na to přijde, už bude inflace tak velká, že to bude nevratný stav. Toho se u Monera bojím nejvíc.

Pak se mi líbí různé pokusy nahradit blockchain něčím novým. Žádný tip ale nemám. Chce to sledovat vývoj.

Měl by být regulován primární úpis mincí (ICO), který je často spojen s podvodem a zneužitím finančních prostředků?

Nevím. Spíš myslím, že neměl, protože ta regulace je v praxi nevynutitelná, a pokud je zákon nevynutitelný, je lepší, když vůbec neexistuje.

Spíš by se mělo postihovat samotné zneužití finančních prostředků. A pak samozřejmě lidi by měli být nějak poučeni neinvestovat do něčeho, čemu nerozumějí. Ale vím, že nějaká osvěta funguje jen velmi pomalu. Ve všech dobách se holt peníze přesunují od těch hloupějších k těm chytřejším a ICO je toho zářným příkladem.

Vyvinul jste produkt Wallet Explorer. Jak tato služba funguje a komu je určena?

Jedná se o nástroj na trasování bitcoinů. Je to v podstatě normální prohlížeč blockchainu s dvěma vylepšeními: sdružuje adresy, o kterých si myslí, že jsou ze stejné peněženky, k sobě, a přiřazením konkrétních jmen k velkým peněženkám služeb, typicky směnáren. Napsal jsem ho v roce 2013 pro vlastní potřebu, protože mě zajímalo, kdo stál za hackem směnárny Bitcash.cz, a žádný nástroj na trasování tehdy neexistoval. Když jsem ho vytvořil a začal plnit databázi, až jsem se lekl, kolik je toho vidět a že by taková věc snad ani neměla být veřejná.

Tak jsem ji nikde nepropagoval, vyvíjel jsem si to jen pro sebe, ale nechal to normálně na webu, protože vlastně proč ne, stejně tam jsou jen veřejná data. Nikdo to moc neznal a nepoužíval, až asi po roce Wallet Explorer náhodou objevil nějaký profesor z Brazílie, kterému se moc líbil, a odkaz na něj házel do různých fór. No a od té doby se to profláklo.

Je určena všem, kteří chtějí stopovat nějakou krádež a podobně. Službu trošku vylepšuji pořád, snažím se, aby byla použitelná. Bohužel už tam ale nepřidávám nové směnárny – dělám tutéž práci pro Chainalysis, který mě za to platí, tak by to byl střet zájmů, což použitelnost dost limituje. Ale pořád to běží a vím, že spousta lidí, převážně policistů, moji službu stále využívá a jsou za ni rádi.

O virtuálních měnách čtěte v rubrice Kryptoměny:

Blockchain jako záruka. Rwanda chce technologií hlídat těžbu vzácného tantalu

Maduro zamyká Venezuelu. Nový pas stojí čtyři mzdy, platit lze jen kryptoměnou

Investor NXMH posiluje v kryptoměnách, kupuje internetovou burzu Bitstamp

Norským těžařům kryptoměn vyhrožují bombovým útokem. Kvůli hluku

Dobývání bitcoinu spotřebuje dvakrát více energie než těžba zlata


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 6 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Co je dobré vědět o dobrovolném důchodovém pojištění?
Chemických škodlivých látek bývá víc doma než venku
Nezapomeňte do půlky prosince zaplatit zálohy na silniční daň
Jak a kde sledovat zásilky ze zahraničí
Výprodeje na akciových trzích mohly způsobit algoritmy
Auta
VW chce překonat Porsche na Nürburgringu. Využije k tomu…
Rekordní Bloodhound SSC, který zatím své schopnosti nepředvedl, je na prodej za pakatel
McLaren 720S Spider: Do prodeje míří extrémně rychlý roadster. Stojí sedm milionů
Test Jeep Grand Cherokee S: Cesta časoprostorem
Bude Cargo e-Bike dopravou budoucnosti?
Technologie
Tatra 700 byla nejrychlejším českým autem (retro)
IDOS po 10 letech mění design. Jak se vám líbí nové jízdní řády?
Konec podpory. Pro sedm let starý Android 4.0 bude obtížnější vyvíjet aplikace
První telefon s dírou v displeji představil Honor. Co nabídne View 20?
Edge se objeví také ve Windows 7 a bude podporovat doplňky pro Chrome
Hry pro příležitostné hráče