Světové hospodářství se bude letos podle Organizace spojených národů dál zotavovat a má našlápnuto k umírněnému růstu. Největšími brzdami jsou přitom americká cla, ekonomické nejistoty i geopolitické napětí.
Jak vyplývá z nové prognózy OSN, v nadcházejících dvanácti kalendářních měsících by měla globální ekonomika růst na úrovni 2,7 procenta, což je o něco méně než vloni. V roce 2027 by měl tento nárůst být 2,9procentní. To je ovšem stále dost pod 3,2procentním průměrem, kterého svět dosahoval v letech 2010 až 2019, tedy před covidovou pandemií, uvádí server AP News.
Ekonomové OSN zároveň upozorňují, že světová ekonomika zatím prokázala „nečekanou odolnost“ vůči prudkému zvýšení amerických cel, přičemž jí pomohla hlavně spotřeba domácností a zpomalující inflace. Řada hlubších problémů však přetrvává. Jak se ukázalo již vloni, významným faktorem bude i politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozorňuje hlavní ekonom Portu Jan Berka.
„To vše se navíc odehraje v prostředí slábnoucí globalizace a proměny dosavadních toků mezinárodního obchodu. Vzhledem k tomu, jak zásadní strukturální posun to představuje, je pozoruhodné, že světové hospodářství zatím působí poměrně robustně,“ dodává Berka.
Analytik poradenské společnosti PwC Dominik Kohut hodnotí novou prognózu OSN v širším kontextu pozitivně. „Tahounem růstu je hlavně silná investiční aktivita do oblastí, které zásadně formují ekonomiku, například umělá inteligence, modernizace energetické infrastruktury a celý technologický sektor. K lepší náladě investorů přispívá i stabilizace úrokových sazeb a rostoucí poptávka na trzích v Asii a Africe,“ uvádí pro Euro.cz s tím, že na druhé straně výhled brzdí již zmíněné dlouhodobé geopolitické nejistoty, které zpomalují rozhodování o velkých investicích a oslabují spotřebitelskou důvěru.
Stabilita bez výrazného zrychlení
Podle zprávy OSN by měl hospodářský růst v Evropě, Japonsku a Spojených státech zůstat v příštích letech spíše stabilní, bez výrazného zrychlení. Po loňském poklesu z 2,8 procenta na odhadovaných 1,9 procenta za rok 2025 by měla ekonomika USA letos růst dvouprocentním tempem. V následujícím roce pak zřejmě akceleruje na 2,2 procenta. „V USA se v první polovině roku začne do ekonomiky výrazněji propisovat fiskální stimul, který by měl spolu s odolnou spotřebou a pokračující výstavbou datových center podpořit růst,“ vysvětluje investiční stratég v J&T IS Štěpán Hájek.
Také Evropa by podle jeho názoru měla v roce 2026 naskočit na mírně vyšší tempo růstu než v předchozím roce, i když ekonomové OSN si to nemyslí. Ti naopak věští EU drobný pokles z loňských 1,5 procenta na 1,4 procenta především kvůli slabšímu vývozu, přičemž na vině jsou vyšší americká cla a pokračující geopolitická nejistota.
„Na horizontu zatím nevidím výrazné makroekonomické katalyzátory, které by mohly přinést prudší pokles na rizikových aktivech. Geopolitická nejistota sice roste, ale konflikty zůstávají lokalizované a dopady cel se zatím výrazně neprojevily, mimo jiné kvůli masivnímu frontloadingu dovozů do USA a schopnosti Číny nacházet alternativní exportní trhy. Proto je prostředí nadále pozitivní například i pro zlato, které těží mimo jiné z pokračujícího poklesu dolaru v globálních rezervách,“ domnívá se Hájek.
Víceméně stabilní ekonomiku bude mít i Japonsko, i když to bude o něco méně než odhadovaných 1,2 procenta za rok 2025. „Soukromá spotřeba by se měla postupně zotavovat, zatímco vývoz – zejména automobilů – zůstane omezen vyššími americkými cly a politickou nejistotou,“ míní ekonomové OSN, kteří zemi vycházejícího slunce predikují růst na úrovni rovného jednoho procenta.
Růst táhnout rozvojové země
Pozitivnější obrázek nabízí některé asijské ekonomiky jako Čína, Indie nebo Indonésie, kde se čeká pokračování solidního hospodářského růstu. Ten by měl v celé východní Asii letos dosáhnout 4,4 procenta, což je sice méně než loňský 4,9procentní nárůst, ale stále výrazně nad globálním průměrem. Na obdobných číslech by se měla ocitnout i samotná Čína, kde „dočasné zmírnění obchodního napětí se Spojenými státy, včetně cíleného snížení cel a ročního obchodního příměří, pomohlo stabilizovat důvěru“.
Vyhlídky nejchudších zemí světa zůstávají naopak složité, ovšem i přesto by jejich ekonomiky měly postupně zrychlovat z loňských necelých čtyř procent až na pět procent v roce 2027. Jako příklady silnějšího výkonu OSN uvádí Bangladéš, Etiopii a Tanzánii.
Také v Africe se očekává pozvolné zlepšování okolo čtyř procent, avšak rizika představují vysoké zadlužení a klimatické otřesy. Co se Latinské Ameriky a Karibiku týče, tam zůstává výhled „odolný“ – tedy až na to, že růst má krátkodobě mírně zpomalit na 2,3 procenta v roce 2026 a následně naopak o 0,2procentního bodu zrychlit.
„Celkově tak platí, že světová ekonomika míří ke stabilnímu růstu okolo tří procent, přičemž hlavní dynamiku tradičně zajišťují rozvíjející se trhy především v Asii a Africe. Naopak většina vyspělých ekonomik bude i v roce 2026 jen obtížně dosahovat tempa nad tři procenta a až na výjimky zůstane jejich růst spíše umírněný,“ uzavírá Kohut.
