S přibývajícím věkem se většině lidí postupně zhoršuje zrak, a to kvůli široké škále různých očních onemocnění. Jedním z nich je třeba takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), která postihuje oblast ve středu sítnice zvanou žlutá skvrna (makula), jež ovládá centrální zorné pole a umožňuje schopnost barevného vidění. Nemocní tedy obvykle mají rozmazané nebo zkreslené vidění, a v pokročilejších stádiích dokonce přicházejí o schopnost rozeznat barvy.
Úplná léčba VPMD až dosud nebyla možná, doktoři tak pacientům doporučovali spíše různé metody, které měly zpomalit další rozvoj této nemoci. Výraznou naději ale nyní podle BBC přináší nová technologie od kalifornské společnosti Science Corporation, jež vyvinula unikátní oční implantát Prima. Ten umí pacientům s velmi závažnou formou VPMD nazývanou geografická atrofie navrátit zrak aspoň do té míry, aby byli schopni bez pomoci zvládnout velkou část věcí ve svém každodenním životě.
Implantáty pomohly naprosté většině pacientů
Klíčovou součástí kalifornské technologie je miniaturní fotovoltaický mikročip o ploše dvou milimetrů čtverečních a tloušťce lidského vlasu. Tento čip je operativně implantován pod sítnici, kde se dokáže napojit na optické nervy vedoucí do mozku.
Druhým důležitým komponentem jsou pak speciální brýle s vestavěnou kamerou, jež posílá infračervený paprsek se snímky aktuálně zachyceného dění do zmíněného implantátu. Ten je nejprve s pomocí malého kapesního procesoru vylepší a zpřehlední, a následně je prostřednictvím optického nervu odešle do mozku, který je zpracuje podobně jako signály z normálně fungujícího oka. Což pacientům v praxi navrací schopnost vidět.
Úspěch této technologie nyní potvrdila i studie, jíž se zúčastnilo 32 pacientů s geografickou atrofií z pěti evropských zemí. Celkem osmadvaceti z nich se přitom díky implantátu vrátila schopnost vykonávat některé běžné činnosti. „Toto je první implantát, u něhož bylo prokázáno, že poskytuje pacientům smysluplné vidění, které mohou používat ve svém každodenním životě, a to třeba při čtení nebo psaní. Myslím, že je to skutečně průkopnická a život měnící technologie,“ uvedl oftalmologický chirurg Mahi Muqit z londýnské nemocnice Moorfields Eye Hospital.
Velkou výzvou je stabilita
K výraznému zlepšení života díky implantátu došlo třeba u Sheily Irvinové, která je už několik let téměř slepá. Kvůli tomu musela při takřka jakémkoliv pohybu používat hůl, aby zjistila, jaké předměty se kolem ní nacházejí. Sedmdesátiletá britská důchodkyně byla tedy až donedávna značně závislá na pomoci svých blízkých, to se ale s implantátem aspoň částečně změnilo.
„Je naprosto neuvěřitelné, že nyní mohu po letech opět číst a luštit křížovky. Je to prostě krásné, úžasné, a dělá mi to obrovskou radost. Zároveň jsem nadšená i z toho, že vývoj technologie postupuje tak rychle a že můžu být jeho součástí,“ shrnula Sheila.
Implantát Prima má zatím jedno velké omezení. Pro jeho bezproblémové fungování je totiž nutné, aby se brýle co nejméně hýbaly. To do velké míry komplikuje například chození po venku, takže největší přínos zařízení je právě u „statických“ činností, jako je čtení. Vědci už ale samozřejmě pracují na vylepšeních, které by měly stabilitu technologie zvýšit.
Kdy konkrétně se kalifornský implantát stane součástí běžné léčby pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací, zatím není jasné. Doktoři ale doufají, že to bude co nejdříve, a že se zároveň funkčnost tohoto zařízení rozšíří i na další oční onemocnění. „Současné výsledky jsou velmi povzbudivé obzvláště pro ty, kteří v současné době nemají žádné možnosti léčby. Umělé vidění přitom může mnoha lidem nabídnout velkou naději, a to nejen u těch, kteří trpí VPMD,“ uzavřel oftalmolog Peter Bloomfield.
ČLÁNKY DO MAILU