Konec karenční doby: zaměstnanci budou první tři dny nemoci dostávat 60 procent mzdy - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Konec karenční doby: zaměstnanci budou první tři dny nemoci dostávat 60 procent mzdy

, čtk,
Konec karenční doby: zaměstnanci budou první tři dny nemoci dostávat 60 procent mzdy
Zdroj: Profimedia.cz

Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům. Zaměstnavatelé s dnešním rozhodnutím poslanců ostře nesouhlasí.

Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Pro předlohu zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci navzdory vládnímu programu sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.

Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby. Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.


Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni

 Páral


Firmy budou podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera muset nahradit chybějící práci, a to většinou formou přesčasů zaměstnanců, což přináší další finanční a organizační náklady. Karenční doba má také významný preventivní dopad, který vede občany k větší zodpovědnosti starat se o své zdraví. „Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele. Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta,“ dodal.

Poslanci schválili pro zaměstnavatele nejhorší možnou variantu ze všech, které se od května diskutovaly na tripartitě, doplnil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Vedle návrhu zachovat karenční dobu byly podle něj na stole i další varianty, které ctily programové prohlášení vlády z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů. „Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace. To rozhodně není sleva 0,2 procenta na pojistném,“ dodal.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.

Dále čtěte:

Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Minimální mzda by měla odpovídat polovině průměrné, navrhuje ministerstvo práce

Komentář: Rub rostoucích mezd

Ohodnoťte tento článek
Diskuze