Denně čteme zprávy o tom, jak umělá inteligence (AI) usnadňuje každodenní život a jaký má do budoucna potenciál. Současně s tím se špičkoví odborníci předhánějí ve snaze přiblížit její „myšlení“ co nejvíce tomu lidskému, aby byla pokud možno ještě efektivnější. Výzkumníci z Elon University si však nyní položili zcela opačnou otázku: Jak moc ve skutečnosti AI mění, potažmo by mohla v budoucnu změnit způsob myšlení lidí?
Nutno podotknout, že závěry, k nimž došli, znějí poněkud pochmurně. Mnoho technologických expertů se obává, že umělá inteligence povede ke zhoršení celé řady lidských vlastností a dovedností, jako třeba ke ztrátě empatie a schopnosti kritického myšlení.
„Obávám se, že zatímco poroste menšina těch, kteří budou z těchto nástrojů stále více profitovat, většina lidí se bude vzdávat svobody, kreativity, rozhodování a dalších důležitých dovedností ve prospěch stále ještě primitivní AI,“ píše futurista John Smart v eseji pro rozsáhlou zprávu s názvem Budoucnost lidského bytí, kterou poskytl CNN.
Na vývoj AI jdou miliardy dolarů
Do vývoje nástrojů umělé inteligence vkládají technologičtí giganti z celého světa stovky miliard dolarů. To proto, že věří, že AI změní takřka vše, co člověk nyní dělá – od práce, přes komunikaci až po vyhledávání informací. Uvedená zpráva nicméně právě před takovouto závislostí lidí na nové technologii důrazně varuje.
A není zdaleka jediná, v podobném smyslu vyznívá i letošní výzkum společnosti Microsoft a Carnegie Mellon University. Také jeho autoři naznačují, že používání nástrojů generativní AI by mohlo negativně ovlivnit schopnost kritického myšlení lidí.
Fundamentální změna
Zpráva Elon University vychází z průzkumu mezi více než 300 technologickými lídry, analytiky a akademiky. Jsou mezi nimi taková jména jako například Vint Cerf, který zastává funkci viceprezidenta Googlu a je považován za jednoho z „otců internetu“. Kromě něj se však šetření účastnili i profesor na University of Washington a bývalý výzkumník a projektový manažer Microsoftu Jonathan Grudin, bývalý výkonný viceprezident Aspen Institute Charlie Firestone nebo futuristka a generální ředitelka firmy Futuremade Tracey Followsová.
Obsáhlé eseje pro zprávu napsalo téměř 200 respondentů, přičemž takřka dvě třetiny z nich očekávají, že AI během příštích deseti let změní lidské schopnosti zcela zásadním způsobem. Zhruba 50 procent účastníků se nechalo slyšet, že dopady budou jak negativní, tak pozitivní, necelá čtvrtina čeká změny k horšímu a přibližně každý pátý naopak k lepšímu.
Podle názoru názoru výše uvedených odborníků by AI mohla do roku 2035 převážně negativně ovlivnit hned tucet lidských vlastností. Konkrétně se ve zprávě hovoří o sociální a emoční inteligenci, schopnosti hlubokého přemýšlení, empatii a morálním úsudku a o problematice duševního zdraví. Budou-li se lidé stále více spoléhat na technologie kvůli své pohodlnosti, hrozí úpadek všech jejich schopností. To by samozřejmě negativně ovlivnilo celou společnost a způsobilo růst polarizace, větší nerovnost a úbytek lidské autonomie.
Naopak pozitivní dopady vědci čekají pouze ve třech oblastech, kdy by se mohla zlepšit zvídavost a schopnost učení, rozhodování, inovativní myšlení a kreativní řešení problémů. Což je podle nich ostatně do jisté míry vidět už dnes, neboť mezi nejoblíbenější programy fungující na bázi umělé inteligence patří ty, které dokážou generovat kresby nebo řešit problémy s kódováním. Řada expertů věří, že AI skutečně nahradí některá lidská povolání, zároveň ale podle vzniknou nové obory a nové pracovní příležitosti.
Výhled na další dekádu
Rozmach v užívání nástrojů umělé inteligence mohou dle jednaosmdesátiletého Cerfa podpořit především takzvaní AI agenti, kteří budou za lidi dělat vše od psaní poznámek ze schůzky, přes rezervaci večeře až po uzavírání obchodních smluv nebo psaní kódu. Firmy takovou technologii dnes již běžně nabízejí. Konkrétně třeba Amazon představil novou verzi asistentky Alexy schopnou objednávat potraviny. Konkurenční Meta zase pro změnu umožňuje podnikům vytvářet zákaznické asistenty, jež umí odpovídat na dotazy a reagovat i na sociálních sítích.
Takové nástroje sice v běžném životě dokážou ušetřit spoustu času i energie, vypěstovat si na nich závislost by se ale lidem dle Cerfa může vymstít. Stále totiž platí, že mohou celkem snadno selhat: „Musíme také počítat s určitou křehkostí takového systému. Třeba bez elektřiny nic z toho nefunguje.“
Jak těmto nežádoucím vlivům umělé inteligence zabránit? Podle odborníků je řešení svým způsobem prosté: prostřednictvím regulace, posílení digitální gramotnosti a mezilidských vztahů.
Richard Reisman z Foundation for American Innovation v této souvislosti ve zprávě uvádí, že následující desetiletí bude v daném ohledu naprosto klíčové. Teprve až na jeho konci uvidíme, zda AI lidstvo posílí, anebo jej naopak oslabí. „Aktuálně nás dominantní technologický sektor žene špatným směrem, ale stále ještě máme šanci to napravit,“ uzavírá.
