Počet ultrabohatých lidí, tedy takových, jejichž majetek přesahuje hranici 30 milionů dolarů (zhruba 630 milionů korun), se v uplynulých pěti letech zvýšil o více než 70 procent. Což je dobrá zpráva mimo jiné pro provozovatele takzvaných byzjetů, neboť boháči a soukromé tryskáče k sobě, s trochou nadsázky, patří asi jako sůl a pepř.
Dokazují to ostatně i čísla. Dle platformy WingX, která toto odvětví dlouhodobě analyzuje, byl loňský rok z pohledu aktivity celého sektoru rekordní. Počet letů byzjety se meziročně zvýšil o pět procent na hranici 3,9 milionu. Ve srovnání s obdobím před pandemií byl pak tento nárůst více než třetinový – k radosti leteckých dopravců i samotných výrobců.
„Jsme svědky změny trendu, kdy tato letadla více poptávají větší firmy a velmi bohatí jedinci. Počet firem, které mají obchodní aktivity po celém světě narůstá, a nejefektivnějším způsobem, jak se na ta místa dostat, je právě byznys jet,“ cituje BBC Scotta Neala, šéfa prodeje ve společnosti Gulfstream.
Na romantický víkend do Benátek za 140 tisíc
Většího zájmu o své služby, respektive o létání soukromými tryskáči, si všímají rovněž čeští dopravci. „Během loňského roku jsme zaznamenali meziroční nárůst, odhadem, o pět šest procent,“ potvrzuje redakci Euro.cz Karel Průša, pilot a zakladatel letecké společnosti Elio Jet. Ostatně, i proto čeká její flotilu v průběhu letoška a také během let následujících významné rozšíření.
„Jeden nový stroj už máme, další by měl přijít ještě teď v březnu. Jedná se o Embraer Phenom 300E spadající do kategorie Super Light Jet. Je to letadlo, které nabízí skvělý komfort a nádherný design a které má velice dobrý poměr cena/výkon,“ dodává. Pořizovací náklady na nový letoun se podle specializovaného webu Simple Fliyng pohybují v přepočtu kolem 242 milionů korun.
Na měnící se situaci na trhu reagují i v české charterové společnosti Aeropartner. Tu před 22lety založil podnikatel Richard Santus, který zároveň zastává funkci CEO a, podobně jako Průša, je rovněž držitelem pilotní licence. Na rozdíl od Elio Jetu zde sázejí na stroje amerického výrobce Cessna.
„Hlavním úkolem pro letošní rok je optimalizace složení flotily a zavedení kategorie ,heavy jet‘ společně s otevřením nového hangáru na Ruzyni pro parkování a údržbu letadel. V reakci na poptávku bude z původních devíti letadel během roku sedm, ale celkově s větší přepravní kapacitou a operačním radiem,“ prozrazuje naší redakci.
Co se loňských přepravních výkonů týče, ty byly dle Santuse srovnatelné s rokem 2024 – navzdory skutečnosti, že konkurence na trhu po rozmachu celého odvětví během covidu výrazně přibylo. „Navíc jsme dosáhli lepšího hospodářského výsledku díky vyšší efektivitě provozu zejména vytěžováním prázdných přeletů prostřednictvím mobilní aplikace JetYou,“ přibližuje.
Ceny jednotlivých letů se liší s ohledem na konkrétní destinaci, respektive dobu strávenou ve vzduchu. Za romantický výlet pro dvě osoby do Benátek, kam se cestující dostanou zhruba za hodinu, si společnost účtuje od 5 700 eur (přibližně 140 tisíc korun a víc). Rodinná lyžovačka ve francouzských Savojských Alpách vyjde na palubě jednoho z letounů provozovaných Santusovou firmou od 8 150 eur dále (od 200 tisíc korun), zatímco v případě letu na oblíbenou Menorcu začínají ceny na částce 11 450 eur (přes 280 tisíc korun).
Ochota Čechů utrácet narůstá
Že Čechy létání privátními tryskáči k moři v posledních letech láká čím dál víc, dokládají mimo jiné i data brokerské společnosti Fusion Jet, o něž se firma s redakcí Euro.cz podělila. V jejím případě došlo k meziročnímu nárůstu objednávek o impozantních 161 procent, přičemž nejpreferovanější destinací byla právě jihošpanělská Málaga, kde mnoho našinců vlastní nemovitost.
Také v EliteVoyage, tuzemské cestovní kanceláři specializující se na zprostředkovávání prémiových dovolených na míru, evidují ochotu českých klientů utrácet za privátní leteckou dopravu větší částky, než jak tomu bylo v minulosti. „Průměrná hodnota zpátečního privátního letu vloni činila 854 tisíc korun, zatímco v roce 2024 to bylo 523 tisíc. Tento rozdíl je dán především realizací většího počtu delších, mimo jiné mezikontinentálních letů v loňském roce, které jsou přirozeně výrazně dražší. Například nejdražší realizovaný zpáteční let na trase Praha – Mauricius – Praha dosáhl částky 7,2 milionu,“ vypočítává provozní ředitel společnosti Štěpán Borovec.
Argumentem může být menší riziko turbulencí
Co klienty na tomto druhu cestování nejvíce láká? Dle Průši z Elio Jetu je faktorů vícero. „Jednou z hlavních výhod je rychlost odbavení, kdy cestující nemusí zbytečně čekat na letišti, ale mohou letět de facto ihned. Pak je to samozřejmě jakási intimita a komfort na palubě. Pasažéři mají celé letadlo pro sebe, mohou si vybrat, na jaké jídlo mají zrovna chuť, protože nabídku přizpůsobujeme jejich požadavkům, mohou sledovat filmy, používat internet, potažmo satelitní telefon,“ říká a pokračuje: „V neposlední řadě je potřeba zmínit, že tato letadla mohou přistávat i na menších letištích, která bývají mnohdy blíž jejich cílové destinaci. I to je jeden z hlavních argumentů, proč vážit cestování soukromým tryskáčem.“
Podobně situaci vnímají rovněž ve Fusion Jetu. Společnost své klienty dělí do dvou skupin – první tvoří pravidelní cestující, kteří létají vícekrát ročně a jejích služeb využívají především z důvodu úspory času, jelikož se často potřebují dostat tam, kam běžná linka nelétá nebo je taková cesta velmi složitá.
„Tito klienti neřeší tolik komfort letadla, ale vnímají soukromou leteckou dopravu jako efektivní prostředek, jak se rychle dostat na jednání a poté zpět,“ konstatuje šéf společnosti David Vachuška. „Druhá skupina bere naši službu jako zážitek — například když vezmou rodinu na prodloužený víkend do Londýna. U těchto letů se vždy snažíme s klientem nastavit vše tak, aby šlo o zážitek nezapomenutelný. Klienti si mnohdy připlatí i za o něco větší stroj, aby měli k dispozici služby letušky a případně i teplý catering dle svých preferencí,“ míní.
Další praktický aspekt přidává na závěr Borovec z EliteVoyage: „Pro některé klienty může být argumentem i komfort spojený s provozními vlastnostmi menších letadel – mohou letět ve vyšších hladinách nad počasím, s menším rizikem turbulencí a s menšími omezeními v hustém provozu. U delších letů pak cestující oceňují i mírnější dopad na organismus díky nižší kabinové výšce.“
