Zmíněný jev byl v mexické metropoli poprvé zdokumentován už ve 20. letech minulého století. Od té doby obyvatelé pociťují jeho důsledky v podobě popraskaných silnic, nakloněných budov a poškozené železniční dopravy.
Viditelně nakloněná je dnes například i Metropolitní katedrála, přičemž některé části města se za necelé století posunuly směrem dolů už o více než 12 metrů, což je zhruba výška čtyřpatrového domu. Podle mexických geofyziků jde o jednu z nejvyšších rychlostí tohoto jevu na světě, uvádí CNN.
„Den nula“ se blíží
Rozsáhlá megapole, která patří mezi největší města planety, se rozprostírá na místě někdejšího vysokohorského jezera a nad starobylým podzemním rezervoárem vody. Ten zajišťuje přibližně 60 procent pitné vody pro 22 milionů obyvatel města.
V průběhu let byl zásobník natolik intenzivně vyčerpáván, že půda nad ním začala klesat. To zároveň přispělo k dlouhodobému nedostatku vody, kvůli němuž Mexiko City čelí hrozbě takzvaného „dne nula“, kdy by z kohoutků mohla přestat téct úplně.
Monument Anděl nezávislosti v Mexico City. Zdroj: Erich Sacco / Shutterstock.com
Rychlý pokles terénu navíc zhoršuje nepřetržitá urbanizace a výstavba nových budov a jiných objektů, která přidává další zátěž na jílovité podloží. „Poškozuje to klíčovou infrastrukturu města, například metro, kanalizační systém, rozvody pitné vody, bydlení i silnice. Je to velmi vážný problém,“ cituje web ScienceAlert geofyzika z Národní autonomní univerzity v Mexiku Enriqueho Cabrala.
Odhalení problému v mimořádných detailech
Že jde o závažný problém, ukazují v mimořádně detailní podobě nové snímky satelitu NISAR, společného projektu americké agentury NASA a Indické organizace pro výzkum vesmíru. Ten byl navržen pro mapování složitých procesů na Zemi a dokáže sledovat i jemné pohyby povrchu, nejenom propadání půdy. Podle NASA jde o jeden z nejvýkonnějších radarových systémů, jaké kdy byly vyslány do vesmíru.
A právě tento satelit v období od října 2025 do ledna 2026, tedy během sezóny sucha v mexickém hlavním městě, zmapoval pohyb zemského povrchu pod městem. Data ukázala, že některé části Mexico City klesají rychlostí až dvou centimetrů měsíčně, respektive zhruba čtyřiadvaceti centimetrů ročně.
Mexiko City je známým ohniskem poklesu půdy, ale nová satelitní data ukazují, jak rychle se tato oblast ve skutečnosti propadá. Tmavě modrá barva na mapě označuje místa, kde byl zjištěn pokles téměř o dva centimetry za měsíc.
Mezi nejvíce postižené oblasti patří místní mezinárodní letiště Benita Juáreze, ačkoliv dopady jsou patrné i na jedné z dominant města, monumentu Anděla nezávislosti z roku 1910. Ten je vysoký přibližně 35 metrů a postupně musel být doplněn o 14 schodů, protože terén pod ním se neustále mění. „Mexico City je dlouhodobě známým ohniskem propadání půdy, přičemž podobné snímky jsou teprve začátkem,“ podotýká člen vědeckého týmu NISAR David Bekaert s tím, že díky satelitu se po celém světě objeví další příval nových objevů.
Vědci totiž očekávají, že technologie v budoucnu umožní sledovat změny prakticky na úrovni jednotlivých budov a pomůže lépe reagovat nejen na sesuvy půdy. NISAR dokáže sledovat i další procesy jako třeba pohyb ledovců, růst plodin nebo přírodní katastrofy, včetně sopečných erupcí či dopadů klimatických změn.
ČLÁNKY DO MAILU