Ruská scéna se přes noc dramaticky změnila. Spojenci prezidenta Vladimira Putina budou mít v parlamentu ještě větší vliv, než napovídaly první předvolební odhady.
RUSKO: VOLBY VYHRÁL PUTIN
Prezidentovi kritici se však obávají, že monopolizace moci může Rusku uškodit - počet opozičních poslanců v parlamentu dramaticky poklesne a poslanci prokremelských stran podle všeho dosáhnou dvoutřetinové většiny, nutné k případným změnám ústavy. „Ta většina bude patřit těm, kteří jsou příznivci policejního státu, omezování občanských svobod, likvidování moci nezávislých soudů, pro rozdmýchávání sporů Ruska se Západem,“ shrnul v televizním vystoupení svůj pohled na volby Boris Němcov, šéf Svazu pravicových sil. Jeho strana utrpěla ve volbách potupnou porážku - stejně jako další strana středu Jabloko nepřekonala 5% hranici nutnou pro vstup do parlamentu.
PROKLETÉ STÍHAČKY
Existuje i další důvod, proč se koalice nemůže tvářit, že rozhoduje na základě technických argumentů. Byla to právě vláda, kdo komisi uložil vybrat vhodná letadla. Oficiální strategie přitom vychází z provázanosti naší obrany na NATO. A z hlediska potřeb aliance je existence či neexistence české stíhací letky nepodstatná. V průběhu dalších let tak budeme platit miliardy na pokrytí třetiřadých potřeb obrany. Po vypršení nájmu gripenů nezůstane z těchto prostředků pro budoucnost zachována ani koruna. Vyspělá technika je drahá. Cena, kterou za ni platíme, navíc roste kvůli neschopnosti rozhodnout o jejím pořízení v odpovídajícím časovém i geografickém rozměru. Je to podobné, jako bychom chodili na nákup do butiku místo pořízení stejného zboží za velkoobchodní cenu. Za chybu Špidlovy vlády, v níž zapadla myšlenka na spolupráci se sousedy, přicházíme o množstevní slevy při nákupu každé součástky. Vyhozené peníze by teoreticky mohly mít jeden význam - členové budoucích vlád nešlápnou na stejné hrábě jako jejich předchůdci.
