Kongres požehnal Pekingu cestu do Světové obchodní organizace
Číně se otevřely dveře do světa, Američanům do Číny. Necelý týden poté, co v Pekingu úspěšně skončily rozhovory s Evropskou komisí, které Říši středu umožní vstup do Světové obchodní organizace (WTO), schválila minulou středu Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu trvalou normalizaci obchodních vztahů s asijskou velmocí. Udělení tohoto režimu by mělo Čínu do WTO, kam směřuje už třináct let od zahájení reforem Teng Siao–pchinga, posunout definitivně. „Je to historický krok pro udržení prosperity Spojených států, pro reformy v Číně a pro světový mír, liboval si šéf Bílého domu Bill Clinton, který se ještě přímo na místě vehementně zasazoval o zdar svého posledního významného legislativního počinu.
Krok, k němuž se republikánští zákonodárci s podporou části demokratů odhodlali po dvaceti letech každoročních revizí postoje vůči režimu za vysokou zdí, prošel přes výrazný odpor v řadách Clintonovy strany a odborů, jež jsou hlavními sponzory a voliči demokratů. Pro zákon bylo 237 zákonodárců, proti 197; Senátem by měla novela bez potíží projít v červnu.
Hlasité výhrady, že levné čínské zboží zaplaví Ameriku, vyzněly na prázdno, poukazy na porušování občanských svobod v nejlidnatějším státě rovněž – podnikatelské zájmy byly silnější. Pozorovatelé už teď soudí, že normalizace obchodních styků může stát demokraty hlasy v blížících se prezidentských a kongresových volbách.
O penězích a lidech.
Masivní protičínská kampaň, kterou zaměřili odboroví předáci na dosud nerozhodné demokratické kongresmany v jejich domovských regionech, operovala především obavami ze ztrát pracovních míst. Americká asociace textilních výrobců například tvrdí, že liberalizace vzájemného obchodu v textilním a oděvním průmyslu připraví Spojené státy až o 150 tisíc džobů v sektoru. „Vzpomeňte na Mexiko, odkazovaly odbory na zkušenost z tamní společné zóny volného obchodu. Předpovědi o růstu pracovních příležitostí se tehdy nesplnily, naopak – nezaměstnaných přibylo. Morální apel přidali kritici rovněž: ekonomické změny musí jít ruku v ruce se svobodou projevu a shromažďování. „Přijetím Číny do WTO přijde svět o svou poslední zbraň, hřímali odpůrci v Kongresu.
Proobchodní lobby odpověděla proti–ofenzivou. Z televizních obrazovek v reklamních blocích vysvětlovali podnikatelé divákům, že otevření společného trhu má jen výhody. Na pomoc jim přispěchal i Clinton, který oslovil s pročínským projevem centristické demokraty v New Yorku. Klíčovou roli, soudí pozorovatelé, sehrála nicméně rozhodnost, s níž se postavili republikáni za vládní návrh vytvořit komisi, jež by dohlížela na lidská práva i plnění obchodních ujednání. „Bez tohoto dodatku by zákon neprošel, uvedl pro Reuters po hlasování dolní komory ministr obchodu William Daley.
Zastánci vstřícnějšího postoje také vytáhli z rukávu zaříkávadlo souznění moci a morálky. Pro změnu s argumentací, že liberalizace čínského trhu, příliv kapitálu a informací posílí demokratické hnutí v disentu. „Amerika by darovala své zuby, jen aby se mohla zakousnout do čínského chleba, reagoval znechuceně jistý Číňan pro Wall Street Journal.
Komentátoři se přesto shodují, že ani odmítavé rozhodnutí Sněmovny reprezentantů by vstup Číny do WTO nezastavilo. „V tom případě by měli ovšem Američané problém: těmi, kdo by z rozšíření profitovali, by byli Japonci a Evropané, upozorňuje Süddetsche Zeitung.
