Oddlužení je mnohdy jedinou šancí, jak řešit neschopnost splácet. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?

Co je oddlužení

Oddlužení neboli osobní bankrot je legální proces, pomocí kterého se dlužník postupně zbaví svých závazků a neschopnosti splácet. Ve chvíli, kdy jsou na dlužníka již uvaleny exekuce, je možné podat k insolvenčnímu soudu návrh na oddlužení, čímž se veškerá exekuční řízení a vymáhání pohledávek zastaví.

Proces oddlužení se týká primárně fyzických osob, které nepodnikají, avšak je možné uplatnit jej i v případě podnikatelů (fyzických i právnických osob), jejichž dluhy nevznikly podnikatelskou činností. Insolvenční soud však může učinit rozhodnutí, na základě kterého je schválena výjimka, a oddlužení povolí i v jiných případech.

Podmínky oddlužení

Proces oddlužení je možné zahájit za předpokladu, že má dotyčná osoba závazky u dvou a více věřitelů, které není schopna splácet. Zároveň musí být splněna podmínka, že tyto závazky jsou minimálně 30 dnů po splatnosti. Oddlužení pak bude dané osobě povoleno v momentě, kdy prokáže, že je schopna hradit měsíční odměnu insolvenčnímu správci ve výši 1 089 korun a minimálně stejně vysokou měsíční splátku svým věřitelům.

Kromě toho musí být dotyčný schopen také uhradit odměnu zpracovateli návrhu na povolení oddlužení a odměnu za přezkoumané přihlášky. Pokud dlužník tyto podmínky nemůže splnit, není možné proces oddlužení zahájit. Oproti předchozím letům ale již není potřeba, aby dlužník prokazoval v návrhu na oddlužení, že je schopen v následujících pěti letech splatit 30 procent všech svých závazků, a stejně tak se již nemusí předkládat seznam těchto závazků a jednotlivých věřitelů.

Mezi další podmínky, které je nutné splnit pro povolení oddlužení, je odpovědný přístup k plnění povinností v rámci soudního řízení. Dlužník nesmí tímto činem sledovat nepoctivý záměr a měl by mít také čistou insolvenční historii. To znamená, že za posledních deset let mu nebylo přiznáno osvobození od placení pohledávek a během posledních pěti let neproběhlo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení nebo jeho zrušení z důvodu nekalého záměru.

Podání návrhu na oddlužení

Splňuje-li dotyčná osoba všechny výše uvedené podmínky, může na místně příslušném krajském soudu podle svého bydliště podat návrh na povolení oddlužení. Ten se podává na k tomu určeném formuláři, který vydává ministerstvo spravedlnosti. Obsah formuláře slouží k posouzení dlužníkovy situace a zjištění, zda se dotyčný nachází v úpadku.

Žádost o oddlužení obsahuje povinné údaje, které je potřeba ve formuláři nutně uvést, aby mohlo být zahájeno insolvenční řízení. Je nezbytné, aby z návrhu bylo patrné, že daná osoba dluží nejméně dvěma věřitelům a její závazky jsou alespoň 30 dnů po splatnosti. Kromě toho se uvádí také údaje o majetku dlužníka a případně informace o vyživovaných osobách, pokud takové existují. Návrh na povolení oddlužení pak musí dále obsahovat následující informace:

• označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat,
• údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících,
• údaje o příjmech dlužníka za posledních 12 měsíců,
• návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší,
• informace o předešlých insolvenčních řízeních.

Které příjmy se prokazují

Při podání návrhu na oddlužení je obvykle potřeba doložit příjmy za posledních 12 po sobě následujících kalendářních měsíců. V případě, že dlužník není schopen tyto příjmy doložit, je možné jejich prokázání prostřednictvím čestného prohlášení. Vždy však záleží na požadavcích insolvenčního soudu. Kromě toho je potřeba u soudu za stanovené období předložit také následující dokumenty:

• pracovní smlouvu,
• mzdový výměr či výměr důchodu,
• smlouvu o důchodu,
• darovací smlouvu,
• dohodu o provedení práce,
• dohodu o pracovní činnosti.

Zároveň platí, že některé příjmy není možné v rámci procesu oddlužení zohlednit. Jedná se především o různé pravidelné či jednorázové sociální příspěvky, kterými jsou například příspěvek na péči, přídavek na dítě, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a podobně. Kromě uvedených dávek se pak do příjmů nezapočítávají ani alimenty a výživné na děti, sirotčí důchod a cestovní náhrady.

Jaké má dlužník povinnosti při oddlužení

Hlavní povinností dlužníka v rámci procesu oddlužení je pravidelné splácení sjednaných měsíčních splátek na základě podmínek stanovených insolvenčním soudem. Kromě toho je nezbytné, aby dotyčná osoba podávala vždy v půlročním intervalu insolvenčnímu soudu a insolvenčnímu správci přehled příjmů za posledních šest měsíců.

Přečtěte si také:

Překlenovací úvěr se využívá, když nejsou splněny podmínky pro úvěr ze stavebního spoření. Co obnáší?

Dlužník nesmí zvýhodňovat žádného z věřitelů. To znamená, že není možné, aby jeden závazek splácel vyššími splátkami, než bylo ujednáno v rámci soudního řízení. Pozor je potřeba dát také na nechtěné nebo záměrné zatajení mimořádných příjmů, jako jsou například dary, dědictví a podobně. O všech těchto mimořádných příjmech je dlužník povinen informovat insolvenčního správce. Navíc je důležité, aby v průběhu oddlužení dotyčná osoba nepřijímala žádné nové závazky, které by nebyla schopna řádně plnit.

Výhody a nevýhody oddlužení

Hlavní výhodou oddlužení je zastavení exekucí a navyšování dluhů o úroky, mimosmluvní sankce a penále. Pokud navíc dlužník plní všechny své povinnosti v rámci insolvenčního řízení řádně a včas a dojde k úspěšnému oddlužení, může mu být v některých případech část dluhu dokonce odpuštěna. Kromě toho pohledávky věřitelů, které nebyly včas do insolvenčního řízení přihlášeny, zaniknou.

Vzhledem k tomu, že při oddlužení jsou všechny závazky sloučeny do jednoho dluhu, v rámci kterého se splácí jediná částka insolvenčnímu správci (dlužník tedy už nehradí splátky jednotlivým věřitelům), usnadní to celou situaci a dlužník má lepší přehled o svých povinnostech. Oddlužení tak pomáhá řešit i zdánlivě beznadějné případy.

Za nevýhodu pak někdo může považovat neustálý dozor insolvenčního správce a také úhradu nákladů na jeho činnost. Kromě toho je informace o zahájeném soudním řízení zveřejněna v insolvenčním rejstříku, kam může kdokoliv nahlédnout. Pakliže navíc oddlužení probíhá formou splátkového kalendáře, zůstává dlužníkovi pouze nezabavitelná částka a každý mimořádný příjem, jako jsou třeba dary, je dotyčný povinen odevzdat insolvenčnímu správci. Tyto prostředky jsou následně použity jako mimořádná splátka nad rámec splátkového kalendáře.

Pokud bude mít soud podezření na nekalé záměry a návrh na povolení oddlužení tak neschválí, nebo dlužník nebude plnit své povinnosti, může dojít k nařízení soudu o řešení úpadku konkursem. To znamená, že by byl prodán veškerý majetek dlužníka a zároveň by ale byly po skončení insolvenčního řízení zachovány všechny neuspokojené pohledávky.