Menu Zavřít

AI v náboru je sázka do loterie. Když firmy zapomenou s uchazeči mluvit, riskují dle odborníků ztrátu kandidátů i poškození reputace

Autor: Depositphotos
  • Nadměrná automatizace v personalistice může firmám odradit kandidáty, kteří chtějí osobní kontakt a férové posouzení
  • Data ukazují, že umělá inteligence v náboru vzbuzuje obavy zejména u žen, nízkopříjmových skupin a manuálních profesí
  • Odborníci se shodují, že AI má být pomocník, nikoli rozhodčí. Bez lidské komunikace firmy riskují reputaci i ztrátu talentů

Umělá inteligence suplující do té či oné míry práci personalistů. Pro firmy představa lákavá – slibuje totiž úspory času a peněz, rychlé počáteční roztřídění uchazečů o zaměstnání a také eliminaci lidské zaujatosti. A právě proto ji zdejší personální agentury a podniky využívají v poslední době čím dál častěji.

„AI zapojujeme do procesu výběru vhodných kandidátů už tři roky, v tom je skvělý pomocník. Dokážeme díky ní lépe, rychleji, a tedy levněji najít vhodné zájemce o práci,“ potvrzuje naší redakci František Boudný, šéf agentury Předvýběr.CZ.

Že jde o velice praktický nástroj, který může posloužit k mnoha různým účelům, se domnívá i datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz Michal Španěl: „Konkrétně využíváme například AI videoinzeráty, kde pomocí avatarů a generovaného hlasu dokážeme z klasického textového inzerátu vytvořit krátké, dynamické video, které lépe zaujme uchazeče na sociálních sítích a v online prostředí obecně.“

Strach ze stroje a nespravedlnosti

Dle průzkumu společnosti Alma Career, jehož výsledky má redakce Euro.cz k dispozici, má osobní zkušenost s AI z náborových procesů už více než desetina zdejších uchazečů. Potíž nicméně je, že ti, kteří s ní přišli do styku, ji téměř v polovině případů hodnotí negativně.

„Hledání práce je přece o lidech a kontaktu mezi nimi. Kdo by chtěl, aby se s ním bavila AI?“ táže se řečnicky marketingový manažer portálu Prace.cz Tomáš Pavlíček. Odmítavý postoj podle něj pramení ze dvou zásadních psychologických obav.  

Z výhody takřka nutnost. Schopnost práce s AI zmiňují na StartupJobs už dvě třetiny inzerátů, nabídek pro juniory ubývá
Přečtěte si také:

Z výhody takřka nutnost. Schopnost práce s AI zmiňují na StartupJobs už dvě třetiny inzerátů, nabídek pro juniory ubývá

První bariérou je právě ona samotná ztráta lidského kontaktu. Asi 25 procent respondentů se ve zmíněném průzkumu nechalo slyšet, že při náboru chtějí vidět živé lidi, poznat atmosféru firmy a ne si povídat se strojem. Tou druhou je pak strach z chybného vyhodnocení, kdy se více než čtvrtina lidí obává, že AI špatně pochopí jejich odpovědi, reakce či motivaci, zatímco dalších šest procent respondentů se dokonce přímo bojí diskriminace a nespravedlnosti. Tyto obavy přitom nejsou neopodstatněné – stačí drobná chyba v algoritmu a pro kandidáta to znamená nespravedlivé vyřazení.

Stejně pesimisticky se přitom vyjadřují i ti, kteří se s AI v náboru ještě nesetkali. Více než polovina dotázaných by se z jejího využití vůbec neradovala, ba dokonce pro každého desátého by se jednalo o důvod, proč se o danou pozici okamžitě přestat ucházet. „To je alarmující číslo, které jasně říká, že nedomyšlené nasazení AI by pro firmu mohlo znamenat ztrátu podstatné části potenciálních talentů,“ varuje Pavlíček.

Boudný a Španěl s jeho názorem souhlasí a oba zdůrazňují, že i když jejich firmy AI využívají, vše má své meze. „Je to výkonný nástroj, který obstará asi pět až deset procent práce, nedokáže ale nahradit zkušené kolegy,“ ubezpečuje prvně jmenovaný.

Kdo se bojí nejvíce?

Zajímavé je, že nedůvěra vůči AI není univerzální. Data ukazují, že ji v náboru vnímají kritičtěji ženy než muži v poměru 54 ku 46 procentům. Důležité jsou i příjmy a vzdělání. Zatímco mezi manuálními a nízkopříjmovými profesemi převažuje skepse a obavy, lépe placení a vzdělanější lidé připouštějí přínos AI častěji.

Umělou inteligenci už v práci používá většina Čechů. Už jste dostali školení?
Přečtěte si také:

Umělou inteligenci už v práci používá většina Čechů. Už jste dostali školení?

Z nízkopříjmové skupiny schvaluje implementaci AI jen zhruba pětina respondentů, kdežto u lidí s nejvyššími příjmy to je až 40 procent. „Tato data naznačují, že skepse je nejsilnější tam, kde je nejvyšší obava z nahraditelnosti a nejnižší důvěra v ‚systém‘,“ přibližuje Pavlíček.

Technologie však vadí kandidátům výrazně méně, pokud se s nimi komunikuje férově a transparentně. „Když vědí, že jim třeba potvrzovací e-mail posílá automat nebo že video vzniklo pomocí AI, ale za výběrem stále stojí reální lidé, berou to spíš jako důkaz, že firma jde s dobou. Problém by nastal ve chvíli, kdy by se AI ‚schovávala‘ za člověka, tomu je třeba se vyhnout,“ doplňuje Španěl.

Jen pomocník, ne rozhodčí

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že implementace umělé inteligence není pro manažery náboru jen technická, nýbrž především komunikační a psychologická výzva. Třeba ve společnostech Grafton Recruitment a Gi Group se s ní popasovali tak, že ji využívají především při takzvaném prescreeningu kandidátů, tedy ještě před samotným pohovorem. Ten už následně realizuje náborář, nikoli stroj.

„Limitem AI při prescreeningu je fakt, že klade stále opakující se, neboli přednastavené otázky všem uchazečům, se kterými ‚mluví‘, avšak ještě nedokáže reagovat na psychologii kandidáta a jeho emoce. Přitom právě tyto faktory bývají v mnoha případech, kromě kompetencí a kvalifikace, důležitým ukazatelem pro finální výběr,“ podotýká marketingová ředitelka Graftonu Jitka Kouba.

Ztráta empatie i schopnosti kritického myšlení. „Otec internetu“ a stovky dalších odborníků varují před přílišnou závislostí lidstva na AI
Přečtěte si také:

Ztráta empatie i schopnosti kritického myšlení. „Otec internetu“ a stovky dalších odborníků varují před přílišnou závislostí lidstva na AI

Jednou z dalších velkých firem, kde AI v rámci náboru zaměstnanců využívají, je Sazka. V současnosti její personální oddělení implementuje umělou inteligenci hned do několika oblastí. „Například při hodnocení životopisů kandidátů se používá k rychlému generování přehledných sumarizací profilu uchazeče. Další kroky zahrnují automatizaci organizace pohovorů – konkrétně koordinaci kalendářů recruitera, manažera a kandidáta, což nám ulehčuje plánování a zlepšuje efektivitu procesu. Pracujeme také na nasazení AI nástroje, který bude sloužit k přípravě manažera i recruitera na samotný pohovor,“ popisuje HR ředitelka Sazky Kateřina Lukášová s tím, že nástroj umožní třeba vytvoření cílených otázek na základě informací ze CV, identifikaci silných stránek kandidáta nebo návrh oblastí, v nichž by mohl potřebovat další rozvoj.

MM26_AI

Zítra může být vše jinak

V současnosti se řada firem snaží dokázat, že umělou inteligenci využívají především k tomu, aby uvolnily ruce personalistům, kteří pak budou mít čas na to podstatné, tedy na kvalitní osobní komunikaci s kandidáty. Vědí, že nedomyšlené a chybné nasazení se může stát bariérou, která má potenciál důvěru kandidátů výrazně narušit, a tedy danou firmu v konkurenčním boji poškodit.

Každopádně, jak dodává Španěl, nic netrvá věčně, a tak je dost dobře možné, že ve střednědobém výhledu se zmiňovaná technologie posune natolik, že veřejnost o svých kvalitách přesvědčí a vyhodnocování o tom, kdo danou pozici nakonec obsadí, bude z velké míry spočívat právě na ní. „Tedy minimálně za předpokladu, že do situace nevstoupí regulátoři, jako například EU, a legálně tuto možnost nebudou blokovat,“ uzavírá.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Poznáte historické spotřebiče z našich domácností?
1/12 otázek