Nedostatek dostupného bydlení je zásadní problém, se kterým se rozhodně nepotýká jen Česká republika, ale i většina dalších vyspělých evropských zemí. Poměrně originální řešení této situace se v posledních letech snaží prosadit skupina nizozemských architektů, kteří v zemi vybudovali už několik „plovoucích komunit“, což jsou místa, kde se nachází větší počet plovoucích domů.
Díky využití moderních technologií lze dnes tyto objekty vybudovat na prakticky jakékoli vodní ploše, přičemž v případě povodní stavba zůstává na hladině vody, aniž by byla zaplavena. Oproti tradičnějším hausbótům mají ale plovoucí domy výhodu, že jsou pevně ukotveny ke břehu, díky čemuž mohou být připojeny k místní kanalizaci a elektrické síti.
Konstrukčně se plovoucí domy podle BBC podobají klasickým domům postaveným na souši. Místo suterénu ale mají speciální betonovou konstrukci, která slouží jako protiváha, což jim umožňuje zůstat stabilní i na vodě. Zbytek stavby bývá vyroben z konvenčních materiálů, jako je dřevo, ocel a sklo, přičemž v celém procesu se využívá prefabrikace. To znamená, že až třípatrové řadové domy jsou obvykle postavené v továrně, odkud jsou následně přepraveny na místo určení.
Při povodních je na vodě bezpečněji
Stavbou plovoucích domů se už mnoho let zabývá třeba Koen Olthuis, který v roce 2003 založil architektonickou firmu Waterstudio. Konstrukce od této kanceláře jsou stabilizovány s pomocí speciálních sloupů zapuštěných až 65 metrů do země a zároveň jsou vybaveny materiály tlumícími nárazy vln. I díky tomu údajně člověk za běžného počasí téměř nepozná, že jeho dům stojí na vodní hladině.
Dovedli byste si představit žít v plovoucím domě?
„Nepovažuji sám sebe za architekta, ale spíše za městského lékaře, přičemž vodu vnímám jako lék na naše současné potíže. Nyní totiž máme k dispozici dostatek technologií, které nám umožňují stavět na vodě,“ řekl Olthuis, jenž v posledních letech navrhl zhruba 300 plovoucích domů, kanceláří, škol a zdravotnických center.
Jedním ze zajímavých plovoucích projektů je třeba Schoonschip, jenž se skládá ze zhruba 30 domů. Celá tato čtvrť na vodě je vzdálena jen pár minut plavby trajektem z centra Amsterdamu, kde pracuje velká část tamních obyvatel. Při návrhu se přitom myslelo i na ekologii a udržitelnost, takže každá budova má své vlastní tepelné čerpadlo a solární panely, což jim zajišťuje částečnou energetickou soběstačnost.
A jak říkají samotní obyvatelé čtvrti, bydlení na vodě skutečně nemá mnoho nevýhod. Ani při extrémně špatném počasí se totiž v Schoonschipu nemusí bát zaplavení, takže jsou na tom vlastně lépe než jejich sousedé z pevniny. „V bouři se možná trochu paradoxně cítíme bezpečněji, protože se vznášíme na hladině. Přijde mi tedy trochu zvláštní, že stavby na vodě nejsou celosvětově prioritou,“ uvedla Siti Boelenová, která v plovoucí čtvrti bydlí už zhruba dva roky.
Voda není nepřítel, ale příležitost
Právě Nizozemsko má pro stavbu plovoucích domů doslova ideální předpoklady. Země je poměrně hustě osídlena, přičemž v mnoha oblastech panuje nedostatek vhodných pozemků pro další rezidenční výstavbu. Naopak vodních ploch pro plovoucí domy je v zemi požehnaně. Dalším důležitým faktorem je, že postupně stoupá hladina moří a dochází i k častějším bouřkám, což zvyšuje pravděpodobnost zaplavení klasických domů na souši.
Velkou poptávku po plovoucích domech evidují třeba v Rotterdamu, jelikož zhruba 90 procent tohoto města leží pod hladinou moře. V uplynulých letech zde tedy postavili třeba největší plovoucí kancelářskou budovu na světě a také plovoucí farmu, která dodává mléčné výrobky do místních obchodů s potravinami.
Podobné projekty mají navíc i značnou podporu radnice, která dokonce plovoucí budovy označila za jeden z pilířů své strategie pro adaptaci vůči klimatickým změnám. „Za posledních 15 let jsme se proměnili v město v deltě. Místo toho, abychom vodu vnímali jen jako nepřítele, vnímáme ji jako příležitost,“ nechal se slyšet Arnoud Molenaar z městského úřadu v Rotterdamu.
Připravují se projekty v Pobaltí či na Maledivách
Kromě nových staveb přímo v Nizozemsku se tamní firmy v odvětví plovoucích budov stále častěji zaměřují i na další zajímavé projekty v zahraničí. Třeba společnost Blue21 v současné době pracuje na návrhu výstavby plovoucích ostrovů v Baltském moři, kde by mohlo bydlet až 50 tisíc lidí. Toto unikátní město má být napojeno na plánovaný železniční tunel, který propojí Helsinky s estonským Tallinnem. Celý projekt podporuje třeba finský investor a podnikatel Peter Vesterbacka, jenž stojí za vývojem hry Angry Birds.
Architektonická kancelář Waterstudio se pak v hlavním městě Malediv Male podílí na výstavbě plovoucího bytového komplexu, který údajně poskytne cenově dostupné bydlení pro zhruba 20 tisíc lidí. Kromě vyřešení bytové krize mají díky projektu vzniknout i umělé útesy s ideálním prostředím pro podmořský život.
I díky všem výše uvedeným projektům je mnoho architektů a dalších odborníků z Nizozemska přesvědčeno, že plovoucí domy představují budoucnost, a to obzvláště v regionech blízko moře či oceánu. „Pokud vezmeme v úvahu, že v druhé polovině století budou kvůli stoupající hladině moří vysídleny stovky milionů lidí, musíme už nyní začít zvyšovat množství a rozsah plovoucích staveb,“ uzavřel Rutger de Graaf, spoluzakladatel a ředitel společnosti Blue21.
