Součková rozhodně není první padlou ministryní zdravotnictví, která si stěžuje na lobbistické tlaky. Pravda, lékaři, zdravotní pojišťovny a výrobci léků, to jsou tři vlčí smečky, které si jdou po krku navzájem a všichni dohromady každému ministrovi.
Nezdravé ministerstvo
Jenomže ono se těžko odolává zájmovým skupinám, když chybí vlastní představa, co dělat s rezortem. Doktoři, pojišťováci aagenti farmaceutických firem vědí přesně, o co jim jde. Ministr je může zvládat, jen když má jasnou koncepci. Tu Součková prostě neměla.
Tchoři léčí korupci Vláda v boji s korupcí připomíná tchoře, který sveřepě tvrdí: „Smrdí to tady a já se odtud nehnu, dokud ten smrad nevyženu.“ Jsou to její přemnožení úředníci, její nesmyslná nařízení, její složité a vysoké daně, co indukuje vysoké korupční napětí. Místo aby si zametla před vlastním prahem, obviňuje a týrá ty, kteří jsou v korupční aréně obětmi, nikoli vítězi: podnikatele. Ani tenhle osvědčený trik na odvedení pozornosti však už nezabírá, občané správně identifikují hlavní zdroj zápachu: sídlo kabinetu. Může to být každý**
Zabíjet nevinné, vydírat hrozbou smrti nevinných. To je zákeřný arzenál teroristů. Ti se bez podpory vlastních spoluobčanů nemohou pustit do rovného politického boje a tak se uchylují ke zbabělým zločinům. Tváří v tvář hrůzným obavám z možného zabití rukojmích by se mohlo zdát, že nejlepší taktikou by bylo nedráždit vrahy a odvolat celou válku s terorem. Jenomže to tak jednoduše nejde. Jak dokazuje smutný příklad Španělska, právě viditelná ochota k ústupkům účinně provokuje teroristy ke krvavým útokům.
