Sobotkova sekera na rok 2007 váží 160 miliard
Dlouho před tím, než začnou mít politické strany šanci začít s plněním svých nerozumných slibů, se ukazuje, že pohoda a klid ve veřejných financí mají jen krátký život. Stejně jako každý rok odborníci ministerstva financí v květnu propočetli první verzi státního rozpočtu na rok 2007 a došli ke schodku ve výši zhruba 160 miliard korun.
Ministerstvo financí tuto informaci zpochybňuje. Oficiálně na dotaz týdeníku EURO, zda uvedený deficit takto opravdu vychází, odpověděl Jaroslav Růžek z oddělení komunikace ministerstva, že rozpočtem se bude „zabývat až vláda nová, vzešlá z voleb. Komentování různých předběžných čísel, která se objevují, je předčasné. V každém případě je pravdou, že nové zákony upravující sociální sféru budou znamenat zvýšení výdajů. Ale jaký bude konkrétní schodek, bude záležet na dalších jednáních a na přístupu nové vlády, zda bude snižovat výdaje v jiných oblastech a o kolik.“ Týdeníku EURO pravdivost tohoto údaje, jímž se ministerstvo před volbami pochopitelně nechce chlubit, potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje.
Pastelky i nemocenská.
Deficit zvyšují hlavně dodatečné výdaje schválené v sociálních orgiích ve sněmovně. Byl zdvojnásoben rodičovský příspěvek z 3800 na 7600 korun. K tomu došlo ke zvýšení porodného z 8750 korun na 17 500 korun. Dohromady se náklady na tuto pomoc rodinám zvýší o téměř čtrnáct miliard korun. Další tři miliardy bude stát podle odhadů zavedení příspěvků na zvýšení nájemného, což jsou sociální kompenzace spojené s deregulací nájmů. Schváleno bylo také pastelkovné - rodiče prvňáčků dostanou letos před prázdninami tisícikorunu na školní potřeby. Zde jsou náklady naštěstí výrazně střídmější a dosahují pouhých 78 milionů korun. Rozpočtový výpadek však přinesou i změny v nemocenské a další miliardy bude stát reforma životního minima. Již před několika měsíci provedená analýza signalizovala úředníkům MF nárůst sociálních transferů o zhruba padesát miliard korun.
Na polovinu?
Během přípravy rozpočtu obvykle dochází k postupnému snižování nároků jednotlivých resortů. Se seškrtáním výdajů na polovinu či odpovídajícím neočekávaným růstem příjmů lze však velmi těžko počítat. Navíc není jasné, na kolik přijde reforma životního minima, protože se začne vyplácet příspěvek na bydlení z rozpočtů místních samospráv a nikdo netuší, kolik si to vyžádá dodatečných prostředků. Dá se také očekávat nárůst problémů ve zdravotnictví, kde současná zlepšená situace jde na vrub půjček ze státního rozpočtu a koncem roku bude třeba tyto peníze vracet. Na počátku příštího roku proto mohou vzniknout další tlaky na sanaci zdravotnictví.
Krom toho hrozí, že strany začnou plnit své volební sliby a dál budou zvyšovat různé typy dávek. Z tohoto pohledu je riskantní zejména vznik vlády sociální demokracie s podporou komunistů a zahájení například projektu výplaty stodvacetitisícového porodného.
Zkomplikovat situaci může i případné zpomalení ekonomiky, které nám předpovídá například OECD. Dlouhodobější udržení tempa růstu HDP nad šesti procenty je při absenci reforem málo pravděpodobné, navíc je možné čekat růst úrokových sazeb, který nejen zpomalí růst, ale i zdraží obsluhu státního dluhu.
Pá pá, euro.
Podle konvergenčního programu, v němž vláda slibuje Evropské unii postupné kroky ve zlepšování kondice veřejných financí, by v roce 2007 měl být deficit státního rozpočtu rozhodně pod hranicí devadesáti miliard korun, a to bez započtení mimořádných příjmů z privatizace či deblokace dluhů. Pokud se to nepodaří, čekají vládu problémy v Bruselu. Každopádně nelze očekávat, že při tomto vývoji dá ČNB letos na podzim doporučení ke vstupu do ERM2. Tím pádem definitivně padne představa současné vlády, že zavede euro v roce 2010.
Letos dobré.
Letos se přitom státní rozpočet nevyvíjí špatně a deficit by mohl zůstat pod magickou hranicí tří procent HDP. Pokladní plnění za měsíc duben bylo lepší než loni. Schodek činil 19,9 miliardy korun, což bylo o dvě a půl miliardy méně než v roce 2005.
Výrazně roste zejména inkaso daní a z nich zejména výnosy DPH. Za čtyři měsíce bylo vybráno 56,3 miliardy, což je o 10,3 miliardy více než loni. Důvodem může být růst spotřeby domácností, ale zřejmě největší díl jde na vrub růstu cen energií a pohonných hmot zdaněných devatenáctiprocentní sazbou. Stát tedy velmi slušně vydělává na zdražování.
Opět se letos potvrzuje, že snížení sazeb daní pro firmy znamená vyšší výnos. Rozpočet počítal s poklesem, ale ve skutečnosti je výběr o 3,1 miliardy, tedy o více než 16 procent vyšší.
Oproti tomu osoby samostatně výdělečně činné zatnuly do státní kasy pořádnou sekeru. Za čtyři měsíce byl výběr nižší o neuvěřitelných 87 procent. Jde naštěstí jen o nepříliš významné čtyři miliardy, ale vypovídá to něco o racionalitě a nákladnosti společného zdanění manželů a výdajových paušálů.
Stát přitom i více utrácí. Zatímco loni za čtyři měsíce činily běžné výdaje 33,9 procenta celoročního plánu, letos je to už 35,3 procenta. Nejvíce rostou sociální dávky, ze 109 miliard na 122 miliard.
