EVROPA ZKOUMÁ ČESKÁ STŘEVA

Německo žádá důkladnější přípravu na vstup do unie

ČESKÝ ROZPOČET veřejných financí nikdy nebyl pod tak přísným dohledem Evropské unie jako dnes. Stav státních financí, se kterým je v současné době Česko na štíru, se stále více stává klíčovou podmínkou pro vstup do EU. Zatímco dosavadní oficiální jednání kandidátských zemí s unií se týkala především harmonizace legislativy a jejího uplatňování v praxi, ministři financí tlačí do popředí takzvané druhé kodaňské kritérium – fungující tržní hospodářství. „Budeme důsledně trvat na plnění kritérií, zdůraznil německý ministr financí Hans Eichel na schůzce strážců státních pokladen ze všech členských i kandidátských zemí EU ve švédském Malmö 22. dubna. Za zcela reálnou označil možnost, že se kvůli nepřipravenosti zemí střední a východní Evropy rozšiřování unie zpozdí.

Zvyk počítat.
Na rozdíl od řady jiných politiků mají ministři financí ve zvyku pracovat kromě slov také s čísly. Zamýšlejí se nad tím, co je rozšíření Evropské unie bude stát, a usilují o to, aby náklady minimalizovali. Uvažují o rizikách, která mohou unii způsobit finanční problémy budoucích členských zemí. O to bedlivěji sledují jakékoliv zárodky možných problémů v oblasti veřejných rozpočtů, státního dluhu či platební bilance. Podobně se chovají také odpovědní činitelé Evropské komise. Němci, kteří nejvíce přispívají do společného rozpočtu EU, a do značné míry tedy budou rozšiřování unie financovat, jsou dvojnásob ostražití.
V případě České republiky jde nejen o celkovou výši rozpočtového deficitu, který se má letos podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyšplhat na úroveň 9,4 procenta hrubého domácího produktu. Evropští finanční šéfové se zajímají o důvody, které schodek způsobují. „Skutečně se koukají přímo do střev, říká Hana Heidlerová, ředitelka odboru pro evropskou integraci českého ministerstva financí.

Varování z Bruselu.
Už před jednáním ministrů financí v Malmö varovala Českou republiku Evropská komise. Její výhrady se týkají především rozpočtového deficitu, ale také narůstajícího státního dluhu. „Nejde o celkovou výši státního dluhu, ale negativní tendenci, zdůrazňuje Hana Heidlerová.
Nový ministr financí ČR Jiří Rusnok v Malmö sliboval, že bude usilovat o výrazné snížení rozpočtového schodku, ale kupříkladu experti MMF – jejichž názory bere Brusel velmi vážně – mají pochybnosti. Výběr daní podle nich může značně zaostávat za očekáváními, což ovšem ještě není ze všeho nejhorší. „Znepokojivé jsou nedávné návrhy na podporu ekonomického růstu prostřednictvím rostoucích vládních výdajů, uvádí se ve stanovisku MMF, jež se odvolává na pochybný český projekt „velkého třesku .

Hříchy minulosti.
Hana Heidlerová připomíná, že celkovou výši schodku má zčásti na svědomí statistika a hříchy minulosti. S tím ovšem počítají i experti MMF, kteří uvádějí, že se zde projevily náklady na restrukturalizaci bank.
Česko do budoucna každopádně čekají další náročná jednání s EU. Členské země budou bezpochyby tlačit na to, aby kandidáti lépe plnili maastrichtská kritéria (v případě rozpočtového deficitu maximálně tři procenta HDP), která ovšem oficiálně nejsou podmínkou pro vstup do unie. Na druhou stranu jsou podle Heidlerové i Západoevropané realisty. „Vědí, že nelze mít vše najednou, uvádí ředitelka. Kandidátské země musejí nejen splácet hříchy minulosti, ale také vynakládat značné prostředky na přizpůsobení se pravidlům EU (acquis communautaire). Záležet bude i na tom, do jaké míry bude unie vůči uchazečům o vstup shovívavá v nárocích na životní prostředí. Právě ekologické náklady mohou patřit k těm nejvyšším.

Vysychající zdroje. Evropský komisař pro finance Pedro Solbes varoval země střední Evropy před dalšími riziky, která by je mohla přivést až na pokraj finanční krize – tak jako v poslední době v Turecku. Zpráva Solbesových podřízených v Evropské komisi, ke které se v Malmö přidali ministři financí, bije na poplach: Finanční trhy v kandidátských státech mají daleko k dokonalosti, banky nefungují, jak by měly, nedaří se převádět úspory na produktivní investice, malé a střední podniky se nemohou dostat k finančním prostředkům. To vše umocňuje celkový nedostatek domácích úspor a vysychající privatizační příležitosti pro zahraniční investory. Podle Bruselu hrozí střední Evropě pokles přímých zahraničních investic, přílišná závislost na nestabilních pohybech kapitálu a narůstání schodků platební bilance. Zdá se, že i podle Evropské unie je na tom Česko alespoň v tomto ohledu lépe než jiné kandidátské země. „Pokud připočítáme i reinvestice, máme zřejmě nejvyšší příliv přímých zahraničních investic na hlavu, říká Hana Heidlerová. Přesto právě vysychání privatizační zdrojů postihne Česko mnohem silněji a rychleji, než se donedávna očekávalo. Závislost rozpočtu na výnosech z privatizace, kterých navíc bude oproti předpokladům podstatně méně, patří k nejtvrdším výtkám vůči České republice.