Životní minimum rodiny versus jednotlivce aneb jak se stanovují minimální společensky uznané příjmy domácnosti

6. 1. 2023
Doba čtení: 6 minut
Zdroj: Depositphotos.com
K tomu, aby člověk mohl získat od státu některé dávky nebo příspěvky, se často využívají určité ukazatele, na základě kterých je možné stanovit, v jaké ekonomické a sociální situaci se daná osoba nebo rodina nachází. Jedním z takových ukazatelů je takzvané životní minimum, jež se stanovuje zvlášť pro jednotlivce a zvlášť pak pro celou domácnost.

Co je životní minimum

Životní minimum představuje pomyslnou společensky uznanou hranici finančních příjmů, kterou je potřeba disponovat, aby bylo možné zajistit pokrytí nákladů na výživu a osobní potřeby jedince nebo rodiny. Jeho problematiku upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a výše této hranice je stanovena nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Nejčastěji se tato hranice využívá jako parametr pro uznání různých státních příspěvků a dávek. Slouží například jako hlavní ukazatel v případě posuzování dávek hmotné nouze, kde podmínky čerpání upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Dále hraje důležitou úlohu rovněž při zjišťování nároku na dávky, které mají za cíl zabezpečit pomoc rodinám s dětmi, jež se nachází v určité nepříznivé sociální situaci, jak je uvedeno v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dále v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, či v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Životní minimum jednotlivce

Na otázku, jaké je životní minimum v ČR, nelze odpovědět jednou větou. Vzhledem k tomu, že se v rámci minimální společensky uznané hranice finančních prostředků na zajištění osobních potřeb a výživy započítávají příjmy všech osob v domácnosti (respektive společně posuzovaných osob), je jasné, že životní minimum pro jednotlivce bude nabývat jiných hodnot než životní minimum pro rodinu. V prvé řadě je potřeba porovnat veškeré příjmy jedince se zákonem stanovenou částkou životního minima, která pro jednotlivce činí 4860 korun za měsíc. Do těchto zdrojů se započítávají následující příjmy:

Do životního minima se však nezapočítávají úplně všechny zdroje příjmů dané osoby. Výjimku tvoří například tyto příjmy:

  • příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení,
  • příjmy z prodeje nemovitosti,
  • náhrada škody a prostředky na odstranění následků živelní pohromy,
  • sociální výpomoc od zaměstnavatele,
  • finanční pomoc obětem trestné činnosti,
  • stipendia,
  • odměna za darování krve nebo orgánů,
  • daňový bonus,
  • příspěvek na péči,
  • příspěvek na mobilitu a další zvláštní pomůcky,
  • finanční podpora z nadačních spolků a sdružení,
  • a další.

Životní minimum rodiny

Výše uvedená pravidla pro započítání příjmů se však netýkají jen jednotlivců, ale také rodiny či ostatních osob, jež žijí ve společné domácnosti. V momentě, kdy se posuzuje finanční situace celé domácnosti, je potřeba zahrnout příjmy všech společně posuzovaných osob. Jinou částku bude tedy představovat životni minimum pro tříčlennou rodinu a jinou například životní minimum pro pětičlennou rodinu, samozřejmě s ohledem na to, zda se jedná o dospělé, nebo nezaopatřené děti.

Kdo patří mezi společně posuzované osoby

Společně posuzované osoby jsou všichni lidé, jejichž příjmy se při rozhodování o uznání určité dávky nebo příspěvku posuzují společně s příjmem žadatele. Zjednodušeně se dá říci, že těmito osobami jsou všichni jedinci, kteří žijí ve společné domácnosti s žadatelem. Přesnou definici pojmu je možné najít v zákoně o státní sociální podpoře s odkazem na zákon o životním a existenčním minimu. Tato skupina lidí může zahrnovat následující osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené i zaopatřené děti,
  • manžele nebo partnery,
  • rodiče a zletilé děti,
  • jiné osoby, které společně užívají byt a hradí náklady na domácnost,
  • osamělého rodiče s dítětem, který užívá byt společně se svými rodiči (třígenerační domácnost).

Kolik členů má vaše domácnost?

Výše životního minima v roce 2023

Jak bylo řečeno, výše životního minima rodiny se stanovuje na základě společně posuzovaných osob. Pro jednotlivce je to tedy částka 4860 korun. Na kolik ale vychází životní minimum celé domácnosti? Postup pro výpočet není nijak složitý.

Pro první osobu v domácnosti je životní minimum stanoveno na 4470 korun, pro druhou a další osobu, která žije ve společné domácnosti se pak počítá s částkou 4040 korun, ale pouze za předpokladu, že se nejedná o nezaopatřené dítě. U nezaopatřených dětí je toto minimum stanoveno následovně:

  • děti do šesti let: 2 480 korun,
  • děti od šesti do 15 let: 3050 korun,
  • děti od 15 do 26 let: 3490 korun.
Příspěvek na péči: Co vše spadá mezi posuzované úkony a jak se podle nich určuje stupeň závislosti?
Přečtěte si také:

Příspěvek na péči: Co vše spadá mezi posuzované úkony a jak se podle nich určuje stupeň závislosti?

Životní minimum celé domácnosti se pak stanoví jako součet všech částek životního minima za každého člena této domácnosti, které jsou stanoveny na základě výše uvedených pravidel. Čili pokud jsou v domácnosti jen dva dospělí, bude výsledná částka činit 8510 korun (4470 + 4040). Pakliže rodinu, která žije pohromadě, tvoří dva dospělí a jedno dítě do šesti let, bude jejich životní minimum 10 990 korun (4470 + 4040 + 2480), a tak dále.

Kalkulačka životního minima

Nejjednodušším způsobem, jak zjistit, kolik činí částka životního minima, která se týká vás nebo vaší rodiny, je použití online kalkulačky, jež za vás během několika vteřin vše spočítá. Kalkulačka životního minima zohledňuje počet osob ve společné domácnosti a rozlišuje, zda se jedná o dospělé, děti do šesti let, děti od šesti do 15 let či nezaopatřené děti od 15 do 26 let. Když zadáte do kalkulačky tyto údaje, získáte informaci o výši životního minima vaší rodiny.

Životní minimum při insolvenci a exekuci

Životní minimum pracujícího hraje důležitou roli také při stanovení takzvané nezabavitelné částky, tedy sumy peněz, která vám zbyde z čisté měsíční mzdy po odečtení srážky na umoření dluhu. Tyto prostředky vám musí být ponechány pro pokrytí nákladů na základní životní potřeby. 

UX23

Výše nezabavitelné částky se stanoví jako součet dvou třetin životního minima a normativních nákladů na bydlení. Jako normativní náklady se přitom použijí náklady pro jednu až dvě osoby v obci od 50 tisíc do 100 tisíc obyvatel. 

Pokud má daná osoba navíc vyživovací povinnost vůči manželovi, manželce či registrovanému partnerovi nebo partnerce, stanovuje se částka na vyživované osoby jako jedna čtvrtina nezabavitelné částky jednotlivce. Děje se tak i za předpokladu, že tato vyživovaná osoba má samostatný příjem. V případě druha a družky není vyživovací povinnost zákonem stanovena, tudíž se na ně toto pravidlo nevztahuje.

Jak se počítá životní minimum domácnosti?
Životní minimum domácnosti se stanovuje na základě počtu společně posuzovaných osob. Pro první osobu je životní minimum stanoveno na částku 4470 korun, pro všechny další dospělé osoby žijící ve společné domácnosti je to pak částka 4040 korun. U nezaopatřených dětí je výše minima nastavena na základě jejich věku. Pakliže se jedná o dítě do šesti let, částka bude činit 2480 korun, u dětí od šesti do 15 let je to 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let se jedná o 3490 korun. Výsledné životní minimum celé domácnosti je pak součtem všech částek za její jednotlivé členy.
Které příjmy se počítají do životního minima?
Pro posouzení, zda jednotlivec či rodina nedosahují, nebo naopak přesahují hranice životního minima, je potřeba zohlednit veškeré příjmy stanovené zákonem jako započitatelné. Mezi takové zdroje prostředků patří příjmy ze zaměstnání a podnikání, z pronájmu a kapitálového majetku, z důchodů, z dávek nemocenského pojištění, z dávek státní sociální podpory, z podpory v nezaměstnanosti a z výživného.
Kdo patří do společně posuzovaných osob?
Společně posuzované osoby jsou zjednodušeně řečeno všichni lidé, kteří žijí ve společné domácnosti. Mohou sem patřit rodiče a nezletilé nezaopatřené i zaopatřené děti, manželé nebo partneři, rodiče a zletilé děti, jiné osoby, které společně užívají byt a hradí náklady na domácnost, a osamělý rodič s dítětem, který užívá byt společně se svými rodiči (takzvaná třígenerační domácnost).
  • Našli jste v článku chybu?