Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jak připravit dům k prodeji

Prodáváte dům a stěhujete se do nového nebo si plánujete pořídit byt? Víte, co všechno…

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Chcete získat a udržet zákazníky a platit jen za změřený výkon? Vyzkoušejte Rondo.cz

Kamenné prodejny i eshopy dlouhodobě bojují s tím jak získat a udržet zákazníky. Přitom…

Plynová kapitulace. Evropská komise čelí kvůli kompromisu s Gazpromem kritice

Daniel Deyl 26. května, 06:02  -  Daniel Deyl
26. května, 06:02

Evropská komise jde na ruku Gazpromu a nepokutuje jej za monopolistické praktiky - i za cenu ohrožení evropské jednoty.

Evropská komise ve čtvrtek uzavřela celkem sedmileté vyšetřování ruské státní plynárenské společnosti Gazprom a jejího působení v osmi zemích střední a východní Evropy. Přistoupila na kompromis a rozhodla se neudělit ruské firmě žádnou pokutu. Agentura Reuters v tom smyslu už před rozhodnutím citovala antimonopolní eurokomisařku Margrethe Vestagerovou: „Chceme najít dohodu, která bude směřovat do budoucnosti, ne se zabývat minulostí.“

Kolektivním uším mnoha dotčených členských zemí Evropské unie (a jejich plynárenských firem) to zní jako nepochopitelně benevolentní přístup úřadu jinak obávaně tvrdého. Kompromis v tomto kontextu znamená kompromis mezi pravidly Evropské unie pro hospodářskou soutěž a zájmy Gazpromu. I sám text dohody o vyrovnání pochází z Moskvy, nikoli z Bruselu.

Krize loajality

Rozhodnutí komise bylo už dopředu natolik kontroverzní, že vyvolalo v jejích vlastních řadách cosi jako vzpouru. Za normálních okolností se eurokomisaři a jejich lidé vyznačují vysokým stupněm vzájemné loajality. Letos v dubnu se toto nepsané pravidlo dočkalo zásadního porušení, když kdosi poskytl veškerou dokumentaci komise týkající se kauzy Gazprom europoslancům. Zanedlouho se její nejšťavnatější kousky objevily v médiích (paradoxně vzbudily největší ohlas v Británii).

Vyšlo najevo, že komise původně měla v úmyslu proti Gazpromu zasáhnout podstatně ostřeji, než jak vypadá její současná pozice. Kromě toho je zřejmé, že komise - přesně řečeno DG-COMP, generální direktoriát pro hospodářskou soutěž - si byla dobře vědoma rizik a nedostatků „kompromisního“ řešení, jež hodlala přijmout.

Ruský plyn v Evropě:

Zdroj: Financial Times, The Telegraph, Business New Europe

Kauza začala v roce 2011 stížností Litvy na jednání Gazpromu, jenž nakládal s plynem jako s přímým nástrojem politické vůle Moskvy. Padlo-li ve Vilniusu politické rozhodnutí v neprospěch ruských zájmů, šla cena nahoru. Litva tak odhaduje, že v letech 2004 až 2012 musela za ruský plyn zaplatit o 1,5 miliardy eur více, než kolik by byla fér cena. Podle odhadů komise samotné čítá ztráta v osmi středo- a východoevropských zemích (kromě Litvy jsou to Česko, Slovensko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Estonsko a Lotyšsko) za totéž období hned 19 miliard eur.

Komise si dala načas. Na první výstup se čekalo až do roku 2015, kdy Gazpromu předala seznam svých stížností. Ruská firma zareagovala o něco rychleji: na konci roku 2016 předala komisi návrh řešení. Tento text nyní tvoří jádro dohody, již komise přijala.

Systematické zneužívání

Nejpodstatnějším ústupkem v textu je uvolnění podmínek, za kterých Gazprom povolí smluvním partnerům v dotyčných zemích vzájemný obchod s jeho plynem. (To je ekvivalent vraha, jemuž policie pošle do luxusní restaurace stížnost na to, že vraždí; on odpoví, že tedy bude příště lépe sledovat, na koho míří. Policie to s díky přijme a jede se dál.)

„Tohle je velmi vážné. Dokumenty ukazují, že zneužívání dominantní pozice na trhu bylo systematické a že bylo zjevně prováděno z politických důvodů,“ řekl britskému deníku The Daily Telegraph profesor Alan Riley, expert Atlantické rady na evropskou energetiku. „Pokud teď komise chce uzavřít s Gazpromem smírnou dohodu, jedná s Východoevropany, jako by ani nebyli členy Unie.“

Reakce na sebe nenechaly čekat, „Když jsem loni slyšel, že Evropská komise chce dosáhnout vyrovnání s Gazpromem a uzavřít tak antimonopolní vyšetřování, byl jsem překvapen,“ napsal Piotr Wozniak, šéf polské plynárenské společnosti PGNiG v článku pro evropskou mutaci serveru Politico.com, „když teď vidím, co tomu předcházelo, cítím zklamání a stud.“

Pokuty jedna radost

Wozniak má k nepěkným pocitům pochopitelný důvod. Jeho firma patřila k těm, které podaly na praktiky Gazpromu stížnost k DG-COMP. Komise zareagovala nečekaně: zorganizovala zátah na ústředí firmy a požadovala veškerou dokumentaci, která se tématu týkala „včetně tajemství, jež by normálně žádná evropská firma nezveřejňovala“. To vše pod hrozbou pokuty ve výši pěti procent ročního obratu, tedy zhruba milionu dolarů denně.

To ukazuje, že pokuta není pojem úřadu komisařky Vestagerové nijak cizí. To koneckonců vědí dobře i americké firmy, jež se na evropském trhu chovají často podobně agresivně jako Gazprom. Facebook, Google, Apple, Qualcomm - ty všechny dostaly po roce 2011 devíticiferné pokuty. Ani jedna z firem přitom nepůsobí ve strategicky důležitém sektoru. Toto srovnání proto nepomáhá mírný postoj komise ke Gazpromu lépe osvětlit.


Svéráz ruských investic. V Česku neuspěly ani skupiny Lukoil a Gazprom


Náhlé probuzení důvěry v ruskou firmu nelze hledat ani v jiných, souběžně probíhajících kauzách. Letos 28. února uzavřel stockholmský soud arbitráž dvojího sporu mezi Gazpromem a ukrajinským Naftogazem. V jednom případě soud rozhodl ve prospěch Rusů, jednou ve prospěch Ukrajinců; celkem měl Gazprom Naftogazu zaplatit 2,56 miliardy dolarů. Alexander Medveděv, muž Gazpromu číslo dvě, však o den později řekl, že jeho firma proti rozhodnutí bude bojovat „všemi dostupnými způsoby“- ačkoli žádné legální opravné prostředky v tomto případě neexistují. Takové jednání stěží posílí vaši důvěryhodnost.

Postoj komise naopak zneklidňujícím způsobem odpovídá dlouhodobému obrazu vývoje evropsko-ruských energetických vztahů. Brusel velmi hlasitě mlčí k Iniciativě tří moří, již daly v roce 2016 dohromady země bývalého Rakouska-Uherska (osm ohrožených zemí EU plus čtyři další). Jejím účelem je výstavba severojižní infrastruktury, která na jejich území schází a která by pomohla dominanci Gazpromu oslabit. Ačkoli Bílá kniha EU z loňského roku doporučuje podobné projekty podporovat, Brusel iniciativu ignoruje.

V hlavní roli Berlín

Naopak zelenou dostalo rozšíření rusko-německého plynovodu Nord Stream na dvojnásobek kapacity. Přitom jediným smysluplným účelem tohoto zařízení je vyšachovat ze hry střední a východní Evropu. Přičteme-li k tomu desítky let trvající neochotu Unie vybudovat alternativní cestu středoasijského plynu na evropské území v podobě plynovodu Nabucco, není divu, že v zemích ohrožených ruskou dominancí vzniká dojem, že jde o záměr.

Fakt, že Německo dostává od Gazpromu plyn levněji než kterákoli jiná evropská země, takovou obavu nijak nepomáhá rozptýlit. „Vládní sociální demokracie má k Moskvě blízko,“ píše polský plynař Wozniak, „bývalý spolkový kancléř Gerhard Schroder sedí v představenstvu Nord Streamu a vedení Nord Streamu 2 je zamořeno bývalými důstojníky KGB a Stasi.“

To nechává nepříjemnou politickou pachuť. Pokud převáží dojem, že plynová kapitulace Bruselu je v zájmu Berlína a na úkor východních zemí EU, atraktivitu evropského projektu to jistě neposílí.


Brusel versus Gazprom

Nejdůležitější stížnosti proti ruskému plynovému gigantu v nezveřejněném dokumentu Evropské komise z roku 2011:

Gazprom

• sleduje politiku tržní segmentace v zemích střední a východní Evropy

• brání svým smluvním partnerům prodávat za hranicemi jejich trhů, čímž omezuje konkurenci

• provozuje politiku segmentace trhů v CEE, aby v nich mohl udržovat rozdílné ceny a sám prodával dráže

• podmiňuje jednání o ceně plynu ochotou jednotlivých členských zemí postoupit Gazpromu svoji infrastrukturu


Přečtěte si také:

Velké stěhování v Gazpromu: firma chce přesunout stovky míst ze zahraničí do Ruska

Gazprom, OMV a další. Polský antimonopolní úřad hrozí pokutami za Nord Stream 2

Šéf Lukoilu počítá s tím, že protiruské sankce potrvají 10 let

Gazprom nahrazuje... Gazprom. Wingas zintenzivní činnost v Česku



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Jezdíte na vánoční trhy do zahraničí bezpečně?
Jak si spočítat daně u spolupracující manželky
Už se těšíte na Vánoce?
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Auta
Škoda Kodiaq RS nenabízí sportovní emoce, ale především…
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Alfa Guilia QV, Jaguar i-Pace, Ateca Cupra
Blockchain technologie píše novou kapitolu v automobilovém průmyslu
DB Schenker přináší revoluci v doručování
Retro: Alfa Romeo 75 3.0 V6 America (1991)
Technologie
Intel odhalil big.LITTLE procesor s pěti jádry: 3D vrstvený čip s technologií Foveros
MediaTek vzdal high-end. Helio P90 ale zvyšuje výkon ve střední třídě
Nvidia opět zlevňuje a aktualizuje magickou krabičku Shield TV
Čtvrtina domácností již přijímá DVB-T2, 4 % Čechů se obejde bez TV
Cnews FM: Produkty od Googlu mizí, herní obchody přibývají [podcast]
Hry pro příležitostné hráče