Rekordní vlny veder, silné záplavy a rozsáhlé požáry. Právě tyto jevy jsou v posledních letech stále častější, za čímž podle vědců stojí především klimatická změna. A ačkoliv mnohé vlády v posledních letech své úsilí směřující k řešení této situace zintenzivnily, je podle vědců nevyhnutelné, že příroda nám v příštích letech vystaví velmi drahý účet.
Výše zmíněný závěr vyplývá z německé studie zveřejněné v časopise Nature, podle níž klimatické změny během příštích 26 let způsobí přibližně 19procentní snížení globálních příjmů. Finanční problémy přitom pocítí úplně všichni – od států přes velké korporace až po jednotlivé občany.
Podle Noaha Diffenbaugha, výzkumníka v oblasti životního prostředí na Stanfordově univerzitě, budou mít ekonomické škody způsobené změnou klimatu různé podoby. Především bude stále častěji docházet k extrémním výkyvům počasí, tedy například k bouřkám, požárům či povodním, což si vyžádá velmi nákladné opravy poškozeného majetku. Zvýšené teploty ale mohou ovlivnit i pěstování zemědělských plodin, produktivitu práce či dokonce kognitivní schopnosti jednotlivých pracovníků.
„Finanční dopady klimatických změn jsou skutečně nevyhnutelné. Dojde k nim totiž bez ohledu na to, který z různých budoucích scénářů vývoje emisí do roku 2049 nastane,“ cituje CNN autory studie Maximiliana Kotze a Leoniu Wenzovou z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn.
Škody dosáhnou téměř 800 bilionů korun
V současné době se v souvislosti se změnou klimatu často hovoří o tom, že nasazení ekologičtějších řešení je velmi nákladné a má značný negativní dopad na naši ekonomiku. Podle německých vědců se ale investice do omezení spotřeby ropy a plynu nebo třeba do technologií pro odstraňování znečištění ze vzduchu vyplatí. Náklady na zmírnění změn klimatu jsou totiž výrazně nižší než škody, které může klimatická změna následně způsobit.
Výzkumníci svůj závěr dokládají tím, že dodržování cílů stanovených v Pařížské dohodě o změně klimatu by do roku 2050 stálo globální ekonomiku přibližně šest bilionů dolarů, tedy asi 124 bilionů korun. Odhadované ekonomické škody v důsledku změny klimatu se ale podle studie pohybují okolo 38 bilionů (zhruba 788 bilionů korun).
Jinými slovy, ačkoli ze studie jasně vyplývá, že určitým ekonomickým škodám se rozhodně nevyhneme, investice do ekologických řešení mohou situaci výrazně zlepšit, a to především v dlouhodobém horizontu. „Odhady škod se v jednotlivých scénářích emisí po roce 2049 silně liší, což ukazuje na jasné přínosy řešení klimatické krize i z čistě ekonomického hlediska,“ tvrdí německá studie.
Život novorozence zdraží o deset milionů
Kromě celkových ekonomických dopadů klimatických změn se výzkumníci zabývali také tím, jaké části světa popisovaná situace ovlivní nejvíce. Podle studie dojde v příštích 26 letech k menšímu poklesu příjmů v Evropě a Severní Americe, a to o přibližně 11 procent. V Jižní Asii a Africe bude ale situace výrazně horší, tam se příjmy sníží o více než pětinu.
„Vidíme velmi výrazné rozdíly v tom, kdo bude změnou klimatu postižen nejvíce – zcela jasně to budou především chudí lidé. Velmi pravděpodobně je ovlivní jak globální oteplování, které již nastalo, tak i další případné zhoršení celé situace,“ doplňuje Diffenbaugh.
Problémy ale pocítí rovněž lidé žijící v bohatších zemích. Podle nové studie globální poradenské firmy ICF totiž celoživotní náklady způsobené změnou klimatu na dítě narozené ve Spojených státech v roce 2024 dosáhnou až půl milionu dolarů, respektive asi deseti milionů korun. V důsledku zvýšených výdajů na údržbu a pojištění, za nimiž stojí větší riziko škod souvisejících s extrémním počasím, má dojít k nárůstu nákladů na bydlení o zhruba 125 tisíc dolarů. Kvůli problémům v zemědělství ale stoupnou též výdaje za potraviny, energii, dopravu či zdravotní péči.
„Pro mnoho lidí bude toto zdražení vyžadovat obtížná rozhodnutí o tom, jak platit za jídlo, bydlení a další každodenní výdaje. Ty se totiž v důsledku klimatických změn během jejich života zvýší přibližně o devět procent,“ stojí ve zprávě ICF.