Lidé se musí na odpad dívat jako na zdroj, říká šéf digitálního tržiště Cyrkl. Firma patří mezi nejrychleji rostoucí v celé střední Evropě - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Lidé se musí na odpad dívat jako na zdroj, říká šéf digitálního tržiště Cyrkl. Firma patří mezi nejrychleji rostoucí v celé střední Evropě

,
Lidé se musí na odpad dívat jako na zdroj, říká šéf digitálního tržiště Cyrkl. Firma patří mezi nejrychleji rostoucí v celé střední Evropě
Zdroj: Martina Arltová
  • Na platformě Cyrkl se obchoduje s industriálním odpadem. Firmy zde mohou inzerovat své zbytkové materiály a prodat je dalším podnikům. Pomáhá jim to šetřit peníze i planetu

  • Nyní tržiště získalo investici v hodnotě desítek milionů korun, kterou chce použít k dalšímu rozvoji produktů, služeb a k expanzi do zahraničí

  • Společnost, kterou před třemi lety založil Cyril Klepek se rychle rozvíjí. Funguje díky perfektnímu know how v oblasti cirkulární ekonomiky, čistotě záměru a finanční motivaci pro uživatele

Cyril Klepek přichází napjatý, ale šťastný. Jeho tvář prozrazuje, že má za sebou několik náročných dní a nocí, spěchá, nedočkavě kontroluje mobil, nervy jako struny. Ale z očí mu svítí nadšení, že je vyvrcholení svého plánu zase o krok blíž. Šíří okolo sebe atmosféru nezdolné cílevědomosti a má v sobě tolik radostné motivace, že mu snad za chvíli začne unikat póry skrz kůži. Právě totiž učinil další krok ve svém podnikatelském sprintu. Podepisuje smlouvu o investici v řádu desítek milionů korun, kterou jeho platformě Cyrkl poskytne společnost Kahikatea založená Milošem Krejníkem, mimo jiné také spoluzakladatelem úspěšného fintech startupu Qminers.

Šéf největšího digitálního odpadového tržiště v Evropě si totiž jako cíl své mise nevytyčil nic menšího než změnit svět. Svou pozornost soustředí na rozvoj cirkulární ekonomiky a na odpadové hospodářství. Před třemi lety se rozhodl vybudovat platformu, kde firmy budou moci nabídnout materiály, jež jim přebývají, ale jiné společnosti by se mohly hodit.

Může to být třeba několik tun plastových úlomků, folie nebo hromada kovu. Pro jednoho je to nepotřebný překážející odpad, ale jiný ve stejném materiálu vidí skvělou surovinu, jakou zrovna potřeboval. Protože firma číslo jedna vložila na tržiště, vypadající podobně jako jakýkoli jiný internetový bazar, inzerát na svůj odpad, může ho tam uvidět firma číslo dvě, která ho nadšeně koupí. Využitelný materiál tak neskončí na skládce nebo ve spalovně. Nemusí se těžit tolik dalších surovin, které se budou tavit a měnit v nový materiál, aby ho průmyslový podnik mohl za drahé peníze koupit.

Chceme vyrábět cirkulární oblečení bez surovin a odpadu, říká šéf Nilmore Mikuláš Hurta. Módu rozkládá na molekuly

K tomu, aby se oba zájemci setkali, slouží algoritmus strojového učení, který Cyril Klepek přirovnává k Tinderu. Na základě parametrů, jako je váha, lokace, druh materiálu a několik dalších, které inzerent vkládá do popisu zboží, hledá umělá inteligence vhodného partnera, co by mohl materiál využít. Všímá si, kdo co kupuje a v jakém odvětví se pohybuje. Jednotlivým uživatelům platformy pak chodí maily s velmi konkrétními nabídkami věcí, jež by se jim mohly hodit.

Úspory na všech frontách

„Globální emise, co máme v atmosféře, jsou až z 50 procent závislé na materiálech, které těžíme, zpracujeme do produktů a se kterými následně velmi krátkodobě zacházíme,“ vysvětluje Klepek. Efektivnější nakládání se surovinami, které již máme, proto šetří nejen finance, ale i životní prostředí. Zatímco recyklace odpadových materiálů může ročně zamezit vypuštění 200 až 600 tun oxidu uhličitého, peněžní úspora je nejcitelnější v případě kovů. Cena hliníku meziročně vzrostla o 80 procent (během podzimu však výrazně poklesla, a tak se v době psaní tohoto článku nachází ,jen‘ o zhruba 33 procent výš než vloni touto dobou – pozn. red.), další druhy kovů se často zdražily až o 300 procent. A tam už je nákup z druhé ruky pro peněženku opravdu citelný.

„Ekosystém, který teď budujeme, má opravdu zdvojnásobit využívání druhotných surovin,“ hovoří o svém cíli Klepek. Mluví o globálním měřítku. A o celkové změně toho, jak svět nahlíží na odpadové materiály. „Vnímáme sami sebe jako určitého hráče, který by mohl v této oblasti pomoci,“ dodává Klepek.

Jeho skálopevná víra v optimistický výsledek ho přivedla z pozice inovačního konzultanta, jenž měl na starosti zavádění cirkulární ekonomiky do korporací, k založení obrovské recyklační platformy. Ta teď patří podle žebříčku Deloitte mezi nejrychleji rostoucí české podniky a v kategorii Growth Stars se umístila dokonce na druhém místě v rámci celé střední Evropy.

Cyrkl má dnes deset tisíc klientů ze 120 zemí napříč světem. Nejsilnější je ve střední Evropě – tedy v Česku, Polsku a na Slovensku, které již ale dotahují Rakousko, Itálie a Německo. Klepkova firma má pobočky v deseti státech, další podnikatel plánuje založit ve Velké Británii a pak chce rozšířit svoji působnost i za oceán a otevřít kanceláře v Kanadě a USA. Za dva a půl roku od otevření platformy se zde uskutečnilo 7500 obchodů, jejichž předmětem bylo 228 tisíc tun materiálu. V současnosti už se více než polovina (60 procent) z nich uzavírá mezinárodně.

Horolezci a surfaři jsou ideální kandidáti

To vyžaduje mimo jiné flexibilní multinárodnostní tým. „Nejsme one man show, máme desítky skvělých lidí. Firmu stavíme tak, aby byla samořiditelná,“ vysvětluje Klepek. V praxi to znamená mimo jiné, že část podílu Cyrklu zaměstnanci získali v akciích a že jedním z mála pravidel, které ve společnosti platí, jsou povinné pondělní schůzky.

„Snažíme se setkávat i s lidmi z poboček v jiných zemích, ale teď to bylo v rámci covidu náročnější. Rádi se jednou za čas potkáme úplně všichni, třeba v říjnu jsme jako celá firma vyrazili lézt na Triglav. Bylo nás přes 25, celé noci jsme pracovali a celé dny lezli po horách, takže to bylo krásné,“ vypráví zakladatel portálu a zároveň zdůrazňuje důležitost spojení vychytávek online světa s možností se navzájem vidět tváří v tvář.

Cyril Klepek založil Cyrkl v roce 2018. Foto: Martina Arltová

Nicméně nové zaměstnance si Klepek často vybírá online na Linkedinu. Pátrá přitom po jakémsi vzorci a ideálním osobnostním profilu potenciálního pracovníka. Typicky to prý bývají lidé, kteří lezou po horách nebo surfují. Kteří v sobě mají zápal a vůdčí instinkt. A hlavně mají rádi přírodu, chtějí ji chránit a skutečně věří udržitelnému Manifestu společnosti.

„Kdyby sem někdo přišel prostě pracovat, tak by to nevydržel. Nezvládl by tempo,“ vysvětluje šéf své podmínky. Založit totiž na holé zemi další pobočku není úplně jednoduché a rychlý rozvoj platformy s sebou nese zběsilé tempo práce. Klepek přiznává, že ačkoli nikoho vyloženě nevyhodil, několik lidí firmu opustilo, protože zkrátka nezvládali udržet krok.

První výplata po roce

Rozjezdy inzertních portálů však bývají paradoxně zdlouhavé. Za začátku se platforma musí stavět na setkání nabídky a poptávky, takže bylo primární mít vůbec nějakou nabídku. Klepek proto začal komunikovat asi se stovkou firem a učinil z nich partnery.

„V roce 2019 jsme si nevydělali skoro nic, to byly opravdu desítky tisíc eur a několik milionů z mé investice. Potom jsme nastartovali první byznys model a skočili jsme na dvou a půl milionech, nabrali jsme první investici a letos končíme s obratem devět milionů korun. A na příští rok pak plánujeme nějakých 40 milionů,“ vypráví podnikatel. Projektu se věnoval dlouho, protože měl prostě pocit, že je to potřeba. První mzdu si prý vyplatil asi před rokem.

Nyní se Cyrkl zaměřuje především na industriální odpad – a to hlavně z toho důvodu, že aby se vyplatilo pro materiál jet, musí ho být větší množství. Ideálně tuny. Navíc v Česku pochází 88 procent všech odpadů právě z průmyslu. Na tržišti tak inzerují velké světové firmy, jako je Škodovka, IKEA, Skanska nebo Siemens, DM, Rossmann, Heineken či Kofola. Ale nabídku mohou vložit i malé autoservisy nebo lokální podnikatelé. Obecně platí, že svého kupce si najde téměř vše.

Odvezli si most

„Na Slovensku se přes nás prodal celý most. Jedna firma ho demolovala, tak ho vyfotili přes mobilní aplikaci a opravdu se našel zájemce, který si přijel pro veškerý materiál a odvezl celý most. Tím, že jsme úplně napříč, se u nás najde spousta biologických materiálů a dost dalších věcí,“ vypráví podnikatel. „Je to opravdu velmi široké spektrum, ale poslední dobou se čím dál víc měníme na opravdu klasickou industriální platformu, kde jsou LDPE folie a různé kovy. Objevuje se čím dál méně obskurních materiálů, což nás samozřejmě na jednu stranu těší, ale na druhou stranu byla vždycky legrace vidět, že tam někdo dal 20 tun CDček,“ pokračuje.

Lidi motivují hlavně peníze, proto je nutné udělat ekologii ziskovou, říká šéf Knihobotu Dominik Gazdoš

Kromě obchodování s odpady nabízí firmám i konzultace ohledně šetrnějšího nakládání s materiály a dělá pro ně i takzvané cirkulární skeny, které jim poradí s optimálním nastavením cirkularity odpadů. Zároveň Cyrkl spustil i aukce, kde se tržní cena surovin tvoří v reálném čase.

K dalšímu rozšíření společnosti chce Klepek využít aktuální investici. Bude expandovat jednak horizontálně (tedy do dalších zemí), ale i vertikálně (prohloubením kvality produktů a služeb). „Říkáme, že v jeden moment k nám firma přijde a skrz nás pochopí hodnotu svých materiálů, následně u nás dokáže přes algoritmus strojového učení najít nejlepšího partnera a zkompletovat přes nás finanční transakci, veškerou logistiku a administrativu,“ vysvětluje podnikatel.

„My budeme zastřešující řešení, něco jako Alibaba, které umožňuje firmám najít opravdu nejlepší využití jejich materiálů a dosáhnout finanční a environmentální úspory. Takhle se nám podaří udělat celý odpadový trh digitální, transparentní a velmi efektivní. Pro nás je to velký krok k naplnění mise,“ uzavírá.