V posledních letech se po celém Česku výrazně zvýšil počet výdejních boxů, které lidé využívají zejména při objednávkách z internetových obchodů. Společnosti jako Zásilkovna, PPL, Alza, GLS, Balíkovna či OXPoint aktuálně provozují zhruba 12 tisíc boxů, což představuje meziroční nárůst zhruba o tři tisíce.
Zmíněnému trendu do velké míry pomáhá i fakt, že výdejní boxy jsou nejoblíbenějším způsobem doručení zásilek. Podle průzkumu, který pro společnost Shoptet připravila výzkumná agentura Behavio, je preferuje zhruba 44 procent všech online nakupujících, tedy téměř polovina.
Používáte výdejní boxy?
I přes tuto oblíbenost ovšem existuje jeden aspekt, který mnoha Čechům vadí. Přibližně 19 procent dotazovaných je totiž přesvědčeno, že výdejní boxy kazí vzhled veřejného prostoru. O nezcela vhodných umístěních ostatně v minulosti informoval třeba Český rozhlas nebo Seznam Zprávy, přičemž vybrané boxy byly dokonce kvůli kritice ze strany veřejnosti i odborníků přemístěny do jiné lokality.
„Česko se stalo e-shopovou velmocí, jelikož kraluje pomyslnému žebříčku zemí v poměru počtu online obchodů na počet obyvatel. S rozmachem tuzemské e-commerce se samozřejmě váže i rychle přibývající množství výdejních boxů. Jejich intervence do veřejného prostoru však není všem po chuti,” okomentoval situaci ředitel Shoptetu Jan Hospodka.
Odborníci radí přesunout boxy dovnitř
Problematice nevhodně umístěných boxů se už delší dobu věnuje i neziskový spolek Naše kultivovaná města. Ten ve spolupráci s architekty, designéry, právníky a zástupci z 18 měst napříč Českem vytvořil strategii pro výdejní boxy ve městě, jejímž cílem je usměrnění instalace těchto zařízení na městských a soukromých pozemcích.
Podle spolku se boxy v posledních letech staly symbolem moderního nakupování, zároveň se ale v souvislosti s jejich umisťováním začaly objevovat stížnosti na zhoršení dopravy, hluk, překážky v pohybu, bezpečnostní rizika nebo vizuální znečištění. Jednou ze zásadních myšlenek strategie je tedy upřednostnit instalaci boxů v interiérech. Dokument naopak důrazně nedoporučuje volné umisťování dalších boxů do veřejného prostoru.
„Při umisťování boxů sledují provozovatelé i obce v mnoha ohledech odlišné zájmy – někdy se míjejí, někdy se doplňují, jindy jsou dokonce v konfliktu. Právě proto potřebujeme jasná pravidla. Abychom se mohli efektivně a férově domluvit na tom, jak tuto užitečnou službu ve městě zpřístupnit takovým způsobem, aby to nebylo na úkor kohokoliv jiného,“ uvedl na webu spolku Jan Kadlas, spoluautor iniciativy a architekt z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Méně výrazné barvy i světlo
Společnosti provozující výdejní boxy na dotazy redakce Euro.cz shodně reagovaly, že problémy spojené s jejich vzhledem a umístěním neberou na lehkou váhu a vždy se snaží situaci vyřešit co možná nejlépe. Asi tou nejvýznamnější nedávnou změnou je přitom minimalističtější pojetí boxů, a to především z hlediska použitých barev.
„Design AlzaBoxů se snažíme vždy přizpůsobit specifickým místním požadavkům. Například v historických částech měst často využíváme decentní šedý branding, který je vizuálně méně nápadný. Naším cílem je, aby AlzaBoxy zapadly do prostředí nejen funkčně, ale také esteticky. Na podobě boxů proto spolupracujeme s architekty, urbanisty a v určitých případech i s památkáři,“ potvrdila Eliška Čeřovská, PR manažerka společnosti Alza.cz.
Podobně situaci popisuje rovněž Ondřej Luštinec, tiskový mluvčí společnosti Packeta, pod niž spadá česká Zásilkovna. „Plně si uvědomujeme, jak důležitý je citlivý přístup k veřejnému prostoru. I proto jsme už dříve zveřejnili Manuál pro instalaci Z-BOXů, který reflektuje požadavky na vzhled a technické řešení zařízení. Naše boxy nesvítí, fungují tiše a jsou napájeny solární energií. Už více než rok instalujeme boxy ve více barevných variantách, jež ladí s okolím – například béžová barva k fasádám, zelená k zeleni,“ řekl Luštinec.
I společnost PPL pak na dotazy redakce Euro.cz uvedla, že své PPL boxy instaluje s rozumem a na základě jasně daných dat, analýz a pravidel, která dávají smysl. „Řešíme také vhodnou velikost anebo způsob umístění – box může být součástí plotu, fasády nebo dokonce vestavěn do zdi. Co se designu týče, nikdy jsme na boxech neměli nijak výrazné polepy, ale vnímáme, že i bílá je pro veřejný prostor nepřirozená. Mimo již existující šedou variantu polepů pro památkové zóny připravujeme další varianty, které se více přizpůsobí svému okolí,“ nechala se slyšet tisková mluvčí PPL Michaela Tůmová.
Obce boxy chtějí
Provozovatelé výdejních boxů zároveň tvrdí, že o konkrétním umístění výdejních boxů jednají i s jednotlivými městskými úřady. Podle Luštince z Packety zástupci Zásilkovny osobně navštěvují české samosprávy, kde diskutují s jejich představiteli a městskými architekty o problémech a příležitostech daných lokalit právě ve vztahu k výdejním boxům, jejich vzhledu a umístění. A stejný přístup potvrzuje i Alza.
„Bez spolupráce s obcemi a městy by to nešlo. Naše zkušenost je navíc taková, že v řadě případů nás oslovují samotné obce, které o tuto službu mají zájem zejména tam, kde chybí pobočka České pošty. Do AlzaBoxů si navíc lidé mohou nechat doručit řidičský průkaz a od příštího roku do nich bude možné zaslat i registrační značky a technický průkaz. Pro menší města a obce tedy představují snadný způsob, jak lidem přiblížit služby a zvýšit dostupnost doručování,“ doplnila Čeřovská.
Podle zástupců PPL jsou to dokonce samotné obce, které pravidelně kontaktují firmy s žádostí o vzájemnou spolupráci při umisťování výdejních boxů, protože si přejí zajistit komfort a dostupnost služeb pro své občany. „S městy a obcemi spolupracujeme už od samého počátku, kdy PPL boxy provozujeme,“ sdělila Tůmová.
Až 15 tisíc boxů do konce roku
Navzdory kritice vzhledu a umístění výdejních boxů ze strany některých odborníků i části veřejnosti se tato zařízení stala prakticky neodmyslitelnou součástí českých měst. Jejich význam ostatně potvrdil třeba letošní průzkum společnosti Nielsen Admosphere, podle jehož výsledků by 90 procent Čechů nesouhlasilo se zrušením výdejních boxů v jejich okolí.
Určitě tedy nelze čekat, že počet výdejních boxů se v dohledné době sníží. Přepravní společnosti naopak plánují instalaci dalších zařízení, přičemž podle nedávného vyjádření výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jana Vetyšky pro server Lupa.cz by jich v Česku do konce letošního roku mohlo být až patnáct tisíc.
