Triumvirát skončil u ledu, boj o Londýn začíná
Superburza iX, společný výtvor společností Deutsche Börse a London Stock Exchange (LSE), nebude. Odvážný plán, který počítal s fúzí burz ve Frankfurtu a Londýně a následným připojením na americký mimoburzovní trh Nasdaq, ztroskotal minulý týden na odřeknutí britského partnera. Oficiální zdůvodnění, jež Londýn poskytl, se odvolává na nepřátelskou nabídku stockoholmské OM Gruppen (EURO 36/2000), která je ochotna zaplatit za nejstarší světovou burzu přibližně 1,2 miliardy amerických dolarů (asi 2,7 miliardy marek). „Zaměříme se na nabídku švédské společnosti a budeme se ji snažit odrazit, oznámilo představenstvo LSE, které označilo návrh OM Gruppen za nedostatečný. Deutsche Börse reagovala prohlášením, že zváží alternativní kroky. Pravý důvod fiaska, jež přišlo pouhé dva dny před hlasováním akcionářů obou společností o chystaném sloučení, vidí však média a finanční obchodníci jinde
- v životaschopnosti samotné vize. Doba pro evropské burzovní fúze ještě nenastala, shodují se komentátoři a obchodníci s akciemi. „Přišlo to příliš brzy. Teď jsme zase na startu. Nová hra, nové štěstí – opět mluví každý s každým, citovala agentura Reuters šéfa akciového obchodu frankfurtské burzy Kurta Bürkina.
Příliš velké oči.
V květnu oznámená myšlenka unikátního trojího partnerství Frankfurtu, Londýna a Nasdaqu (EURO 19/2000) předpokládala, že obě renomované burzy založí rovným dílem subjekt s názvem iX (International Exchanges). Ten by si připsal primát na evropském akciovém trhu a třetí místo na světě za New Yorkem a Nasdaqem. Jeho rukama by procházelo třiapadesát procent objemu veškerých obchodů s evropskými akciemi; jejich hodnota v loňských cenách by přesáhla čtyři biliony dolarů. Měnu by si kótované firmy mohly samy vybírat, přednost mělo mít euro.
Na budoucím systému Nasdaq iX, jenž by se zaměřil na obchodování s cennými papíry malých rychle rostoucích firem, by se každá strana podílela padesáti procenty. Připojení k zaoceánskému parketu bylo stanoveno na rok 2001.
Za základ nového trhu byla vybrána frankfurtská elektronická báze Xetra, přestavba londýnského Setu byla odhadnuta na 13,3 miliardy euro. Obchod s prestižními blue chips by zůstal převážně v Londýně a řídil by se britským regulačním režimem. High–tech trh by sídlil ve Frankfurtu a podléhal tamním pravidlům.
O připojení k zamýšlené ose projevily zájem také burzy v Madridu a Miláně.
Rovní, a přece nerovní.
Myšlenku mocného panevropského organizátora akciových obchodů podkopávala od začátku skepse. Experti poukazovali například na skutečnost, že zatímco London Stock Exchange představuje klasickou akci–ovou společnost s podíly tří set bank a makléřských společností, jež přešla v červenci na veřejné obchodování, blíží se Deutsche Börse pojetím spíše kampeličce. Zastřešuje menší trhy a veřejnému obchodování jsou její akcie na hony vzdáleny.
Na obou burzách mohou obchodovat pouze členové, kdežto mimoburzovní Nasdaq účastnický princip nezná. Těchto základních atributů se aktéři zamýšleného trojúhelníku vzdát nemohou.
Velkolepý záměr by neměl jednotné regulační prostředí. A neodpovídala by mu ani daňová legislativa. Pokud by akcionáři LSE získali polovinu iX a podílníci Deutsche Börse zbývající část, nemohly by se akcie přímo emitovat akcionářům Deutsche Börse. Tento postup německé zákony nepovolují. „Náklady v podobě daní z kapitálových výnosů by byly obrovské, sdělil v květnu týdeníku EURO partner mezinárodní kanceláře Clery, Gottlieb, Steen & Hamilton, právník Christof von Dryander.
Akciím, kótovaným v americkém i společném Nasdaq iX, by nic nebránilo v cestě z Evropy do zámoří, opačný postup zákonodárství USA neumožňuje.
Kočka a myš.
Záměr, který zůstal viset ve vzduchu, podkopala také odvěká animozita Britů a Němců. Experti dokonce tvrdí, že více než rozdíly v obchodních přístupech či zákonech.
Obyvatelé království se netajili obavami z německého tažení do Británie a pokusu vnutit jí euro. „Po staletí vyvíjené právní a kulturní systémy nelze sladit přes noc, zdůrazňovaly přední londýnské listy. Z jejich stránek se sypala slova jako „invaze či „bývalí úhlavní nepřátelé . Oleje do ohně ještě přilily spekulace, že by s nabídkou na převzetí mohla po Stockholmu vyrukovat i Deutsche Börse, což by byla tečka za dvousetletou historií burzy v London City.
Po chuti nebyla Britům ani idea, že by se rychle rostoucí tituly prodávaly a kupovaly jen ve Frankfurtu.
Němečtí finančníci zase kritizovali, byť bez válečného výraziva, přenesení blue chips do City. S argumentem, že přijdou o 70 až 80 procent dosavadního obchodního objemu.
Z Londýna jsou nyní slyšet hlasy, že za debakl si Němci mohou sami. Rozhodnutí dozorčí rady Deutsche Börse, která minulé pondělí odložila na neurčito hlasovací valnou hromadu, označily noviny za šok pro představenstvo LSE a poslední ránu dosud hájenému společnému projektu. Stejný krok udělal přitom vrcholný management nad Temží jako první.
Klíčová data pro postup LSE vůči nabídce OM Gruppen
- *11. září – zveřejnění nabídky 25. září – poslední den pro odpověď Londýna na počáteční návrh 20. říjen – poslední den, kdy může LSE vydat nový obranný dokument 27. říjen – poslední den, kdy může OM revidovat nabídku 10. listopad –** poslední den, kdy mohou být nabídnuty akcie
