DOTACE PROTEČOU MLÉČNÝM HRDLEM

Ministr Jan Fencl vysává Podpůrný a garanční fond

Potraviny se v České republice z drtivé většiny vyrábějí proto, aby si s nimi následně stát nevěděl rady. Nic necharakterizuje bídu současné agrární politiky lépe než odstraňování přebytků mléka (EURO 30/1999). Stěžejní komoditu našich farmářů musela tato situace zcela zákonitě potkat. Přitom, jak přebytky vznikají, je dobře známo stejně jako to, že současné vedení resortu nehodlá nic měnit a s podporou vlivné mléčné lobby slaví při vymáhání dalších dotací ve vládě úspěch.

Evropské peníze.
Ačkoli spotřeba mléka je v letošním roce odhadována na 2,1 milionu litrů, stát subvencí chovu dojných krav dosáhl výroby 2,6 milionu litrů. Výhodný vývoz není možný kvůli téměř 50procentnímu poklesu světové ceny. Mimochodem národní kvóta pro výrobu mléka má podle ministra zemědělství Jana Fencla činit dokonce 3,1 milionu litrů za rok. S tímto objemem chce jít do předvstupních jednání s EU, abychom jako členská země udrželi minimálně celkový rozměr zemědělství a agrár níci dostali z fondů EU odpovídající příspěvek.
Stát se dosud nadvýroby zbavoval pohybem minimálních výkupních cen. Podle objemu peněz přesunoval minimální garantovanou cenu ze 7,20 koruny za litr na 7,80 a zpět. Výsledkem vždy bylo, že se Státní fond tržní regulace (SFTR) stal předmětem kritiky jak ze strany zemědělců, mlékáren, tak ze strany soukromých farmářů. Družstevníkům vadila příliš nízká výkupní cena, mlékárnám naopak vysoká, a tím pádem nízká exportní dotace. Soukromníci pak byli na rozhodnutí státu biti tím, že mlékárny odmítaly odebírat mléko od drobných producentů, protože se jim to nevyplácí.

Rázné řešení. Likvidaci přebytků za čtvrté čtvrtletí, se ovšem ministr rozhodl vyřešit rázně. Peníze na pomoc exportu 80–120 milionů litrů se prostě sehnat musí. Kabinet mu proto schválil návrh na zvýšení jeho pravomocí pro přesuny finančních prostředků v rámci rozpočtové kapitoly ministerstva zemědělství (MZe). Ministr již totiž využil platný zákonný šestiprocentní limit pro změny ve struktuře kapitoly svého resortu schválené zákonem o státním rozpočtu na letošní rok, a tak nemůže jednod uše sáhnout do jiné kapsy zemědělského kabátu. „Předseda vlády podá návrh Poslanecké sněmovně, aby se usnesla, že limit pro přesuny v dotačních programech mi zvýší na dvanáct procent, oznámil Fencl. Jak řekl týdeníku EURO, prostředků na exportní podporu SFTR nemá dost. „Na každý měsíc mám do konce roku již jen 80 milionů korun, uvedl ministr. Proto má zájem sáhnout do rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) , odkud by podle zdroje blízkého MZe bylo možné odčerpat zhruba na 400–500 milionů korun. Kolik financí ještě PGRLF skutečně má a bylo by je možné použít na subvence exportu mléka, ovšem ministr sdělit nedokázal. O peníze by tak přišla instituce, která v dotačním systému ministerstva funguje zdaleka nejefektivněji a státu vrací nejvíce prostředků. Další finance se podle MZe nabízejí z nevyužitých či neschválených podpůrných programů. Ministerstvo sice chce letos připravit PGRLF o částku, kterou podle jeho názoru urgentně nepotřebuje, přesto neváhá požadovat ze státního rozpočtu 3,5 miliardy korun na jeho posílení v příštím roce. Tuto změnu v kompetencích ministra zemědělství ale podmiňuje souhlas Poslanecké sněmovny. Podle vyjádření Jana Grůzy (KDU-ČSL), místopředsedy zemědělského sněmovního výboru, pro týdeník EURO však většina lidovců tento vládní záměr podpoří. „Vlastně to byl i náš návrh, řekl. Přikývnutí z řad zákonodárců ČSSD a KSČM se rovněž očekává.

Garance. Trh s mlékem tedy do konce roku zřejmě bude stabilizován. Především se zamezí obcházení minimální ceny mlékárnami. Na opakování této situace i v příštím roce je zaděláno. Ačkoli ministerstvo pod Fenclovým vedením poprvé v historii předložilo koncepci agrární politiky, řešení potíží s odbytem je zdá se nad jeho síly.