Průšvih. Tak správně pravila senátorka Roithová, když prasklo, že její volební euroletáky byly rozesílány na senátní útratu. Měřeno finančně, stát nezchudl: připravila daňového poplatníka o dvě tisícovky, které s omluvou ihned vrátila. Měřeno "vyšším principem mravním" má šmouhu na politické cti jako Brusel.
POŠTOVNÍ FAUL
Coby lidovecká jednička eurovoleb porušila pravidla Senátu i nepsanou smlouvu s občany. Smůla. Možná tu poštovní lapálii opravdu způsobila asistentka. Nepátrejme. Asistenti hříchy z „hlav“ totiž nesnímají. Prsty na rukou voličů nestačí na spočítání větších či menších faulů, při nichž politikům splyne soukromé s veřejným. Manýra nezná hranic. Některé strany pořádaly partajní akce v parlamentu, byvší ministr Lachnit se dal za státní tisíce vyškolit imagemakery… Neslyšíte vzdálenou ozvěnu panovníkova „L´etat c´est moi“ - „Stát jsem já“?
SMUTNÁ PRAVDA
Několik organizací zabývajících se lidskými právy - Amnesty International, Lungta, Olympic W atch a Člověk v tísni - se chystá předat Václavu Klausovi svůj dopis. Činí tak dva dny před odletem hlavy státu do Číny, kam se Klaus vydá jako první český prezident v historii. Budou po něm chtít, aby se na nejvyšších místech v Pekingu přimluvil za osvobození pěti čínských politických vězňů a aby čínskou vládu vybídl k ratifikaci mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Pravda je taková, že rostoucí ekonomické bohatství a tím i sebevědomí asijských vlád (čínské stonásobně) změnilo distribuci moci ve světě. To má za následek, že západní export představ o univerzálnosti lidských práv, vyjádřený ve Všeobecné deklaraci lidských práv, klesl za posledních deset let na minimum. Když svého času Clinton pohrozil Číně, že jí kvůli problémům s lidskými právy neposkytne doložku nejvyšších výhod, dostalo se mu z Pekingu výsměchu. Stejně jako ze Singapuru, kde se lidská práva pokoušel poněkud zcestně aplikovat na případ amerického chuligána, odsouzeného ke zbičování, když tam ničil v opilosti auta.
