Stíhačku Supermarine Spitfire Typ 300 K5054 dostal na nebe 5. března 1936 hlavní zkušební pilot společnosti Vickers Aviation kapitán Joseph „Mutt“ Summers. Stalo se tak na letišti Eastleigh v Southamptonu v Anglii a samotný let trval osm minut. Po přistání na zem se pilot nechal slyšet, že by na letounu vůbec nic neměnil.
Co se dozvíte v článku
Návrh a následně i vznik tohoto legendárního stroje má na svědomí šéfkonstruktér letecké továrny Supermarine v Southamptonu Reginald Mitchell. Zajímavé přitom je, že název Spitfire sám jeho tvůrce nesnášel, ve skutečnosti ho pracovně nazýval Shrew neboli rejsek. Pojmenování Spitfire si letadlo vysloužilo až od ředitele podniku Vickers sira Roberta MacLeana – legenda praví, že mu dal jméno po své dceři Ann, které kvůli její temperamentnější povaze přezdíval „Malý Spitfire“ (označení vzniklo spojením anglických slov „spirited“, což v překladu znamená „energický“, a „fiery“, tedy „ohnivý“, pozn. red.).
První objednávka Spitfirů
Poprvé mohla veřejnost letoun spatřit na prohlídce RAF Hendon v sobotu 27. června 1936. Sériová výroba stíhaček pak započala na žádost ministerstva obrany, které si již o tři týdny dříve objednalo 310 kusů.
Produkce probíhala v závodě Supermarine ve Woolstonu, avšak původní termín se podniku splnit nepodařilo, načež se v jednu chvíli dokonce zdálo, že bude zakázka kompletně zrušena. Naštěstí pro Británii, a vlastně i celou Evropu, se vše zlé v dobré obrátilo a první sériově vyráběný Spitfire sjel z montážní linky v polovině roku 1938. Zbytek o tom, jak se tento vysoce výkonný a snadno ovladatelný letoun stal jedním z nejvýznamnějších stíhacích strojů druhé světové války a věčným symbolem Královského letectva, je historie.
Technická specifika modelu K5054
Supermarine Spitfire Typ 300 K5054 měřil na délku 9,119 metru, na výšku 3,861 metru a hmotnost prázdného letounu činila 1 852 kilogramů. Poháněný byl motorem Rolls-Royce Merlin C s běžným výkonem 1 029 koňských sil při 2 600 otáčkách za minutu ve výšce 3 353 metrů nad mořem. Později byl však nahrazen silnějším agregátem Merlin F o výkonu 1 035 koní.
V nadmořské výšce 4 572 metrů dosahovala stíhačka cestovní rychlosti 501 kilometrů za hodinu, přičemž prototyp modelu Supermarine Spitfire K5054 do ní vystoupal za pět minut a dvaačtyřicet vteřin. Naměřená maximální rychlost letounu byla ovšem ještě vyšší, a to 562 kilometrů za hodinu ve výšce 5 121 metrů nad mořem.
Bitva o Británii nejen s Čechoslováky za kniplem
Své nejslavnější období zažil legendární Spitfire během Bitvy o Británii, která se odehrála v létě a na podzim roku 1940. Po dobytí Francie dříve toho roku chybělo Hitlerovu nacistickému Německu k ovládnutí de facto celé západní Evropy jediné – porazit ve vzduchu Britské královské letectvo a následně uskutečnit plánovanou invazi na samotné Ostrovy.
Bitva o Británii je dosud největší leteckou bitvou v dějinách lidstva. V řadách RAF se jí vedle hrdinných Britů účastnili též piloti celé řady dalších národností, včetně Francouzů, Kanaďanů, Poláků i osmaosmdesáti Čechoslováků.
„Bitva o Británii byla vyhrána i přičiněním našich pilotů. Na to Angličani nikdy nezapomenou. Ve Westminsterském opatství je kniha se jmény všech, kteří padli. A ta je permanentně otevřena na stránce československých pilotů, kteří zahynuli,“ ocitoval v roce 2020 server iRozhlas.cz Karla Macháčka, lékaře působícího za války u jedné z pozdějších československých perutí.
Tou první a zároveň nejúspěšnější byla 310, československá stíhací peruť, jež vznikla 10. července 1940. „Třistadesítka“ byla nejprve vyzbrojena letouny Hawker Hurricane, na Spitfiry přešla až o něco později. Důležité nicméně je, že během Bitvy o Británii zaznamenala celkem 40,5 potvrzeného sestřelu nepřátelských letounů Luftwaffe. K tomu přidala dalších jedenáct pravděpodobných sestřelů a šest poškozených německých letadel.
Dalšími perutěmi, které během druhé světové války v řadách RAF vznikly, byly 311. československá bombardovací peruť, 312. československá stíhací peruť a 313. československá stíhací peruť.
Oslavy výročí slavného zkušebního letu
Na oslavu zmíněného devadesátiletého výročí prvního letu prototypu Supermarine Spitfire pořádá letos Královské letectvo celostátní turné, během něhož bude uskutečněna série letů dvoumístného Spitfiru. Letadlo bude přitom natřeno tak, aby reprezentovalo původní prototyp K5054.
Turné proběhne v období od 7. do 17. dubna a letoun během něj navštíví základny RAF a letiště spojená s historií Spitfiru. V rámci události se uskuteční celkem devět letů, přičemž o místo v letadle se může prostřednictvím online aukce ucházet každý zájemce z řad široké veřejnosti.
Výherci se pak na jeden úsek cesty budou moci v letounu usadit na místa pro cestující. Peníze získané z této akce budou použity na podporu charitativních projektů Mark Long Trust a Royal Air Force Benevolent Fund.
Letový plán události:
- 7. dubna – z letiště Southampton do základny RAF Coningsby,
- 8. dubna – RAF Coningsby do RAF Leuchars,
- 9. dubna – RAF Leuchars do RAF Lossiemouth,
- 10. dubna – RAF Lossiemouth na letiště Glasgow Prestwick,
- 13. dubna – z letiště Glasgow Prestwick do RAF Valley,
- 14. dubna – z RAF Valley do ministerstva obrany St. Athan,
- 15. dubna – MOD St Athan do RAF St Mawgan,
- 16. dubna – RAF St Mawgan na letiště v Exeteru,
- 17. dubna – z letiště Exeter na letiště Southampton.
Zdroje použité v článku: thisdayinaviation.com, temata.rozhlas.cz, raf.mod.uk, iRozhlas.cz.
