V těchto dnech startuje v CERN dlouho očekávaný ambiciózní projekt, který má pomoci objasnit nic menšího než vznik vesmíru.
Výzkum za v přepočtu 75 miliard korun má poskytnout odpovědi na otázky, co je to hmota, jak vznikla, jaké jsou její základní stavební prvky, co je drží pohromadě a jak se podílejí na vzniku a uspořádání složitějších věcí v přírodě a celém vesmíru. Jedinou současnou metodou, jak se tohoto dopídit, jsou srážkové experimenty mikročástic, které by se měly v dosud nejvyšší dosažené rychlosti rozbíjet na již nedělitelné elementy v nitru hmoty.
Proudy částic, takzvaných hadronů, budou do sebe narážet v prstencovém tunelu o obvodu 27 kilometrů, který se ukrývá 100 metrů pod horami na pomezí Švýcarska a Francie. Speciální obří detektory budou v obrovských podzemních halách poté odhalovat, jaké částice takto vlastně vznikají, jaké jsou jejich vlastnosti a síly mezi nimi působící. Výpočetní technika si bude muset poradit s gigantickými objemy dat, které bude potřeba nejen zpracovat, ale i bezpečně uchovat.
Objevy CERN však mají i hmatatelnější využití, například v lékařství, v moderní diagnostice a při léčbě nádorových onemocnění. Nyní se CERN významně podílí na vývoji systému GRID, který umožní komplikované výpočty efektivně rozdělit mezi mnoho výpočetních center na různých místech světa.
