Vyhazovy na základě šetření, které ještě nezačalo
Ať již zjistí Služba pro odhalování korupce a finanční kriminality v Lesích České republiky cokoli, je nepochybné, že vyšetřování je teprve na počátku. Dotazy Policie ČR, které se týdeníku EURO podařilo získat z nezávislých zdrojů a které v plném znění přetiskuje, svědčí, že si policisté teprve mapují oblasti možné závažné hospodářské trestné činnosti, zřejmě na základě předchozích oznámení. Jestliže ministru zemědělství Jaroslavu Palasovi stačilo jako jeden ze dvou důvodů k odvolání generálního ředitele Jiřího Olivy a celého vedení Lesů ČR (EURO 39/2003) pouhé neověřené udání, pak je třeba se případem dál zabývat. Zejména, když termín Olivova odvolání 8. září 2003 o osm dní předcházel dopisu, v němž policisté teprve shánějí podklady pro svá šetření. Zamlčováním skutečných důvodů odvolání chtěl prý Palas udržet dobré jméno Lesů ČR. Podařil se mu pravý opak: hospodářsky úspěšnou činnost podniku na základě zatím nedoložených obvinění zkriminalizovat.
Dům hanby?
Pro ministra Palase je nepřijatelné, aby státní podnik, jehož je ministerstvo zemědělství zřizovatelem, koupil od soukromé firmy nemovitost za 30 milionů korun a následně ji pronajímal. Spor je o dům v Jezuitské ulici v centru Brna, který až do restrukturalizace v roce 1992 patřil Jihomoravským státním lesům, ale posléze byl s dalším lesním majetkem zařazen do kuponové privatizace. Do státního držení se vrátil jako splátka dluhu, který měla u Lesů ČR největší česká soukromá dřevařská společnost CE wood.
Ostře kritizovaný počin má ovšem háček – koupi i uzavření nájemní smlouvy schválil koncem července sám ministr. To chyběl do Olivova odvolání pouhý měsíc a osm dní. Co se v tom měsíci asi přihodilo, že ministr doslova otočil svůj názor?
Bez ministrova souhlasu by se ani žádná podobná transakce nad 20 milionů korun nemohla uskutečnit, protože zákon řadí takové nemovitosti k takzvanému určenému majetku, se kterým státní podnik nesmí bez souhlasu zakladatele manipulovat. Ministr si zřejmě neuvědomil, že veřejnou obžalobou Lesů ČR zpochybnil svoje vlastní rozhodnutí.
Odvolaný ředitel Jiří Oliva trvá na tom, že cenově výhodná koupě (posudek 35 milionů Kč, vyhlášková cena 50 milionů Kč, kupní cena 31,5 milionu Kč) domu na dobré adrese uprostřed Brna byla správným rozhodnutím. Jak pro dobré uložení volných peněz, tak pro umístění jihomoravského inspektorátu Lesů ČR, který údajně sídlil v nevhodných prostorách.
Původní majitel CE wood se tak ocitl v nájmu, což je rovněž předmětem kritiky. Zabral však jen jedno patro ze šesti a kromě pracovníků Lesů ČR jsou v domě další nájemníci.
Zádrhel je jinde.
Nezávislí lesníci nezpochybňují současné transakce, ale podivují se nad tím, že státní podnik nakupuje nemovitosti, které mohl při dělení lesního majetku před lednem 1992 dostat do vínku zdarma. A tak proměňující se soukromí majitelé od státu obdrželi dům vlastně dvakrát – poprvé jako nemovitost, podruhé v penězích. To ovšem není a zřejmě ani nemůže být předmětem policejního vyšetřování. Vychází to z často kritizovaného politického i odborného rozhodování o restrukturalizaci státního lesního majetku v počátku devadesátých let. Dlužno ovšem dodat, že Jiří Oliva byl při tom a na způsobu restrukturalizace se podílel.
Ostře sledovanou nemovitostí je rovněž hotel Diana v hloubi lesů poblíž Velkých Losin. Vystavěn byl jako atraktivní rekreační zařízení Severomoravských státních lesů a při dělbě majetku byl vítaným soustem privatizované části. Odmyšleno od toho, že i Dianu mohly při jiném způsobu dělby státního majetku vlastnit Lesy ČR od počátku, bude na kupních smlouvách obtížné nelézt cokoli nepatřičného. Novou stavbu získaly Lesy ČR za méně než polovinu účetní zůstatkové hodnoty, o šest milionů levněji, než byla stanovena kupní cena – za 42,3 milionu korun. Na nájemních smlouvách za čtyři roky již Diana Lesům ČR vydělala 9,7 milionu korun. Ani v tomto případě nešlo o vyrovnání nějakých nedobytných dluhů, ale o platbu ve lhůtě splatnosti.
Čekání na miliony.
Ve lhůtě splatnosti jsou stále na cestě od různých společností do Lesů ČR pohledávky za stovky milionů korun. Bezkonkurenčně největší z českých dřevařských firem, EC wood, aktuálně dluží 200 tisíc korun. Čtyřicetimilionový dluh splacený prodejem nemovitosti není z hlediska objemů plateb nijak mimořádně velký. Shodou okolností je 40 milionů z dosud nezplaceného dluhu ve směnkách. Směnky jsou snadněji vymahatelné a Lesy ČR je využívají jako standardní platební nástroj. Směnečný úrok je pro Lesy ČR příznivější než úložky u bank na termínových vkladech. Exředitel Oliva se podivuje, proč se policie zajímá o směnky právě v souvislosti s CE wood, když u řady jiných firem, například u Lesů Hluboká nad Vltavou či Zábřežské lesní, je jejich podíl vyšší.
Nekupte to!
Společnost Less potřebovala peníze v hotovosti a její ředitel Jan Mičánek nabídl Lesům České republiky lesy v několika katastrech kolem Kopřivnice. Lesy ČR si vybíraly, dvě třetiny nabízených porostů odmítly a jen zbývající třetinu nakonec nakoupily za 28 procent úřední ceny. Přesto to někteří kritici přijali jako nestandardní krok. Nákup lesů pro stát, který jich už vlastní 61 procent z celkové rozlohy, by měl být využíván především pro scelování pozemků, rozparcelovaných mezi různé vlastníky, s nimiž státní lesy sousedí, nebo je dokonce obklopují. Mičánek tvrdí, že to byl ten případ, kritici z řad nezainteresovaných lesníků pochybují. Přesto nákup za 12,5 milionu proběhl standardně a byly při něm využity všechny instituty na ochranu státního majetku.
Oliva k problému uvedl, že Lesy ČR navzdory zažité představě lesníků nakupovaly i velké rozlohy kvalitních porostů od jiných vlastníků a celkový přírůstek se už má blížit tisíci hektarům. Odkup od Olivova kamaráda Mičánka je ovšem více na očích – i policistů.
„My jsme dostali peníze v hotovosti a stát na tom vydělal. A bude vydělávat dál, protože ceny lesa půjdou nahoru,“ komentuje to Mičánek.
Fenomén Mičánek.
Jako ředitel jednoho z odborů ministerstva zemědělství byl Jan Mičánek počátkem devadesátých let motorem české verze restrukturalizace státních lesů, jejímž mozkem byl náměstek ministra Zdeněk Domes. Po roce, v němž se mu podařilo oddělit státní správu lesů od privatizované těžby, pěstování lesa a obslužných činností, z ministerstva odešel a vrhl se do podnikání. Byl u všeho, co se v tomto oboru šustlo, na čelných funkcích ve Forestinvestu i ve Foresbance, ve společnostech, které hýbaly těžbou dřeva i žlučí mnoha tradičních lesníků. Na zelené louce v roce 1995 vybudoval prosperující dřevařskou společnost Less a vydává Lesnickou práci, kultovní oborový časopis s dlouhou tradicí. Je viceprezidentem České asociace podnikatelů v lesním hospodářství, kterou založil. Přesto bývá citován především v negativním světle jako příčina všech nezdařených věcí v české lesnické reformě a jako představitel nevybíravého přístupu dřevařských společností k lesu.
Zpětně se Mičánek s Forestinvestem ani s Foresbankou neztotožňuje. Svůj postoj vysvětluje: „Projekt drželi lidé, s nimiž jsem nesouhlasil. Foresbanku jsem neřídil, nic z toho mi nepatřilo, nic jsem si z ní neodnesl. Pak jsem pochopil: jedině vlastní firma.“
Na otázku, čemu vděčí za tak negativní obraz své osoby, odpovídá: „Byl jsem symbolem té změny. Vyházel jsem 120 ředitelů lesních závodů a ti jsou někde v oboru a potichu pracují proti mně. Pánbůh mě obdařil výmluvností, jsem výrazná postava, která přitahuje k polemikám.“ Nicméně policie nepolemizuje, ale na základě oznámení vyšetřuje jeho a Domesovy vazby na Lesy České republiky. Mičánek nikdy nebyl jejich zaměstnancem.
Rozporuplná éra.
Lesy České republiky jsou navzdory povodním a větrným kalamitám hospodářsky úspěšnou firmou s nejvyšším možným ratingem. Více než devítimiliardový zisk v roce 2002 umožnil státnímu podniku bohaté dárcovství ekologickým, dětským a humanitárním organizacím. Na komunikaci s veřejností vydal podnik celkem 26 milionů korun. Ale protože nyní se na podnikovém ředitelství s kontrolními orgány dveře netrhnou, rojí se v kuloárech „zaručeně správná“ až desetkrát nabobtnalá čísla. Takže šest milionů povodňovým obcím či necelé dva miliony Českému svazu ochránců přírody a další částky na bohulibé účely zapadnou v údajně prošustrovaných desítkách milionů u agentur public relation. Ty si však dle výkazů podniku loni odnesly dvakrát po jednom a půl milionu. Nejnákladnější byly televizní spoty, které stály deset milionů.
Odbornou lesnickou výtkou se ovšem nikdo netrápí. Vyslovil ji předseda České jednoty lesnické Jan Svoboda: „Místo aby Lesy ČR nastolily evropsky ověřené komplexní hospodaření ve vlastní režii, postavily koncepci na dodávce prací od soukromých podnikatelských subjektů,“ připomíná Svoboda. A dodává:. „Čím déle vědomě půjdeme špatnou cestou, tím delší a bolestnější bude návrat a ztráta za vyspělou Evropou.“ Takovýmto „zpozdilým“ názorům značné části lesníků u nás nikdo nenaslouchá.
„Zločiny“ ředitele Olivy Opis žádosti o poskytnutí písemných podkladů
Pracovníci zdejší součásti PČR provádějí šetření podezření ze spáchání závažné hospodářské trestné činnosti, ze kterého jsou podezřelé statutární orgány společnosti Lesy České republiky, s. p., IČO:42196451 (dále LČR).
Pro potřeby dalšího šetření věci a v souladu s ustanovením § 47 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, žádáme o níže uvedené písemné podklady a Vaše vyjádření:
1. Rozhodnutím společnosti LČR ze dne 15. 2. 2002, bylo vyhověno žádosti společnosti CE WOOD, a. s., IČO: 48533700, se sídlem Zlín, Zlínské Paseky 3662, o navýšení objemu těžeb nad rámec projektovaných úkolů. V této souvislosti žádáme o poskytnutí veškerých podkladových materiálů – vyjádření týkajících se provedení navýšení objemů těžeb nad rámec projektovaných úkolů; výběrového řízení k této akci; rozsah a objem těžeb; časový úsek, v němž tyto těžby proběhly; území, kde se těžby konaly; cena dřevní hmoty, za kterou se těžby realizovaly, a termín plateb; zda bylo vše společností CE WOOD, a. s. uhrazeno; doklad o zaplacení vytěžené dřevní hmoty; podklady týkající se zpětného odkupu dřevní hmoty.
2. V případě společnosti CE WOOD, a. s., dále žádáme o vyjádření k její platební schopnosti, zda LČR nemají za touto společností pohledávky, o jaké pohledávky se jedná, v jaké výši, z jakého období, jak se věc řeší. Vystavila-li společnosti CE WOOD, a. s., společnosti LČR směnky, k jakému účelu měly sloužit. Zda byly realizovány zápočty pohledávek.
3. Kupní smlouva ze dne 23. 9. 2002 se týká prodeje a nákupu lesních pozemků a ostatních ploch v katastrálním území Kopřivnice, Vlčovice, Lichnov, Vepříkov. Uvedená smlouva byla uzavřená mezi společností LESS, a. s., se sídlem Bohdaneč 136, IČO: 26115271, jako prodávající, a LČR, jako kupující. K tomuto žádáme veškeré související materiály a vyjádření.
4. LČR měly provést nákup hotelového zařízení Diana ve Velkých Losinách od společnosti CE WOOD, a. s., a obratem měly tento podnik společnosti CE WOOD, a. s ., pronajmout. K tomuto žádáme veškeré podkladové materiály – kupní smlouvu, smlouvu o pronájmu, důvod nákupu a pronájmu, cena, zisky, ztráty, apod.
5. Rovněž tak měla společnost CE WOOD, a. s., LČR prodat velkoškolku v Kladíkově, kterou měly následně LČR společnosti CE WOOD, a. s., pronajmout. V této věci žádáme veškeré listinné materiály a vyjádření.
6. LČR kupní smlouvou ze dne 26. 6. 2002 měly koupit nemovitost na ulici Jezuitská 14, parcela č. 19, v Brně, od společnosti CE WOOD, a. s., kdy tuto budovu na základě nájemní smlouvy č. 916/22/2002 LČR pronajaly CE WOOD, a. s. K tomu žádáme veškeré písemné materiály a vyjádření.
7. Vyjádření a písemné materiály ve vztahu k platební schopnosti společnosti CE WOOD, a. s,. v případě účasti ve výběrových řízeních na pronájem honiteb konaných v roce 2003 na desetileté smluvní období. K tomto dále žádáme seznam všech honiteb LČR.
8. Seznam veškerých přímo řízených závodů LČR a jejich privatizace. Veškeré relevantní materiály a vyjádření k privatizaci a výběrovému řízení. Zejména ve vztahu k přímo řízeným závodům, ze kterých vnikla společnost Podkrkonošská lesní, a. s., a Šumavská lesní, a. s.
9. Seznam finančních půjček LČR soukromým společnostem v lesnické sféře i mimo ni. Vyjádření a odůvodnění těchto transakcí.
10. Seznam veškerých lesních pozemků a ploch vrácených LČR soukromým subjektům v restituci. Případně seznam uvedených pozemků vrácených LČR restituentem nebo přes třetí osobu.
11. Podklady, písemnosti k výběru obchodníka realizující zpětný odkup dříví státního podniku. Zdůvodnění, písemné materiály týkající se výběrového řízení na uvedeného obchodníka, tj. Hradecká lesní a dřevařská společnost, a. s., IČO: 60913827, se sídlem Hradec Králové, Přemyslova 1106.
12. LČR vykazují v účetním období roku 2000 investice do cenných papírů. Majetková investice v cenných papírech byla provedena do společnosti PATRIA INVESTMENT FUND (SICAV), a to ve výši 201 432 000,- Kč. Jednalo se o 2000 ks cenných papírů. K této transakci žádáme veškeré materiály dokumentující celou investici a její obchodní výsledek. V případě podobných investic v jiném období žádáme o jejich seznam a relevantní materiály.
13. LČR disponují tzv. rezervním fondem, který se vytváří do výše 20 % základního kapitálu společnosti (zák. č. 593/92 Sb.). V tomto bodě žádáme o stanovisko, zda takový fond existuje, zda již byly finance z fondu využity a na jaké účely. Kolik činí peněžní hotovost rezervního fondu a jaká část fondu je kryta nemovitostmi apod.
14. Písemné materiály, vyjádření a odůvodnění týkající se akciových podílů ve společnosti H. F. C., a. s., IČO:25939181 a KOMAS, a. s., IČO: 00380172. Rovněž tak hospodářský výsledek. U společnosti H. F. C., a. s., vyjádření k výpisu z OR firmy FATO invest, a. s., k bodu 3) a 7), viz příloha.
15. K osobám Ing. Jan MIČÁNEK, nar. 13. 6. 1950, Ing. Zdeněk DOMES, nar. 1. 11.1 934 a Ing. Miroslav ŠKRABAL, nar. 15. 6. 1956 žádáme informace, zda uvedení byli zaměstnanci LČR; v jakém období, v jaké funkci působili, kdy byl ukončen pracovní poměr a z jakého důvodu; zda externě uvedení s LČR spolupracují a v jaké oblasti.
16. Smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, tzn. ceny mezi LČR a jednotlivými smluvními partnery (malými i velkými a. s., s. r. o) ve stejné oblasti, tj. ceny pěstební činnosti podle jednotlivých výkonů a ceny za nákup dříví.
Bližší vymezení požadovaného bude upřesněno při ústním jednání. V případě potřeby lze kontaktovat pracovníky zdejší součásti PČR, mjr. Ing. Špotta nebo npor. Bc. Románka na telefonním čísle 974 72 05 34/29.
Zpracoval: npor. Bc. T. Románek; mjr. Ing. J. Špott
mjr. Ing. Vlastimil STUDENÝ
vedoucí expozitury
