Menu Zavřít

Sociální dávky jsou pravidelné i jednorázové. Pro získání některých z nich je rozhodná výše příjmů

3. 5. 2023
Doba čtení: 8 minut
Autor: Pixabay.com

Systém státní sociální podpory zprostředkovává v konkrétních životních situacích finanční pomoc osobám, které splňují určité zákonem stanovené podmínky. Pro některé sociální dávky je rozhodné posouzení výše příjmů, u jiných se na tento parametr nebere zřetel. V rámci systému sociální podpory je možné čerpat pět typů dávek.

Co jsou dávky státní sociální podpory

Sociální dávky představují finanční pomoc od státu poskytovanou jednotlivcům a rodinám v různých životních situacích. Rodinou se pak ve smyslu zákona rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti, přičemž nezaopatřené dítě je osoba, která ještě neukončila povinnou školní docházku a nedosáhla 26 let věku.

Podmínky pro získání nároku na jednotlivé dávky a stanovení jejich výše upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V rámci posouzení nároku na sociální podporu nejsou zohledňovány majetkové poměry, nýbrž pouze příjmy, a to navíc jen u některých typů dávek. Zásadním parametrem pro stanovení výše dávek a posouzení nároku je v případě sociálních dávek životní minimum, které v roce 2023 nabývá těchto hodnot:

  • pro jednotlivce: 4 860 korun,
  • pro první osobu v domácnosti: 4 470 korun,
  • pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem: 4 040 korun,
  • pro nezaopatřené dítě ve věku do šesti let: 2 480 korun,
  • pro nezaopatřené dítě ve věku od šesti do patnácti let: 3 050 korun,
  • pro nezaopatřené dítě ve věku od patnácti do šestadvaceti let: 3 490 korun.

Druhy sociálních dávek

V rámci systému státní sociální podpory je poskytováno dohromady pět typů sociálních dávek. U některých z nich se pro možnost jejich čerpání posuzuje výše příjmů rodiny nebo jednotlivce a také sociální poměry společně posuzovaných osoby. Každý z těchto příspěvků má nastavené jiné podmínky pro získání nároku a stejně tak je pro všechny zákonem stanovena buď pevná výše dávky, nebo způsob, jakým se částka stanoví. Mezi dávky sociální podpory tedy patří:

  1. rodičovský příspěvek,
  2. přídavek na dítě,
  3. příspěvek na bydlení,
  4. porodné,
  5. pohřebné.

Rodičovský příspěvek

První z dávek sociální podpory představuje takzvaný rodičovský příspěvek. Jedná se o částku ve výši 300 tisíc korun, kterou je možné čerpat až do čtyř let věku dítěte. Nárok na něj vzniká rodiči, který osobně, celodenně a řádně pečuje během celého kalendářního měsíce o dítě, které je nejmladší v rodině. Pokud jsou v rodině nejmladší děti hned dvě nebo více, jež se narodily současně, zvyšuje se dávka rodičovského příspěvku na 450 tisíc korun.

Měsíční dávku si rodič volí částečně sám, přičemž maximální částka závisí na výši denního vyměřovacího základu jednoho z rodičů. Pokud 70 procent třicetinásobku tohoto základu převyšuje 13 tisíc korun, lze měsíčně čerpat příspěvek až do částky tohoto násobku. Pakliže je možné stanovit denní vyměřovací základ u obou z rodičů, přihlíží se k vyššímu z nich bez ohledu na to, který rodič o příspěvek žádá.

Pokud ani u jednoho rodiče nepřesahuje 70 procent třicetinásobku denního vyměřovacího základu částku 13 tisíc korun, nemůže zvolená výše měsíční dávky překročit hranici 13 tisíc, nebo u dvou a více dětí hranici 19 500 korun. Nastavenou měsíční částku čerpání je pak možné měnit jednou za tři měsíce.

Aby mohl být rodičovský příspěvek čerpán, je nezbytné dodržet také podmínky týkající se péče o dítě. Jednou z nich je například maximální rozsah doby, kdy může potomek v kalendářním měsíci navštěvovat mateřskou školku či jiné zařízení pro děti předškolního věku. Tato hranice je stanovena na 92 hodin za měsíc.

Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je sociální dávka, jež je poskytována nezaopatřenému dítěti na základě výše příjmů všech společně posuzovaných osob. O dávku může žádat zákonný zástupce nezletilého nezaopatřeného dítěte, jímž je buď jeden z rodičů, nebo osoba, které byl nezletilý na základě rozhodnutí soudu svěřen do péče nahrazující péči rodičů.

V případě rozvedených rodičů žádá o přídavek ten, se kterým potomek žije ve společné domácnosti. Pokud bylo dítě po rozvodu svěřeno rodičům do společné nebo střídavé péče, musí se rodiče vzájemně dohodnout, který z nich bude přídavek na dítě čerpat. Je-li nezaopatřený potomek už zletilý, žadatelem se stává on.

Nárok na příspěvek pak vzniká za předpokladu, že příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Zároveň je nezbytné, aby byla splněna podmínka nezaopatřenosti daného potomka. Výše této sociální dávky se poté odvíjí od toho, jak je nezaopatřené dítě staré, a to následovně:

  • do šesti let věku dítěte: 830 korun,
  • od šesti do patnácti let věku dítěte: 970 korun,
  • od patnácti do šestadvaceti let věku dítěte: 1 080 korun.

Pakliže má některá ze společně posuzovaných osob příjem z výdělečné činnosti nebo z určitých dávek, může získat nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě. V takovém případě jsou částky příspěvku stanoveny tímto způsobem:

  • do šesti let věku dítěte: 1 330 korun,
  • od šesti do patnácti let věku dítěte: 1 470 korun,
  • od patnácti do šestadvaceti let věku dítěte: 1 580 korun.

Příspěvek na bydlení

Další sociální dávkou není nic jiného než příspěvek na bydlení. Jeho účelem je pomoci pokrýt náklady na bydlení rodinám nebo jednotlivcům, kteří mají kvůli nízkým příjmům problémy hradit výdaje spojené se zajištěním střechy nad hlavou.

Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je vlastníkem, nájemcem nebo podnájemcem bytu, případně osoba, jež využívá k trvalému bydlení stavbu určenou pro rekreaci a jejíž náklady na bydlení jsou vyšší než 30 procent jejích příjmů. Zároveň musí být splněna podmínka, že 30 procent příjmů rodiny nebo jednotlivce je nižší než normativní náklady, které stanovuje zákon.

Porodné a pohřebné

Porodné se poskytuje rodinám jako jednorázový příspěvek na náklady související s narozením dítěte. Zda rodičům vznikne nárok na tento typ dávky, závisí na tom, jestli jejich příjmy přesahují zákonem stanovenou hranici. Dle zákona o státní sociální podpoře má nárok na porodné rodina, do které se narodilo první nebo druhé živé dítě a jejíž čisté příjmy za poslední čtvrtletí před porodem nepřesáhly 2,7násobek životního minima. Výše porodného potom dosahuje následujících částek:

  • porodné na první dítě: 13 tisíc korun,
  • porodné na druhé dítě: 10 tisíc korun.
Existenční minimum hraje důležitou roli při stanovení dávek hmotné nouze. Kolik činí v roce 2023?
Přečtěte si také:

Existenční minimum hraje důležitou roli při stanovení dávek hmotné nouze. Kolik činí v roce 2023?

Mezi dávky sociální podpory patří také pohřebné. Nárok na tento příspěvek závisí především na tom, pro koho byl pohřeb vypraven. Získat jej tak může osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, rodiči nezaopatřeného dítěte či plodu po potratu nebo umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů.

U zesnulých musí být zároveň splněna podmínka, že měli ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Pohřebné je jednorázový příspěvek a jeho výše je stanovena pevnou částkou, která činí pět tisíc korun. V případě, že nárok na příspěvek vzniká více osobám, vyplacen bude pouze té, která o něj zažádá jako první. Dávku tak není možné poskytnout vícekrát v rámci jednoho pohřbu.

Kdo má nárok na sociální dávky

Dávky sociální podpory mohou být poskytnuty pouze fyzickým osobám, jež mají trvalý pobyt na území České republiky. Cizinci bez trvalého pobytu se stávají oprávněnými osobami až po uplynutí 365 dní ode dne, kdy ohlásili místo pobytu na cizinecké policii, přičemž do těchto 365 dnů není započítána doba, kdy dotyčná osoba žádala o udělení azylu v pobytovém středisku MV. Kromě uvedeného se oprávněnou osobou stává také občan Evropské unie na základě některých předpisů EU.

Pro možnost čerpání dávky sociálního zabezpečení jsou dále rozhodné příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Při posuzování nároku se zohledňují příjmy ze závislé činnosti, z podnikání a jiných samostatně výdělečných činností, dávky nemocenského a důchodového pojištění a podpora v nezaměstnanosti. Zohledňovány jsou také podobné příjmy ze zahraničí.

Jak podat žádost o sociální dávky

O dávky státní sociální podpory se žádá na Úřadu práce ČR. Učinit tak lze několika způsoby, a to buď osobně, prostřednictvím České pošty nebo online. Tiskopisy žádostí o jednotlivé dávky jsou k dostání na všech kontaktních pracovištích úřadu práce, kde je možné formulář rovnou vyplnit a odevzdat. Pokud potřebujete na vyplnění více času, můžete si formulář odnést domů a vyplněný jej následně zaslat na příslušný úřad poštou.

DT24

Nejjednodušší a nejpohodlnější je však online podání žádosti o sociální dávky. Pro získání a odevzdání formuláře nemusíte nikam chodit, stačí mít počítač nebo jiné zařízení, kam si žádost buď stáhnete z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), nebo jej rovnou vyplníte a podáte online na příslušném webu. Pro elektronické podání je potřeba přihlásit se do portálu MPSV prostřednictvím identity občana. To je možné učinit několika způsoby:

  1. bankovní identitou,
  2. eObčankou,
  3. prostřednictvím NIA ID,
  4. mobilním klíčem eGovernmentu.

Pakliže si na tento typ podání netroufáte, můžete stažený dokument vyplnit ve svém zařízení a následně jej odeslat buď pomocí datové schránky do datové schránky úřadu práce, nebo prostřednictvím emailu s certifikovaným elektronickým podpisem. Po obdržení žádosti a případně všech dalších potřebných dokumentů bude započato řízení o stanovení nároku a výše dávek.

Jaké sociální dávky je možné čerpat?
Systém státní sociální podpory zprostředkovává dohromady pět druhů sociálních dávek. Patří mezi ně rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Pro získání nároku na jednotlivé dávky je zapotřebí splňovat konkrétní podmínky stanovené zákonem. U některých z nich je rozhodným ukazatelem stanovení nároku výše příjmů a sociální poměry rodiny. V případě pohřebného a rodičovského příspěvku se výše příjmů nezohledňuje.
Kolik je přídavek na dítě?
Výše přídavků na dítě se odvíjí od věku nezaopatřeného dítěte. Základní měsíční sazba příspěvku pro děti do šesti let činí 830 korun, pro děti od šesti do patnácti let 970 korun a pro děti od patnácti do šestadvaceti let 1 080 korun. V některých situacích lze čerpat zvýšenou sazbu této dávky. V takovém případě se jedná o částky 1 330 korun (děti do šesti let), 1 470 korun (děti od šesti do patnácti let) a 1 580 korun (děti od patnácti do šestadvaceti let).
Kdo má nárok na pohřebné?
Na jednorázovou dávku pohřebného má ze zákona nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, rodiči nezaopatřeného dítěte či plodu po potratu nebo umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů. Současně je potřeba, aby byla splněna podmínka, že měl zesnulý v době své smrti trvalý pobyt na území České republiky. Pokud o pohřebné zažádalo více osob a všem na něj vznikl nárok, získá jej ta, která žádost podala jako první.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).