Nezaměstnanost v srpnu stagnovala. Volných míst bylo 313 tisíc - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Nezaměstnanost v srpnu stagnovala. Volných míst bylo 313 tisíc

, čtk,
Nezaměstnanost v srpnu stagnovala. Volných míst bylo 313 tisíc
Zdroj: ČTK

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to dnes Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici očekávali pokles na tři procenta. Loni v srpnu byla míra nezaměstnanosti na čtyřech procentech. Podle analytiků už nezaměstnanost nemá kam klesat.

Podle ÚP ČR trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie. „K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

„Poslední měsíce ukazují, že nezaměstnanost už nemá v podstatě kam klesat. Nezaměstnaných je sice méně než volných pracovních míst, avšak s ohledem na nastavení sociálního systému lze jen stěží očekávat další pokles nezaměstnanosti,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

„V dalších měsících očekáváme, že míra nezaměstnanosti vlivem příznivých sezónních faktorů ještě poklesne pod hranici tří procent. Ke konci roku se ale naopak vlivem nepříznivých sezónních vlivů vrátí mírně nad tuto úroveň,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Cz Unemployment Rate

Zdroj: IEconomics.com

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost na 2,1 procenta, v Praze a Královéhradeckém kraji na 2,2 procenta. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v České republice. Vyšší počet lidí bez práce než volných pracovních míst je v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském.

Mezi okresy na tom je nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností na 1,1 procenta. V Jindřichově Hradci je to 1,2 procenta a na Praze-východ 1,3 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 32 okresů, nejvyšší byl na Plzni-jih (o 4,5 procenta) a Plzni-sever (o čtyři procenta). Nezaměstnanost naopak klesla ve 45 okresech. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče.

Nejvíce volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé v Praze, a to téměř 63 tisíc. Nejméně je to v Karlovarském kraji, zhruba 8700. V srpnu byl největší zájem o dělníky při výstavbě budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (vyjma šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.


Přečtěte si komentář: Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Miroslav Zámečník


Vzhledem k nedostatku lidí někteří zaměstnavatelé již striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru. „Prioritou pro zaměstnavatele je především zájem o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si zaměstnance sami zaškolují a „pracují“ s nimi mnohem intenzívněji, například pro ně pořádají kurzy, školení apod.,“ uvedla Sadílková.

V srpnu Úřad práce zaznamenal vyšší poptávku po sezonních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 28 880 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledali například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, obsluhu pojízdných zařízení, kováře nebo nástrojáře. Mnoho podobných nabídek se ale v databázi ÚP vůbec neobjeví, protože je zaměstnavatelé zveřejňují jinou cestou, například pomocí internetové inzerce.

V evidenci ÚP byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 43 let. Mezi evidovanými bylo 82.952 lidí nad 50 let, což je podíl 36 procent. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo bez práce déle než rok 30,6 procenta lidí.

Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že každý rok od roku 2015 byl pravidlem pokles míry nezaměstnanosti mezi červencem a srpnem o jednu desetinu procentního bodu. „Letos však nikoli. To svědčí o tom, že míra nezaměstnanosti už opravdu naráží na své dno,“ dodal.

Přečtěte si také:

Firmy lákají brigádníky i 150 korunami za hodinu. Marně

Češi mění zaměstnání jednou za pět let. Nejčastěji v lednu a v září

Hořet ano, vyhořet ne. Jak se bránit stresu

5 tipů, jak zvládnout v práci „den blbec“

Postavte se bossingu: tyto signály napoví, že vás šéf zneužívá


Ohodnoťte tento článek
Diskuze