Které země v současnosti dominují na poli umělé inteligence (AI), je nanejvýš zřejmé. Jsou jimi Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa. Naopak Evropa jako celek v tomto technologickém závodě poněkud zaostává a její modely se s ChatGPT od Open AI, Gemini od Googlu či nedávno představeným DeepSeekem aktuálně měřit nemohou.
Na druhou stranu platí, že ač jejich náskok roste, rozhodně není nemožné jej dostihnout. Tím spíš když důvody zpoždění jsou docela jasné – překážky představují zejména nedostatek rizikového kapitálu, pasivita firem ve využívání umělé inteligence, přeregulované podnikatelské prostředí a drahé energie bránící rozvoji pokročilých datacenter.
Bez soukromých miliard to nepůjde
Dle Vojtěcha Komendy, šéfa společnosti AI Excellence, má AI potenciál stát se do budoucna stejně strategickou komoditou, jakými jsou v současnosti zemní plyn, ropa či další kritické suroviny. „I když jasnými lídry jsou teď velké zámořské firmy, o konečné podobě světového trhu není ještě zdaleka rozhodnuto,“ dodává s tím, že šance Evropy své soupeře dohnat určitě existuje. Tím spíš když disponuje spoustou špičkových univerzit a výzkumných institucí, z nichž však řada předních odborníků odchází třeba právě do USA za lepšími pracovními příležitostmi.
„Ve vývoji zaostávají evropské modely ve srovnání s OpenAI pouze o rok, což se sice z pohledu aktuální situace na trhu může zdát propastné, nicméně z hlediska obecného rozvoje ten náskok není nedostižitelný. Na většinu procesů, v nichž se dnes v českých a evropských firmách AI využívá, navíc evropská řešení bohatě stačí,“ tvrdí Komenda.
Jednou ze zásadních překážek bránících rychlejšímu vývoji velkých jazykových modelů je nedobudovaný vnitřní trh. Myslí si to alespoň hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. „Pokud v této oblasti pokročíme, tak se mimo jiné zvýší dostupnost kapitálu a sníží míra byrokracie, což by mohl být pozitivní impulz pro evropské AI projekty,“ podotýká nicméně s tím, že osobně zůstává poněkud skeptický, neboť mu chybí řešení, které by zdejším firmám ve střednědobém horizontu ulehčilo od vysokých cen energií.
Ty konkurenci naopak příliš trápit nemusejí, ačkoliv nutno podotknout, že ani řada zaběhlých firem ještě v současné době nevydělává. Což se týká mimo jiné i zmiňované OpenAI, která i po letech stále jede na dluh. Protože v ní každopádně investoři vidí příležitost, směle jí na další a další rozvoj poskytují další a další miliardy dolarů.
„Financování je samozřejmě zásadní – i když Evropa už oznámila miliardové balíčky na podporu AI, samo o sobě to nestačí. Potřebujeme flexibilní ekosystém, který nebude paralyzovaný nadměrnou regulací, a větší propojení napříč státy. Dokud zůstane Evropa rozdrobená na desítky menších trhů a strategií, bude její pozice slabší. Máme spoustu skvělých lidí a projektů, které ale kvůli roztříštěnosti nikdy nenabydou globálního měřítka,“ myslí si šéf digitálně-konzultační společnosti FLO Andrej Hájek. Podle jeho názoru v AI nevyhrává ten, kdo má nejlepší nápad, nýbrž ten, kdo ho dokáže rychle nasadit v masovém měřítku.
S českou stopou
Také na českém kapitálovém trhu se objevují první vlaštovky větších investic do AI firem, které snad znamenají blýskání na lepší časy. „Před pár dny oznámil investor Jaroslav Beck založení startupu s investicí čtvrt miliardy korun BottleCapAI. Chtějí se zaměřit na efektivnější trénování LLM modelů, což může mít velký dopad na celou oblast AI,“ říká Jiří Daniel Trávníček z AI Excellence.
Příslibem do budoucna pak je mimo jiné i evropská iniciativa OpenEuroLLM. Jde o pokus o zastavení zaostávání Starého kontinentu právě v odvětví umělé inteligence, který získal dotaci v hodnotě 52 milionů eur, respektive více než 1,3 miliardy korun (což je však v porovnání s investicemi v USA stále poněkud málo – pozn. red.). Koordinátorem iniciativy je profesor Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Je to pozdě, tímto názorem se netajím – v EU vše trvá. Ale dáme to. Byl bych radši, kdyby podobný projekt vznikl před pěti lety,“ doplňuje pro server Lupa.cz.
V rámci zmíněné iniciativy, která startuje právě v těchto dnech, se v Praze schází dvacet mezinárodních organizací se svými týmy, aby zahájily vývoj modelu pro všechny evropské jazyky. Ten by měl najít využití jak v dalším výzkumu, tak hlavně v komerční sféře či státních správách evropských zemí.
„Věřím, že oblast AI je stále v plenkách a nic není ztraceno. Ve vývoji AI nás čeká ještě dlouhá cesta a není pozdě naskočit. Spoustu fungujících věcí navíc můžeme převzít, a není proto nutné startovat od nuly,“ připomíná Peterka.
Obavy o bezpečnost dat jako výhoda
Vývoj AI táhnou na starém kontinentu Francie, Německo či Finsko. „Evropskou jedničkou ve vývoji foundation modelů je francouzský Mistral, který už u nás v AI Excellence integrujeme do řešení pro české firmy a s nímž lze velice dobře pracovat,“ popisuje Komenda, podle kterého může být obrovskou konkurenční výhodou evropských AI nástrojů obava o bezpečnost dat.
OpenAI i Google na serverech přijímají údaje od svých uživatelů do cloudových řešení, což je pro některé firmy nepřijatelné. S tím ostatně souhlasí i Jakub Kubů z České asociace umělé inteligence: „Evropa má na to udržet se mezi hlavními světovými hráči a v některých oblastech, třeba v etice a bezpečnosti AI, se dostat i do vedoucí pozice.“
Mistral, podobně jako například Meta, naopak umožňuje podle Komendy nasadit AI řešení na vlastní infrastrukturu firem, což u největších hráčů na poli AI není proveditelné. Pro mnoho evropských firem je tak francouzský model relevantní variantou, pro ty zdejší i z toho důvodu, že hovoří obstojně česky.
Jak navíc nedávno ukázal čínský DeepSeek, dohnat manko se skutečně dá. Otázkou každopádně zůstává, zda současná světová jednička OpenAI zaznamená v budoucnu i komerční úspěch. „Nelze vyloučit, že se na ni bude vzpomínat jako na průkopníka, uspět ale může někdo úplně jiný. Příkladů padlých hegemonů v některé oblasti IT trhu jako Internet Explorer nebo Skype zná historie dost a dost,“ uzavírá Komenda.
