V Česku se letos roztočilo devět větrných turbin. Oproti zahraničí se staví minimálně - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

V Česku se letos roztočilo devět větrných turbin. Oproti zahraničí se staví minimálně

,

Na českém území vyrostly po delší přestávce nové větrné elektrárny. Jak lze vyčíst z údajů na webu Energetického regulačního úřadu, licenci k výrobě elektřiny získala firma Větrné elektrárny Bor se dvěma turbinami o celkovém výkonu 4,5 megawattu. Další firma Synergion Alfa CZ rozšířila své portfolio o sedm větrníků u Jindřichovic na Sokolovsku o celkovém výkonu 15,8 megawattu.

Elektrárny u Boru na Tachovsku původně připravovala německá společnost Max Bögl Ostwind, před rokem jej však odkoupili a následně dokončili čeští podnikatelé. Stejně tak se loni změnil vlastník firmy Synergion Alfa CZ. Obě firmy, které letos uvedly do provozu nové větrné turbiny, jsou dnes vlastnicky propojeny přes majitele pražské firmy Micronix – Miloslava Mareše a jeho syna Radka.

Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?

Povolovací řízení se v obou případech značně protáhlo, celkem trvalo zhruba deset let. Celkový výkon elektráren je navíc nižší, než se původně předpokládalo. Ještě v žádosti o stavební povolení z loňského února chtěla firma Větrné elektrárny Bor stavět dva větrníky typu Vestas V112 s výškou stožáru 94 metrů a instalovaným výkonem po 3,45 megawattu. Odhadované náklady na výstavbu dvojice elektráren tehdy dosahovaly 215 milionů korun. Nižší výkon oproti původním 21 megawattům má také nový větrný park u Jindřichovic v Krušných horách.


Česko je 16. nejlepší energetikou světa. První příčku obsadilo Švýcarsko

ilustrační foto


Letošní skóre je vyšší než v loňském roce, kdy celkem přibylo pět větrných elektráren ve čtyřech lokalitách (v součtu 10,8 megawattu výkonu). Ve všech zemích Evropské unie loni zahájily provoz větrníky o celkovém výkonu přes 10 tisíc megawattů. Například ve velikostně srovnatelném Rakousku přírůstek podle statistiky sdružení WindEurope dosáhl 230 megawattů, ve Švédsku 717 a v Belgii 204 megawattů (plus dalších 309 MW na moři).

Dále čtěte:

Větrníky kosí hmyz po miliardách. Proti fosilním zdrojům zlomek, tvrdí obhájci turbín

Němci platí za elektřinu nejvíce v historii. Cena dál poroste

Hluk větrníků škodí zdraví, varuje WHO. Měly by být hlasité jako šepot

Ohodnoťte tento článek
Diskuze