Ruská ekonomika se podle BBC pohybuje na hranici stagnace a poklesu, což pociťují zejména běžní občané. Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky a v posledních měsících Rusům výrazně zdražuje nákupy. V supermarketech se zvýšily ceny většiny základních potravin od vajec přes drůbeží maso až po ovoce a zeleninu. A ještě více si Rusové připlatí v restauracích a kavárnách, které kvůli tomu navštěvují stále méně.
„Život je dražší a dražší,“ stěžuje si moskevský reklamní specialista Alexandr, jehož měsíční rozpočet na potraviny se od ledna zvýšil o více než 22 procent na 43 tisíc rublů (téměř 11 500 korun). Jeho oblíbené americano z místní kavárny teď stojí 290 rublů (asi 78 korun), přestože ještě před měsícem bylo asi o 60 rublů levnější, což značí zdražení o více než čtvrtinu.
Slabiny válečné ekonomiky
Ceny v Rusku rostou už od začátku invaze na Ukrajinu, protože federální rozpočet se soustředí na obranný průmysl a financování války obecně. Díky tomu ekonomika země donedávna rostla (v roce 2024 o 4,3 procenta) a obyvatelům velkých měst, jako jsou právě Moskva nebo Petrohrad, se dařilo, neboť výdaje ze státního rozpočtu zakrývaly finanční ztráty způsobené konfliktem, sankce západních zemí i odliv zahraničních investic.
Kdy podle vás skončí válka na Ukrajině?
Rychlý ekonomický růst ale loni značně zpomalil – což přiznal i samotný vůdce Vladimir Putin, podle kterého se HDP v roce 2025 zvýšilo o pouhé jedno procento – a mzdy už s inflací nedokážou držet krok. Dle údajů ruského statistického úřadu Rosstat, na který se BBC odkazuje, zdražilo zboží v supermarketech na začátku letošního roku za méně než měsíc o 2,3 procenta, a to bez výjimek.
Zdražují i lokální produkty
BBC sleduje ceny potravin v Rusku už od roku 2019. V rámci vedení těchto statistik redakce v řetězci Pyaterochka v Moskvě kupuje vždy 56 stejných položek. Její nákupní seznam tvoří základní druhy potravin jako ovoce a zelenina, mléčné a masné výrobky, konzervy, instantní jídlo, sladkosti nebo nápoje včetně piva. Předloni stál daný nákup 7 358 rublů (necelé dva tisíce korun), minulý měsíc za něj ale redakce zaplatila už 8 724 rublů, tedy více než 2 300 korun. To představuje nárůst o 18,6 procenta, který se víceméně shoduje s údaji Rosstatu – dle jeho dat je kumulativní inflace potravin od ledna 2024 do ledna 2026 18,1procentní.
Samotné ovoce a zelenina za poslední dva roky zdražily takřka o 15 procent. To podle BBC zářně ilustruje závislost Ruska na dovozu těchto potravin, jejichž ceny citlivě reagují na výkyvy kurzu rublu a narušení dodavatelského řetězce. Oba tyto jevy jsou přitom od začátku války na denním pořádku.
O poznání více zdražily lokální mléčné výrobky – jejich ceny jsou nyní o 41 procent vyšší než před dvěma lety, což zároveň představuje největší nárůst v celém vzorku. Důvodem jsou hlavně zvyšující se náklady na zemědělskou výrobu, drahé úvěry a nedostatek pracovníků. S tím vším se musí tamní mlékárenský průmysl vypořádat.
Vyšší daně mění nákupní chování Rusů
Nejnověji ovlivňuje růst cen zvýšení DPH z 20 na 22 procent, které platí od 1. ledna. A z vyjádření ruského ministerstva financí vyplývá, že přímo souvisí s válkou, protože země má vyšší výdaje na svoji obranu a bezpečnost.
Někteří Rusové včetně Alexandra se sice omezovat nehodlají, část lidí nicméně přiznává, že nyní skutečně šetřit musí. K nim patří i manželský pár seniorů z Moskvy, který popisuje, že si už nemůže dovolit například hovězí maso, takže místo něj kupuje levnější druhy ryb. Výdaje na jídlo spolknou celý důchod jednoho z nich ve výši 32 tisíc rublů (přibližně 8 500 korun), opravu auta nebo nákup nového oblečení proto museli zatím odložit.
Do úspor musela kvůli jídlu v minulých týdnech sáhnout i pětačtyřicetiletá marketingová specialistka z Moskvy Kristina. „Teď k nakupování přistupuji velmi pragmaticky. Nejde o to, co chci nebo nechci jíst, ale kolik bílkovin je ve 100 gramech toho produktu,“ prozrazuje s tím, že začíná věnovat pozornost slevám a všímá si, že to tak dělá i spousta ostatních.
V létě loňského roku guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina prohlásila, že se ekonomika blíží „scénáři vyváženého tempa růstu“. Někteří experti ale naznačují, že po nedávném zpomalení teď tamnímu hospodářství hrozí propad do červených čísel. Jedno z hlavních rizik pro letošní rok vidí v ropě.
Federální rozpočet počítá s vysokými cenami černého zlata, avšak trh hlásí od začátku roku naopak pokles a žádné výrazné změny v blízké době neočekává. Prodej ruské ropy navíc zasáhly nejnovější sankce USA, které přerušily její dodávky do Indie, jednoho z hlavních obchodních partnerů Moskvy. Ruské úřady tak budou zřejmě čelit většímu rozpočtovému deficitu, než plánovaly.
Další nepopulární opatření na obzoru
Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám je pro Rusko těžké získat úvěr – málokdo poskytne půjčku zemi, která aktuálně vede válku a je známá svou nespolehlivostí. Nastat tedy může buď zvýšení daní, které by poškodilo občany a podniky, nebo snížení rozpočtových výdajů, především ve veřejném sektoru. To by zase zpomalilo ekonomiku a dále snížilo příjmy domácností.
„Celkově pozorujeme trend směřující ke stagnaci a možnému poklesu HDP,“ uvádí Tatiana Mikhailova, ekonomka a odborná asistentka na Penn State University. Propadu hospodářství podle ní prozatím nic nenasvědčuje, s vysokou pravděpodobností k němu ale dojde. „Pokaždé, když klesnou ceny ropy, zvyšuje se v Rusku pravděpodobnost recese. Ekonomika může nějakou dobu fungovat, aniž by rostla, ale obyčejní Rusové to pocítí,“ uzavřela.
