ředitel české pobočky organizace Eurocontrol
Vzdušný prostor nad Českem a dalšími sedmi státy střední Evropy by měl zlepšit projekt CEATS (Řízení letového provozu ve střední Evropě, EURO 33/2004). Česká republika k němu přistoupila v roce 1993, teprve letos však tato dohoda vstoupila v platnost ratifikací Bosny a Hercegoviny coby pátého státu. Projekt by měla zajišťovat organizace Eurocontrol se sídlem v Bruselu. V Praze má svou pobočku, jejíž dvacetičlenný tým vede Čech Jan Klas. Týdeník EURO s ním hovořil o kapacitě vzdušného prostoru nad střední Evropou a pomalém rozhodování politiků.
EURO: Jaký význam má pokračovat v projektu CEATS, když Evropská komise přišla s myšlenkou sjednotit celé evropské nebe v rámci projektu Single European Sky (SES)? KLAS: Výhodou CEATS je to, že zúčastněných osm států spolupracuje již delší dobu, takže je v technické implementaci jednoznačně dále. Za posledních pět let pokročily ve sjednocování struktur, mají veškeré provozní i technické koncepty a projekt je připraven ke spuštění. Se SES navíc není v rozporu. CEATS je často chápán jako pilotní dílo, které se v lecčems bude adaptovat na to, co přináší a přinese Single European Sky.
EURO: Kdy bude projekt CEATS spuštěn? KLAS: Původní plán počítal se dvěma daty: rokem 2007 a 2010. Ministři osmi zemí se dohodli v roce 2001, jenže proces ratifikace to o dva roky posunul, takže se dvouroční skluz promítne i do spuštění. Potom bude následovat přechodová fáze, jež potrvá asi tři roky. Každý z osmi států je totiž v jiné fázi zavádění systému. Některé ho budou využívat hned od počátku, jiné se připojí později. Dá se říct, že v letech 2009 až 2012 by měl být v provozu. To je ovšem pouze z technického hlediska. Potvrzení těchto dat proběhne ještě na úrovni ministrů.
EURO: Řídící centrála projektu se má postavit ve Vídni. Proč, když v Česku bude za dva roky funkční moderní budova v Jenči, a v Maďarsku již dokonce stojí? KLAS: To má dvě roviny. Jedna je politická až manažerská. Zkrátka o tom ministři již jednou rozhodli. Navíc během těch let, co CEATS běží, vznikaly alternativní projekty, ale jejich životaschopnost se nikdy neprokázala. Centralizace je nutná. Státy si vždy budou muset budovat vlastní kapacity. Nejdůležitější však je, aby se jak ze strany jednotlivých zemí, tak Eurocontrolu maximálně využívala struktura, která bude k dispozici.
EURO: Budování střediska ve Vídni představuje náklady navíc. Kolik bude stát? KLAS: Budova vídeňského centra by měla stát asi 50 milionů eur a systémy 56 milionů, takže je to velmi blízké 3,5 miliardy korun, investovaných do stavby střediska v Jenči. Rozhodující však je, aby byla zajištěna kapacita potřebná pro létání. Objektivně existuje kapacitní strop, který je daný rozdrobením vzdušného prostoru. I kdyby státy dokázaly postupovat podle ideálního scénáře, za pět deset patnáct let na tento strop narazíme. Národní prostor je příliš malý na to, aby se dal organizovat účelně pro tak vysoký nárůst provozu, který se očekává. Takže hlavní ekonomický argument je připravit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu kapacitu. Přímé nákladové zatížení tím, že se buduje další infrastruktura, není zase tak velké vzhledem k výslednému efektu. Nebudují se nová pracovní místa ve Vídni, ale budou se využívat současné pracovní síly.
EURO: Jak vysoko je kapacitní strop pro střední Evropu? KLAS: Pro to existují různé prognózy, ale obecně lze říci, že současná kapacita regionu se vyčerpá při zdvojnásobení leteckého provozu. Takový nárůst už není objektivně zvladatelný na národním principu. A to vzhledem k současné vysoké rychlosti růstu nastane v nejbližších deseti letech. Někde však mají velké problémy s organizováním vzdušného prostoru již nyní, zejména v menších státech. A potíže jednoho státu v regionu ovlivňují i jeho sousedy.
EURO: Proč trvalo tak dlouho, než dohoda o CEATS vstoupila v platnost? KLAS: Každý z osmi států je součástí osmi základních zájmových skupin, které se dále dělí na vojenskou, civilní a tak dále. Dohromady to je přes dvacet různých pohledů, mezi nimiž je často obtížné dosáhnout dohody. Problematické v takové komunikaci je, že se vše stále zpochybňuje. A navíc smlouvy o řízení letového provozu nejsou pro politiky prioritou. V Rakousku třeba chyběly dva dny do ratifikace a padla vláda, kvůli čemuž se přistoupení země k dohodě odsunulo o rok.
EURO: V jaké pozici jsou nyní země, které dohodu neratifikovaly? KLAS: Ony tři státy nemají stejné slovo při rozhodování. Sice bude jistě fungovat gentlemanská dohoda a jejich názor bude brán v potaz, ale právně bude rozhodovat pouze pět členů. Proto je v jejich zájmu, aby přistoupily k ratifikaci co nejdříve. Jenže v Chorvatsku nedávno proběhly volby a ve Slovinsku se chystají, takže se to nejspíš nedá brzy očekávat.
