Kapitola 126
Maďarské peklo * Týdeník Despekt * Kulínského létající cirkus
Maďarské peklo
Maďarská socialisticko-liberální vláda, která za posledních šest let přivedla zemi na pokraj krize a jejíž vlak se řítí do propasti, rozhodla nezavést daň z kravat a z motýlků ve výši 0,8 procenta. Nicméně vládní návrh na zdanění nábytku, obleků, kostýmů, koberců či dokonce internetu parlament dál projednává.
Zdanění těchto a mnoha dalších výrobků vymyslelo ministerstvo kultury, jemuž do Národního kulturního fondu chybějí peníze. Například u takzvané daně z kanape bylo jako důvod uvedeno, že v nábytku se odráží kulturní obsah a design. Výrobci nábytku protestují a tvrdí, že zdůvodnění dalšího zdanění jejich výrobků je vybájené, ve skutečnosti jde o zvýšení příjmů do státní kasy.
Maďarští socialisti a liberálové před dvěma lety slibovali voličům daňový ráj, místo toho se občané ocitli v daňovém pekle.
Týdeník Despekt
Když před necelým rokem vyšel týdeník Respekt v nové grafické podobě, chytal čtenáře na velký kritický článek o společnosti ČEZ. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž k článku vydal samostatnou tiskovou zprávu, v níž uváděl na pravou míru několik desítek chyb a nepřesností, které se v článku objevily.
Letos v polovině dubna přišel Respekt opět se zásadním článkem o největší české společnosti a jejím propojení na české politiky. Článek Miliony pro Topolánkovy muže „odhaluje“ skrytou politickou korupci, kterou se management společnosti ČEZ údajně kupuje přízeň současného kabinetu. Materiál sepsal nový energetický expert v redakci Respektu Jaroslav Spurný. Mluvčí elektrárenského gigantu Ladislav Kříž opět k textu připsal mnoho komentářů a poznámek, zpřesňujících či vyvracejících mnoho tvrzení a obvinění autora.
O kvalitě textu i novináře svědčí například následující pasáž: „…Ukazují, jakou cestou se dnes možná ubírá korupce vlivných lidí prostřednictvím ČEZ. Zasvěcenci o ní vědí už roky, ale na otázku jak, odpovídají pouze obecně: přes placenou reklamu, předražováním některých služeb – jako například zauhlováním elektráren nebo třeba provizemi za nákup elektráren v zahraničí (podle kuloárních řečí tak ČEZ vyplatil třeba za nákup elektrárny v Černé Hoře na provizi údajně tři miliardy korun). Jenže důkazy chybějí.“
K čemuž Kříž doplnil: „Důkazy chybějí celkem logicky – ČEZ totiž v Černé Hoře žádnou elektrárnu nekoupil.“
Kulínského létající cirkus
Soud: Bohumile Kulínský, byl jste shledán vinným v případě 49 zneužitých nezletilých dívek. Máte co říci před vynesením rozsudku?
BK: Ano. Je mi to velmi, velmi líto.
Soud: Velmi líto!?
BK: Ano. Je mi velmi líto, že jste všichni museli mařit tolik svého drahocenného času posloucháním těch nechutných věcí. Je mi velmi líto, a dovolte mi říci osobní „promiňte“ všem policistům za ty hodiny práce. Někdo už někdy musí říci, jak těžká a někdy hodně nebezpečná je to práce – a můžete být ujištěni, že kdyby nikdo jiný, tak já to velice uznávám. Taktéž hluboce lituji, že jsem žalobci připravil takové těžké chvíle.
Žalobce: Ne, ne, ne – jen konám svou práci.
BK: Je to od vás velmi laskavé, ale já přesto vím…
Žalobce: Ne, ne – měli jsme tu již horší případy.
BK: Ovšem obzvlášť musím pochválit obžalovací řeč! Nádhera! Ta kompozice! Argumentace! Přednes!
Žalobce: Děkuji.
BK: Ne, nikoli, já děkuji vám! To byl požitek vás sledovat v akci! Nikdy jsem nic podobného neměl příležitost…
Žalobce: No dobře, nyní jste měl.
BK: Co mě ovšem velice trápí a je nesmírně politováníhodné, že ctihodní soudci museli kvůli mně trávit zde tyto počasím tak obzvlášť výtečné dny!
Soud: To nic, museli bychom sem jít tak jako tak.
BK: Den za dnem sem přicházeli od svých rodinných krbů, od svých blízkých, kvůli mému chování…
Soud: Ne, nikoli, byly to velmi zajímavé chvíle.
BK: Ale museli jste mít mnohem zajímavější případy, třeba vraždy…
Soud: Ne, ne, moc jsme si to užili. To vůbec nebyly zmařené chvíle. Znamenité to bylo!
BK: Jsem dojat (smrká). Jsem pohnut k slzám. Nyní tedy slavný soude, nezbývá, než abych byl co nejexemplárněji potrestán.
Soud: Ano, i ne. Když vezmeme v potaz… hudební přínos… proslavení republiky po světě…
BK: Slavný soude, ale nikoli v mém případě! Musíte mi dát doživotí!
Soud: Ne. Ne. Ne.
BK: Deset let tedy zaslouženě!
Soud: Ne. Ne. Ne. Devvv… pěttt… rok!
BK: Rok? Ne, to by bylo trapné! O tom nechci slyšet! Dejte mi pět let!
Soud: Dobře, tři roky!
BK jednohlasně s obhájcem: Děkujeme, slavný soude!
Soud vítězoslavně: Ale podmínečně!
Všichni povstávají, berou se kolem pasu, ti nad zákonem ty ještě pod zákonem, a za všeobecného veselí zpívají znělku pěveckého souboru Kulišáček, Kulišák.
