O tom, že Evropská unie v závodě o vývoj co nejpokročilejší umělé inteligence s USA i Čínou v současné době celkem jasně prohrává, se píše dnes a denně. Naštěstí se na Starém kontinentu najdou i tací, kteří si tuto skutečnost uvědomují a mají v úmyslu ji změnit. Důkazem budiž několik plánovaných projektů na výstavbu takzvaných gigafactory, které mají mít až čtyřnásobný výkon oproti dosavadním vývojovým centrům a jež by měly Evropě pomoci k větší technologické suverenitě.
Koncept těchto továren, které industrializují vývoj AI, přitáhl pozornost poté, co šéf společnosti Nvidia Jensen Huang na červnové GTC konferenci v Paříži zdůraznil význam takové infrastruktury a označil její vybudování za novou „průmyslovou revoluci“. Zároveň také připomenul, že jeho firma pomáhá zemím s výstavbou výdělečných AI továren nejen ve Francii, ale i v sousední Itálii a Velké Británii.
„Moderní datové centrum nebo AI gigatovárna vybavená špičkovými technologiemi na území EU může nabídnout konkurenceschopnou kombinaci výkonu optimalizovaného pro AI, nákladové efektivity, udržitelnosti a požadavky na datovou suverenitu. Právě toto je klíčové, aby Evropa mohla obstát v globální soutěži,“ zmiňuje pro Euro.cz ředitel pražského výzkumného a vývojového centra společnosti Pure Storage Paul Melmon.
Klíčová role soukromého sektoru
Důvodem dlouhodobého zaostávání EU v rozvoji umělé inteligence za oběma zmíněnými mocnostmi je pomalé přijímání legislativy a povolovacích procesů. Stejně tak jej ale brzdí i vysoké náklady na energie a zastaralá energetická infrastruktura.
Podle místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu Henny Virkkunenové je nyní cílem propojit kvalitní datové sady, výpočetní kapacitu a vědce. „Máme například o 30 procent více výzkumníků zaměřených na AI na hlavu než USA. Funguje tady kolem sedmi tisíc startupů, ale jejich brzdou je omezená výpočetní kapacita. Proto jsme se rozhodli společně s členskými státy investovat do této zásadní infrastruktury,“ cituje političku server CNBC s tím, že Unie vyčlenila 10 miliard eur (více než 246 miliard korun) na vznik 13 AI továren a dalších 20 miliard (téměř půl bilionu korun) jako výchozí investici do gigafactory.
Podle dostupných informací na tuto pobídku zareagovalo již 76 zájemců z 16 členských zemí. Půjde o největší veřejnou investici do umělé inteligence na světě, klíčovou roli ale musí sehrát i soukromý sektor.
Nové „motory inteligence“
Podle EU mají nově vznikající AI továrny fungovat podobně jako klasické výrobní závody, jen nebudou vstupem suroviny, nýbrž data, a výstupem pokročilé AI produkty. Jinými slovy, v podstatě jde o datová centra doplněná o infrastrukturu optimalizovanou pro implementaci umělé inteligence. „Cílem je stavět datová centra s grafickými procesory (GPU), jež mohou trénovat modely, a zároveň vybudovat infrastrukturu, která zpřístupní tuto kapacitu malým a středním podnikům,“ vysvětluje analytik UBS Andre Kukhnin.
Důležitým faktorem úspěchu AI továren je podle expertů způsob jejich praktického využití. Výkonné čipy samy o sobě nestačí, je nutné je propojit s robustní infrastrukturou a energetickou sítí. První testovací AI továrnu už loni spustil norský Telenor, který zvažuje další rozšíření.
Podle šéfky tohoto projektu Kaaren Hilsenové je hlavním důvodem pro vznik národních AI center potřeba datové suverenity. Při využívání umělé inteligence se totiž často pracuje s citlivými informacemi, které nelze svěřit veřejně dostupným překladačům. Telenor proto spolupracuje s norskou obdobou ChatGPT – systémem BabelSpeak, který třeba překládá důvěrné rozhovory pro pohraniční policii.
Finanční i energetická výzva
První „unijní“ AI továrna má být spuštěna během několika týdnů, jeden z největších projektů odstartuje v září v Mnichově. U takzvaných gigatováren je ale situace složitější. „Každá z nich vyžaduje investice ve výši tří až pěti miliard eur (něco mezi 74 až 123 miliardami korun), protože mají mít až čtyřnásobnou kapacitu oproti stávajícím AI centrům,“ míní Virkkunenová.
Ekonom Bertin Martens z think-tanku Bruegel upozorňuje, že zatím není jasné, jakou roli v tom sehraje soukromý sektor ani jaký bude reálný dopad továren. Kritickou výzvou je hlavně jejich energetická náročnost, protože pouhý jeden výrobní závod se stovkami tisíc čipů od Nvidie může mít spotřebu přes jeden gigawatt, přičemž potřebná infrastruktura se buduje mnohem pomaleji než samotná datová centra.
Podle odhadů by sice evropská výpočetní kapacita díky uvedeným projektům mohla narůst až o 15 procent, jenže i tak bude Starý kontinent dále zaostávat. „Vybudovat hardware je jedna věc, ale proměnit ho v ekonomicky životaschopný projekt, to je úplně jiná výzva,“ říká Martens s tím, že Evropa bude muset začít v menším měřítku, protože si kvůli vysokým nákladům nemůže dovolit stavět vlastní špičkové AI modely.
Relativně optimistický je naopak Nicolas Warnier, viceprezident pro obchod v regionu EMEA izraelské firmy Cato Networks zaměřené na detekci hrozeb založených na AI. Podle něj vše, co EU potřebuje k tomu, aby mohla konkurovat USA i Číně, má – tedy jak talent, tak poptávku i kapitál. Konečný úspěch ale závisí též na rychlosti, soudržnosti a důsledné realizaci.
„USA jednají rychle, Čína jednotně – a Evropa bude muset zvládnout obojí, aby dohnala náskok. Nechybí jí vize ani regulace, skutečný test nicméně spočívá v tom, jak přetavit politiku v reálný pokrok. EU musí jednat jako jednotný digitální trh: chce to rychlejší koordinaci, sjednocené pobídky a důraz na realizaci. Příležitost tu je, ale nepočká,“ dodává Warnier na závěr pro Euro.cz.
