Výpočet nemocenské 2021 – nemocenská kalkulačka - Euro.cz

Přihlášení

Nemocenská kalkulačka – výpočet nemocenské 2021

,

Trápí vás nepříjemné onemocnění nebo vás postihl závažný úraz, kvůli čemuž nemůžete po nějakou dobu vykonávat své zaměstnání? Pracovní neschopnost se samozřejmě pojí také s dočasným úpadkem příjmů. Pokud si však platíte nemocenské pojištění, máte nárok na nemocenské dávky. Jak je spočítat? Pomůže vám naše jednoduchá kalkulačka nemocenské 2021.

Jak se počítá nemocenská pomocí kalkulačky?

Čeká vás dlouhodobá pracovní neschopnost ze zdravotních důvodů? Tato skutečnost se zajisté dotkne vašich stálých příjmů, a určitě proto přemýšlíte, jaká bude výše nemocenské, na kterou za toto období pracovní neschopnosti máte nárok. Pokud si nevíte rady, jak tuto částku sami spočítat, výpočet nemocenské za vás provede naše kalkulačka nemocenské 2021.

Použití kalkulačky je velice snadné. Pro výpočet nemocenské je nutné vyplnit pouze dva základní údaje, kam patří výše průměrné hrubé měsíční mzdy a celkový počet dní pracovní neschopnosti. Pak již stačí kliknout na tlačítko „Spočítat“ a zobrazí se vám výsledek. Dozvíte se nejen to, kolik je nemocenská, ale také jaký je váš neredukovaný denní vyměřovací základ.

Nemocenská kalkulačka

Výpočet nemocenské probíhá v souladu se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů. Následně se zobrazí celková výše nemocenské, na kterou má daná osoba nárok, přičemž po rozbalení celého výsledku můžete vidět také jednotlivé redukční hranice, které se každým rokem mění.


TIP: Interaktivní daňové formuláře ke stažení

Potřebujete v nejbližší době zpracovat daňové přiznání za loňský rok, ale nevíte si s tímto krokem rady? Pomohou vám naše interaktivní šablony ke stažení.


Co je to nemocenské?

Jedná se o dávku, kterou stát vyplácí ekonomicky aktivním občanům v případě, že se vlivem nemoci nebo úrazu ocitli v dočasné pracovní neschopnosti, nemohou z toho důvodu vykonávat své běžné zaměstnání či nezávislou činnost a na nějakou dobu tak přijdou o svůj pravidelný výdělek. Účelem této dávky je finanční zabezpečení občanů po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Pracovní neschopnost tedy představuje stav, kdy je člověk dočasně uznán neschopným k výkonu své práce ze zdravotních důvodů, o čemž může rozhodnout pouze lékař. Mezi další dávky, které stát kromě nemocenské vyplácí, se řadí:

  • ošetřovné,
  • dlouhodobé ošetřovné,
  • otcovské,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nemocenská, nebo náhrada mzdy?

Ačkoliv se jedná o dva kompletně odlišné pojmy, spousta lidí si náhradu mzdy stále plete s nemocenskými dávkami. Pokud ovšem chcete vědět, kolik peněz během své pracovní neschopnosti obdržíte, je důležité tyto termíny důrazně rozlišovat.

Náhrada mzdy představuje finanční kompenzaci z důvodu nemoci, úrazu či nařízené karantény, na kterou mají nárok pouze zaměstnanci. Během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ji zaměstnancům vyplácí jejich zaměstnavatel, zatímco osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) za toto období nárok na žádnou náhradu mzdy nevzniká.

Jestliže nemoc, karanténa či rekonvalescence trvá déle než dva týdny, od 15. dne přebírá zodpovědnost za práce neschopné obyvatele stát. Ten následně vyplácí nemocenské dávky po zbytek trvání pracovní neschopnosti, pokud ovšem tato neschopnost nepřesáhne dobu 380 dní. Poté nárok na nemocenskou zaniká.

Kdo má nárok na nemocenskou?

Zajímá vás, zda vám vzniká nárok na vyplácení nemocenské, nebo patříte k občanům, kteří na tuto dávku nárok nemají? Abyste mohli v době pracovní neschopnosti od státu pobírat peníze, je nutné splnit jednu důležitou podmínku, a to konkrétně účast na nemocenském pojištění. Tato povinnost se však pro zaměstnance a OSVČ značně liší.

Zaměstnancům účast na nemocenském pojištění vzniká ze zákona v den, kdy se stávají ekonomicky aktivními a začínají vykonávat své zaměstnání. Pojištění za ně pak měsíčně odvádí jejich zaměstnavatel. Povinná účast na nemocenském pojištění následně zaniká ve chvíli, kdy se zaměstnanci rozhodnou svůj pracovní poměr rozvázat a jejich zaměstnání tedy skončí.

Ocitli jste se na nějakou dobu bez zaměstnání, a tím pádem i bez pojištění? Abyste v takovou chvíli nezůstali bez jakýchkoliv prostředků, ze zákona se na vás vztahuje ochranná lhůta trvající 7 kalendářních dnů ode dne, kdy došlo k zániku nemocenského pojištění. Pokud ovšem vaše předchozí pojištění trvalo kratší dobu než těchto 7 dní, ochranná lhůta potrvá pouze tak dlouho jako dané zaměstnání.

Nárok na nemocenskou nemají:

  • nezaměstnaní,
  • lidé pracující na dohody (DPP, DPČ),
  • podnikatelé, kteří si neplatí nemocenské pojištění.

Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ty si mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně. Účast na tomto pojištění vzniká dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění, nesmí to však být starší termín, než je datum podání žádosti. Aby pak OSVČ mohla nemocenské dávky pobírat, platba pojištění musí trvat alespoň tři měsíce před nemocí či nařízenou karanténou.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro OSVČ činí 2,1 %. Počítá se z měsíčního základu, který si každý podnikatel určuje sám a který se pro každého liší v závislosti na jeho příjmech a výdajích. Minimální výše je však pro rok 2021 stanovena na 7000 Kč, což znamená, že minimální měsíční platba činí 147 Kč.

Může se ovšem stát také to, že u osoby samostatně výdělečně činné nelze vypočítat maximální měsíční základ (například proto, že v posledních třech letech nevykonávala nezávislou činnost). V takovém případě je tento základ stanoven na polovinu průměrné mzdy, která platí pro daný kalendářní rok. V roce 2021 jde o částku 17 720,50 Kč (platba pojistného odpovídá částce 372 Kč měsíčně).

Nemocenská 2021 – výpočet výše nemocenské

Pokud si chcete spočítat, kolik peněz v rámci nemocenských dávek dostanete, důležité je znát svůj denní vyměřovací základ. Jedná se o průměrný denní příjem za konkrétní časové období, což je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy jste se zranili, postihla vás nějaká nepříjemná choroba nebo vám lékař nařídil domácí karanténu.

Příjmy za rozhodné období je potřeba sečíst a následně vydělit počtem kalendářních dnů (kromě těch vyloučených, kam se řadí například dny, kdy jste pobírali některou z dávek nemocenského pojištění). Výsledná částka představuje váš denní vyměřovací základ, který se dále redukuje prostřednictvím tří zákonem daných redukčních hranic.

Redukční hranice pro rok 2021:

  1. redukční hranice – z částky do 1182 Kč počítáme 90 %,
  2. redukční hranice – z částky od 1182 Kč do 1773 Kč počítáme 60 %,
  3. redukční hranice – z částky od 1773 Kč do 3545 Kč počítáme 30 %.

Je-li váš denní vyměřovací základ vyšší než částka 3545 Kč, při výpočtu se k němu již nepřihlíží. Dále je ovšem nutné počítat s tím, že se výše nemocenské odvíjí také od toho, jak dlouho vaše dočasná pracovní neschopnost trvá. Vždy totiž záleží na tom, kolik dnů nemůžete vykonávat své běžné zaměstnání:

  • do 30. dne trvání pracovní neschopnosti či nařízené karantény činí výše nemocenské 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti či nařízené karantény činí výše nemocenské 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 61. dne trvání pracovní neschopnosti či nařízené karantény činí výše nemocenské 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Kdy se výše nemocenské snižuje?

V některých případech se vypočítaná výše denní dávky nemocenské nicméně může ještě snížit, a to o celých 50 %. Taková situace může nastat například ve chvíli, kdy si pojištěnec dočasnou pracovní neschopnost zaviní vlastním přičiněním, konkrétně:

  • účastí ve rvačce,
  • následkem opilosti, zneužití omamných prostředků či psychotropních látek,
  • spácháním úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Praktický příklad

Průměrná hrubá měsíční mzda paní Markéty Zábranské činí 55 000 Kč. Z důvodu onemocnění však po nějakou dobu nemohla své zaměstnání vykonávat a pracovní neschopnost nakonec dohromady trvala 83 dnů. V průběhu prvních dvou týdnů tedy obdržela od svého zaměstnavatele náhradu mzdy za 10 pracovních dnů, přičemž během zbývajících 69 kalendářních dnů (83 – 14 = 69) pobírala nemocenské dávky.

Redukční základ paní Zábranské činí 660 000 Kč (12 x 55 000) a denní vyměřovací základ je pak stanoven na 1808,22 Kč (660 000 / 365). Vzhledem k tomu se jí budou týkat všechny tři redukční hranice. Redukce denního vyměřovacího základu je následující:

  1. redukční hranice: 1182 x 90 % = 1064 Kč
  2. redukční hranice: (1773 – 1182) x 60 % = 354,60 Kč
  3. redukční hranice: (1808,22 – 1773) x 30 % = 10,57 Kč

Výsledná suma po sečtení tří výše vypočítaných částek činí 1429 Kč. Tu ovšem musíte zredukovat ještě na základě toho, jak dlouho pracovní neschopnost v případě paní Zábranské trvala. Za prvních 14 dnů nejprve obdržela náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 15. do 83. dne následně měla nárok na nemocenské dávky. Ty vypadaly takto:

  • od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti obdržela paní Zábranská 857 Kč denně,
  • od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti obdržela paní Zábranská 943 Kč denně,
  • od 61. dne pracovní neschopnosti obdržela paní Zábranská 1029 Kč denně.

Za celou dobu své dočasné pracovní neschopnosti dostala paní Zábranská od státu 65 669 Kč (16 x 857 + 30 x 943 + 23 x 1029 = 13 712 + 28 290 + 23 667 = 65 669).

Jak zažádat o nemocenskou?

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti vždy musí rozhodnout ošetřující lékař, pokud se pak jedná o nařízenou karanténu, má tuto pravomoc hygienická stanice. Zatímco dříve bylo nutné vystavit neschopenku na papírové tiskopisy, které musel obdržet zaměstnanec, zaměstnavatel i OSSZ, od 1. ledna 2020 nahradila tento postup elektronická verze (eNeschopenka). Ta by měla usnadnit komunikaci mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení.

Shledá-li lékař, že člověk není schopný po nějakou dobu vykonávat svou práci, je povinen předat mu průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a odeslat ho rovnou domů. Zaměstnanec tak již nemusí spěchat za svým zaměstnavatelem, aby mu předal potřebné dokumenty. Jedinou povinností je zaměstnavatele o pracovní neschopnosti neprodleně informovat, a to například prostřednictvím telefonu, SMS zprávy či e-mailu.

Sami tedy o náhradu mzdy ani o nemocenskou žádat nemusíte. Podklady pro vyplacení nemocenských dávek jsou totiž součástí elektronického hlášení, které sestaví ošetřující lékař. Zde jsou také uvedeny veškeré informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a délce jejího trvání. Peníze pak většinou obdržíte stejným způsobem, jakým vám zaměstnavatel vyplácí mzdu.

Kdo vyplácí nemocenskou?

O placení nemocenské se stará okresní správa sociální zabezpečení (OSSZ). Způsob výplaty si přitom určuje každý pojištěnec sám. Může tedy finální částku obdržet na svůj bankovní účet, nebo prostřednictvím hotovostní výplaty. Náklady za doručení pak ovšem hradí sám.

Kdy se vyplácí nemocenská?

Pojištěnce většinou nejvíce zajímá, kdy chodí nemocenská, tedy v jakém momentě dojde k hotovostní výplatě nebo se jim na účtu objeví peníze, na které mají v rámci nemocenských dávek nárok. Výplata nemocenské ovšem není zákonem nijak stanovena a žádný přesný termín tedy není možné určit.

Podobně jako v případě ostatních dávek se nemocenská vyplácí zpětně, tedy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) obdrží veškeré podklady, které k vyplácení nemocenské potřebuje. Následně se již nemocenská posílá podobně jako výplata, vždy za daný měsíc.

Kontrola na neschopence

Pokud vám lékař vystaví neschopenku, je nutné řídit se pak i nadále jeho pokyny. Obecně to znamená, že by se člověk měl zdržovat na platné adrese, kterou lékaři uvedl. V případě, že tomu váš zdravotní stav nebrání, může lékař povolit vycházky při nemocenské, jejichž celkový rozsah ovšem nesmí přesáhnout 6 hodin denně. Čerpat je pak můžete každý den v rozmezí od 7 do 19 hodin.

Zda člověk opravdu dodržuje lékařem stanovený režim a domluvené vycházky, může prověřit kontrola na nemocenské. Právě proto je nutné uvést do neschopenky místo, kde se budete zdržovat, přičemž adresa by měla být na daném místě dobře viditelná, aby vás úřad mohl jednoduše kontaktovat. Jestliže pojištěnec lékařem doporučený režim nedodržuje, hrozí mu pak uložení finanční pokuty, zkrácení nemocenské nebo její úplné odebrání.

Další kalkulačky

Co je nemocenská?

Jedná se o dávku vyplácenou ekonomicky aktivním občanům, kteří se vlivem nemoci, úrazu či karantény ocitli v dočasné pracovní neschopnosti a nemohou tak vykonávat své běžné zaměstnání. To pak samozřejmě souvisí i s úpadkem příjmů. Účelem nemocenské je tedy finanční zabezpečení občanů po dobu trvání jejich dočasné pracovní neschopnosti.

Kdo má nárok na nemocenskou?

Abyste mohli v době pracovní neschopnosti od státu pobírat peníze, je nutné splnit jednu důležitou podmínku, kterou je účast na nemocenském pojištění. To platí jak pro zaměstnance, tak i pro OSVČ, ačkoliv zde jsou jisté odlišnosti. Zaměstnancům účast na nemocenském pojištění vzniká ze zákona dnem, kdy se stávají ekonomicky aktivními a nastupují do zaměstnání. U osob samostatně výdělečně činných je však placení nemocenského pojištění zcela dobrovolné.

Jak vypočítat nemocenskou?

Pokud chcete vědět, kolik peněz vám v rámci nemocenských dávek náleží, potřebujete nejprve znát svůj denní vyměřovací základ, což je průměrný denní příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy došlo ke zranění nebo kdy jste onemocněli. Ten se dále redukuje prostřednictvím tří zákonem daných redukčních hranic, přičemž záleží také na tom, jak dlouho vaše pracovní neschopnost trvá.

Kdy chodí nemocenská?

Nemocenskou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Výplata těchto dávek přitom není zákonem nijak stanovena, takže žádný přesný termín nelze určit. Nemocenská se nicméně vyplácí zpětně a nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy OSSZ obdržela všechny potřebné dokumenty.