Elektrotechnici z ČVUT dostali kolegu z Itálie. Má 53 elektromotorů a disponuje všemi smysly včetně hmatu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Elektrotechnici z ČVUT dostali kolegu z Itálie. Má 53 elektromotorů a disponuje všemi smysly včetně hmatu

,
Elektrotechnici z ČVUT dostali kolegu z Itálie. Má 53 elektromotorů a disponuje všemi smysly včetně hmatu
Zdroj: ČVUT. Na snímku Matěj Hoffmann a iCub
  • Sestavu humanoidních robotů na Fakultě elektrotechnické ČVUT rozšířil první robot vybavený všemi smysly

  • Jeho vlastnosti, zejména elektronická kůže, otevírají nové možnosti poznávání lidského mozku s pomocí umělé inteligence

  • Robot v procesu učení postupuje obdobně jako dítě během prvního roku života

  • Jedním z důsledků „polidštění“ robotů může být, že se budou umět bezpečně pohybovat v prostředí zabydleném lidmi

Robot iCub měří na výšku něco málo přes metr a má rozměry čtyřletého dítěte. Místo kloubů a svalů jej ovládá 53 elektromotorů, dvě kamery fungují jako jeho oči a zvuky vnímá prostřednictvím dvou mikrofonů. Unikátní je ovšem jeho „hmat“, který umožňují čtyři tisíce senzorů zabudovaných v elektronické kůži.

„Je to první robot, o kterém se dá prohlásit, že je vybaven všemi smysly,“ říká dr. Matěj Hoffmann, vedoucí skupiny humanoidní robotiky na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Její řady posílil iCub v červnu, aby díky svým vlastnostem dále rozvinul nové možnosti výzkumu v oblasti poznávání lidského mozku. Proporce dítěte a doposud nejrealističtější nápodoba lidské kůže ho předurčují pro simulaci procesů, kterými si člověk po narození osvojuje hmatem svoje okolí, včetně poznávání vlastního těla.

Schopnost prožívat vjemy dotykem je pro člověka a obecně savce typická a humanoidní roboti se tyto schopnosti snaží napodobovat. Robot v procesu učení postupuje obdobně jako dítě během prvního roku života: dotyky vytváří mapu povrchu svého těla s tím rozdílem, že se tato zkušenost nevpisuje do dětského mozku, ale do umělé neuronové sítě. Jednu takovou vytvořil Matěj Hoffmann společně s doktorandem Zdeňkem Strakou. Dá se říct, že tento algoritmus je přímo inspirovaný funkcemi lidského mozku a výzkum přitom významně čerpá ze současných studií poznání v oblasti psychologie a neurověd, jež pracují přímo s člověkem.

Jako člověk. Robot od Boston Dynamics metá salta, v praxi to ale nevyužije

„Náš výzkum se opírá o vědecký názor, že pro lidskou inteligenci je naprosto určující, že máme tělo. Poznání je neoddělitelné od fyzického těla a jeho senzorických a motorických systémů, takže pouze výpočetní modely nestačí,“ říká Matěj Hoffmann, který považuje lidi a obecně savce za nedostižné v tom, že jsou díky svému tělu schopní přizpůsobit se ve velmi krátké době podmínkám okolí.

Vědecká skupina dr. Hofmanna chce přispět k tomu, aby se humanoidní roboti ve své adaptabilitě lidem přiblížili a byli schopni se sami „kalibrovat“ podle podmínek okolí. Předpokladem k tomu jsou ovšem jejich pokročilé „smysly“, tak aby mohli vnímat změny v prostředí, například zaznamenali, že někdo vstupuje do jejich prostoru či byli schopni si uvědomovat dotyky. V této oblasti výzkumníci z katedry kybernetiky FEL ČVUT již mohou navazovat na výsledky svých předchozích výzkumů s upraveným robotem NAO, jehož pražský model byl jako jediný na světě rovněž vybaven elektronickou kůží.

Příjemnější než krabice

Jedním z důsledků „polidštění“ robotů může být, že se budou umět autonomně a bezpečně pohybovat v prostředí zabydleném lidmi. „Naše prostředí nechceme předělat kvůli robotům, naopak chceme, aby se humanoidi do něho zapojili. Také tím, že jsou nám i svým vzhledem podobní, komunikuje se nám s nimi přirozeněji, než kdyby měli tvar dejme tomu krabice,“ vysvětluje dr. Hoffmann. Výhodou robotiky a jejích androidů při studiu těchto procesů je, že bere v úvahu jejich kontakt s okolím. Kromě toho lze na robotech simulovat změny nebo zranění, které na lidských modelech praktikovat nelze.

Robot iCub, navržený Italským technologickým institutem, je první svého druhu v České republice. Běží v prostředí otevřeného zdrojového kódu, který si může kdokoli stáhnout. Pořízen byl v rámci projektu Výzkumného centra informatiky za přibližně 250 tisíc eur (v přepočtu 6,35 milionu korun).