Od Rusů už nic nechce, přesto si Evropa od počátku války nakoupila ruské energie za 44 miliard eur - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Od Rusů už nic nechce, přesto si Evropa od počátku války nakoupila ruské energie za 44 miliard eur

,
Od Rusů už nic nechce, přesto si Evropa od počátku války nakoupila ruské energie za 44 miliard eur
Zdroj: Pixabay
  • Příjmy, které Kreml získává z exportu fosilních paliv do EU, od začátku ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly

  • Ačkoli evropské země hledají alternativní zdroje, režim prezidenta Vladimira Putina na nich za poslední dva měsíce vydělal 44 miliard eur. Příčinou jsou vysoké ceny, nikoli objemy

  • Evropa sice připravuje ropné embargo a ozývají se hlasy volající po odpojení od ruských plynovodů, trhy však v tomto ohledu žádné velké změny neočekávají

Výsledky průzkumu Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) jsou více než znepokojující. Za poslední dva měsíce, které byly obzvláštně krušné pro obyvatele Ukrajiny, ruské příjmy z vývozu fosilních paliv do Evropské unie prudce rostly, a to navzdory faktu, že některé zdejší firmy se nákupu z Ruska vyhýbají a hledají alternativní dodavatele.

Mohou za to, nepřekvapivě, vysoké ceny energie. Ty totiž stoupají mnohem více než objemy. Od 24. února, kdy invaze začala, do 24. března zaplatila EU Rusům za paliva 44 miliard eur (1,1 bilionu korun), což je podle vedoucího analytika CREA Lauriho Myllyvirty více než dvakrát tolik, co ve stejném období před rokem. Celkově si Moskva exportem fosilních paliv vydělala 63 miliard eur (1,5 bilionu korun) – z Evropy tedy pochází zhruba 70 procent tohoto příjmu. Za celý loňský rok přitom energie přinesly do ruské státní kasy 140 miliard eur, tedy necelých 12 miliard měsíčně.

Nepřímá podpora války

Do EU přiteklo během jara plynovody z Ruska o deset procent více paliva než loni, současně s tím sedmadvacítka koupila též o pětinu víc zkapalnělého zemního plynu. Poptávka po ruské ropě naopak o 20 procent poklesla. Ještě výrazněji se pak propadl zájem Bruselu o tamní uhlí. Toho Rusové na Starý kontinent dopravili dokonce o 40 procent méně než před rokem.

Statistici k těmto údajům došli na základě sledování dodávek paliva po moři pomocí údajů o poloze lodí. Data o toku plynu trubkami jim poskytl Eurostat a Evropská síť provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn.

Největší importéři ruských fosilních paliv. Foto: CREA

CREA tyto informace zveřejňuje v době, kdy Kreml odstřihl od plynovodu první dvě země, které odmítly za energie platit v rublech – Polsko a Bulharsko. Na zbytek Evropy tedy sílí tlak, aby dodávky ruských paliv v rámci sankcí odmítl sám a přestal tak nepřímo financovat válečné tažení Moskvy. Právě příjmy z fosilních paliv jsou jedny z posledních peněz, které prezidentu Vladimiru Putinovi zbývají. „To, že od nás zatím získávají nečekaně vysoké částky za drahá fosilní paliva, je zvrácený výsledek,“ stěžuje si Myllyvirta CNN.

Rusko dosud pokrývalo 40 procent celkového dovozu zemního plynu do EU, sedmadvacet procent zdejších dodávek ropy a 46 procent importu uhlí. Odstřihnout se ze dne na den by tedy pro státy Unie bylo prakticky nemožné. V obzvláště složité situaci se nachází Německo jakožto největší kupec ruských energií vůbec. Podle zprávy CREA totiž Kremlu od února zaplatilo za paliva 9,1 miliardy eur (224 miliard korun). Ale není samo – 6,9 miliardy eur (170 miliardami korun) přispěla ruské pokladnici Itálie, kterou na dalších místech ,žebříčku‘ následují Čína, Nizozemsko, Turecko a Francie. Česko je na patnácté pozici.

Chybí okamžité řešení

EU jako taková dříve slíbila, že se z energetické závislosti na Rusku vymaní do roku 2027, nicméně ve světle současných událostí to přestává stačit. Proto její zástupci pracují na ropném embargu, jež by mohlo být vyhlášeno již v příštích týdnech. Na základě zpráv, které o chystaných diverzifikačních opatřeních kolují, od něj ale světové trhy nic moc neočekávají.

„Všechno, co se říká o zelené energii a její účinnosti, je působivé, pokud se díváme na potenciální dopady v horizontu několika let,“ vysvětluje Myllyvirta. „Ale jak už bylo mnohokrát zmíněno, chybí zde krátkodobá složka, která by v bezprostředním horizontu mohla nahradit přívod z Ruska,“ dodává.

V Kremlu se diví, že letos na dovolenou nepojedou. Bývalý miliardář Tinkov se pustil do Putina, vlastní banka se od něj distancuje

O vyřazení ruských uhlovodíků se snaží třeba ropný gigant Shell. „Po dohodě s vládami chceme přerušit všechny naše společné podniky s Gazpromem a souvisejícími subjekty. V rámci spotového trhu jsme přestali kupovat ruskou ropu, zkapalněný zemní plyn a všechny rafinované produkty dovážené přímo z Ruska,“ cituje její zástupce server The Guardian.

Řada evropských plynařských společností také znovu projednává své smlouvy s Gazpromem. Kupříkladu německá firma Uniper a rakouský ropný koncern OMV ale minulý čtvrtek opatrně prohlásily, že věří, že je možné vyhovět novému platebnímu mechanismu Moskvy, aniž by se dostaly do rozporu se sankcemi EU.