Velká část zemí na světě se v posledních letech potýká s masivním nárůstem státního dluhu. Rekordmanem v daném ohledu je aktuálně Japonsko, kde tato částka dosahuje zhruba 242 procent HDP země. Třeba ve Spojených státech pak státní dluh ke konci listopadu vzrostl na 38,34 bilionu dolarů, což znamená, že na jeho splacení by bylo potřeba více než 350 ročních příjmů českého státního rozpočtu.
Navzdory této těžko představitelné částce by ale americká dluhová krize mohla už poměrně brzy skončit. Aspoň si to podle Business Insideru myslí nejbohatší muž světa Elon Musk, který o víkendu v rozhovoru s investorem Nikhilem Kamathem uvedl, že jedinou cestou z prohlubujících se fiskálních problémů USA je vyšší produktivita, již má zajistit umělá inteligence a také robotika.
Myslíte si, že díky umělé inteligenci nebudeme muset pracovat?
„Umělá inteligence sice zatím nezvýšila produktivitu natolik, aby posunula ekonomický výkon nad tempo inflace, ale to se brzy změní. Hádám, že za tři roky nebo méně produkce zboží a služeb míru inflace překročí. V kombinaci s robotikou pak AI vyřeší americkou dluhovou krizi, a pravděpodobně způsobí i významnou deflaci,“ shrnul podnikatel.
Lidé nebudou muset pracovat
Kromě vyřešení problému s americkým státním dluhem má mít umělá inteligence a robotika zásadní dopad i na běžné životy naprosté většiny lidí. Podle Muska totiž pokrok v dotčených oblastech dovede lidstvo do bodu, kdy bude práce volitelná, což by mělo nastat někdy v příštích dvou desetiletích. V dané chvíli už bude údajně produktivita tak vysoká a zboží a služby tak hojné, že lidé nebudou muset pracovat, aby uspokojili své základní potřeby.
Velkou roli má v této změně hrát robot Optimus z dílny jeho automobilky Tesla, který by mohl zcela vymýtit potřebu lidské práce. „Lidé často mluví o odstranění chudoby a poskytnutí úžasné lékařské péče všem. Podle mě v současnosti existuje jen jeden způsob, jak toho dosáhnout, a to je Optimus,“ zdůraznil Musk.
Další z vizí, o niž se 54letý byznysmen v rozhovoru podělil, se týkala samotných peněz, na kterých podle něj v budoucnu přestane záležet: „Stále budou existovat určitá omezení týkající se fyzikálních limitů jako například energie nebo materiálů. Ale myslím si, že v určitém okamžiku se peníze stanou irelevantními.“
Kmotr AI se bojí nerovnosti
Kromě Muska se k dopadům rozvoje umělé inteligence na náš svět v poslední době vyjádřili i další významní technologičtí lídři. Třeba generální ředitel Googlu Sundar Pichai před měsícem prohlásil, že AI nám přináší „potenciál mimořádných výhod“, ale také vyvolá „společenské narušení“.
„Umělá inteligence bude transformovat určitá pracovní místa a lidé se tomu budou muset přizpůsobit. Budou navíc existovat i oblasti, kde AI ovlivní některé pracovní pozice, takže si myslím, že jako společnost o tom musíme mluvit,“ řekl.
To investor Vinod Khosla se pro změnu nechal slyšet, že umělá inteligence nakonec zvládne zhruba 80 procent práce v 80 procentech profesí, což podle něj sníží hodnotu práce lidské a dá lidem více volného času. Aby se ale zabránilo nárůstu nerovnosti, který by z této situace jinak vyplynul, budou muset vlády zavést univerzální základní příjem.
O poznání pochmurnější vizi pak nastínil Geoffrey Hinton, který je často označován za kmotra umělé inteligence. Podle něj sice AI vygeneruje „obrovský nárůst zisků“, většina tohoto bohatství ovšem zamíří do kapes poměrně malé skupiny osob. „Umělá inteligence udělá pár lidí mnohem bohatšími, ale většinu chudšími, protože pravděpodobně vytvoří masivní nezaměstnanost. Problémem přitom není samotná technologie, je jím kapitalistický systém, který určuje, kdo si přivlastní hodnotu, již AI vytvoří,“ dodal.
