Konec zkázy?

30. října, 08:45 - Hana Boříková
30. října, 08:45

Slavnou stavbu na skále chtěli opravit už za socialismu. Po 27 letech teď snad konečně přestane chátrat a obživne.

Tentokrát jsme se neodvážili zajet autem až k samotným terasám. Na barrandovské skále bylo před koncem září pozoruhodně živo. Okolo zchátralé památky se místo bezdomovců motali dělníci, činil se tu bagr a právě přijelo nákladní auto naložené hlínou. Očividně se po letech mudrování něco pohnulo. Pro architekta Jana Hančla, který nás doprovázel, byl první podzimní den dnem návratu. Na Barrandovských terasách byl naposledy před 27 lety. Tehdy dokončoval projekt jejich rekonstrukce. „Kdyby nepřišel 17. listopad, už by to tu dobrých 25 let žilo“ tvrdí architekt. Tím rozhodně neobhajuje socialistickou éru. Poukazuje jen na jednu etapu slavných Barrandovských teras, o které není v celkem detailně a mnohokrát popsané minulosti ikonické stavby nikde ani zmínka.

Neznámá etapa

Vlastně jedna zmínka existuje. Večerní Praha přinesla v úterý 12. září 1989 fotografii skomírajících, ale ještě funkčních teras. V popředí byl už delší dobu uzavřený oblíbený Trilobit bar. „Čtenáři nám píší a zajímají se, jaký bude další osud pohostinského zařízení na barrandovské skále. Včera jsme se na ředitelství Pražských restaurací dozvěděli: Ke známé restauraci budou přistavěna dvě křídla hotelových budov Lucerna Barrandov, kde bude 330 lůžek a celkem se stávající kapacitou i 575 míst u stolů. Starý Trilobit bar bude stržen a na jeho místo bude postaven nový“ informoval dobový tisk. Výstavba měla trvat 18 měsíců, měla stát 140 milionů a měl ji zaštiťovat podnik se zahraniční majetkovou účastí Pragohotel. Hančl byl tehdy jedním z architektů, který na projektu rekonstrukce už čtvrtým rokem pracoval.

K prestižnímu projektu se Hančl dostal vlastně náhodou. Pracoval tehdy v Energoprojektu. Ten se zabýval především projektováním atomových elektráren a později sídlišť. Hančlův kolega Alois Šulc najednou zjistil, že v ústavu leží projekt menší přístavby Barrandovských teras. Terasy tehdy patřily pod Pražské restaurace. Dožívaly, ale pořád ještě byly v provozu. Rozhodlo se proto, že když už na funkcionalistickém skvostu zapracovat, tak z gruntu - terasy budou obnoveny kompletně a přistaví se k nim hotel. A to byla úžasná příležitost, ke které by se jinak Hančl s Šulcem nedostali.

Spád dostaly události, když byl objekt převeden do podniku zahraničního obchodu - Pragohotelu. Takzvané „pézetky“ se tehdy běžně využívaly k obchodování s cizinou, především s tou kapitalistickou. Už za socialismu se počítalo, že k terasám bude přistavěn hotel. Jeho návrh mimochodem architektonicky silně připomíná ten, který by tam měl vyrůst podle plánů současného investora. Fungování teras včetně hotelu měla mít na starost rakouská firma, která provozovala ve Vídni několik luxusních hotelů. Rakušané připravili celou ekonomiku objektu včetně nového luxusního hotelu, kterých bylo tehdy v Praze pomálu.

Havlova inspirace

Hančl s kolegy z Energoprojektu si mohli postavit tým spolupracovníků zvučných jmen. Interiéry teras dělal profesor Jan Fišer (autor rekonstrukce kavárny Slavia nebo Žižkovské věže). „Například pro Trilobit navrhl úžasný vnitřek, do kterého zasahoval i kus skály,“ vzpomíná Hančl. Projektantům pomohly dobové fotografie slavné restaurace, kterou nechal postavit inženýr Václav Maria Havel, otec prezidenta Václava Havla (mimo jiné postavil také pražskou Lucernu). Při návštěvě Spojených států ho v San Francisku okouzlil restaurant na útesu nad Tichým oceánem, nazvaný Clifi House. Pro českou metropoli chtěl něco podobného. Projekt zadal v roce 1924 architektovi Maxi Urbanovi, jenž má na svědomí i Barrandovské filmové ateliéry. V roce 1929 se slavnostního otevření teras zúčastnilo prý padesát tisíc lidí. Brzy se staly útočištěm pražské smetánky - chodíval tam Oldřich Nový, Vlasta Burian, Svatopluk Beneš nebo Lída Baarová a Adina Mandlová. „Svůj“ stůl tam ale měl i Tomáš Garrigue Masaryk.

Snímky z 30. let se projektantům podařilo získat od Havlových přes jednu úřednici památkového ústavu, která měla kontakty v disentu. Nikdo nechtěl sloužit režimu, ale elegantní stavba na skále připomínající maják byla pro všechny natolik srdeční záležitostí, že pomohli. Součástí projektu rekonstrukce teras byl na rozdíl od toho současného i bazén, který má jednu zvláštnost - kromě dopoledne je celý den ve stínu. Tradovalo se, že to byl bazén pražské smetánky - když skončila mejdan na terasách, k ránu se přesunula k bazénu, jelikož nemusela na rozdíl od „plebsu“ - ten využíval přes den plovárnu zalitou sluncem na opačné straně Vltavy - do práce. Občas byl u bazénu pod skálou prý k vidění i opilý Burian, jak skáče do vody. K bazénu se mělo přistavět zázemí a měla od něj vést nahoru k terasám lanovka.

Návrat k Havlovi

„Už byl skoro hotový i jídelní lístek,“ vzpomíná Hančl stojící u trestuhodně zdevastovaných teras, z jejichž vnitřku se teď ozývá bušení a z oken občas vyletí kus plechu nebo dřeva. Kdyby nepřišel listopad 1989, mohlo se během pár měsíců začít s rekonstrukcí. Poslední částí projektu, která zbývala dodělat, bylo zpevnění skály, na které měl vyrůst hotel. „Bylo jasné, že se bude muset injektovat, což je finančně náročné. Myslel jsem si, že i to je ten důvod, proč se s terasami tak dlouho nic neděje. Přece jen doba developerská pracuje s jinou návratností peněz než tenkrát socialismus,“ říká architekt Hančl. Na projektu pracoval s kolegy čtyři roky, pak už se jen díval, jak terasy chátrají… Když na svatbě kamarádky náhodou potkal Ivana Havla s manželkou Dagmar, kteří v roce 1992 terasy dostali zpátky v restituci, vyprávěl jim o hotovém projektu rekonstrukce. „Co si jako myslíte? Pro nás budou dělat Američané…“ dozvěděl se od Dagmar.

Američané na projektu nakonec nepracovali. Dagmar Havlová si s objektem nevěděla rady a v roce 2001 jej vložila do akciovky Barrandovské terasy, do níž vstoupil Řek Michalis Dzikos a stal se investorem obnovy. Dzikos se u nás specializuje na rekonstrukce historických památek na hotely. Celkem úspěšně. Ve vesnici Ratboř nedaleko Kolína opravil rodinné sídlo cukrovarnické rodiny Mandelíkovy, navržené Janem Kotěrou, a udělal z něj nový hotel. V Hradci Králové oživil Kotěrův secesní hotel Okresní dům. A konečně v Brně přestavěl někdejší Cyrilometodějskou záložnu na Zelném trhu na hotel Grandezza. Všechny hotely fungují. S rekonstrukcí teras ovšem Dzikos otálel - naposledy jej prý zabrzdila globální finanční krize. Novostavbu hotelu nechal navrhnout ateliér Kuba & Pilař architekti, stavební povolení získal už v roce 2011. Práci na rekonstrukci samotné restaurace zadal mladoboleslavskému architektovi Ondřeji Kukralovi. Toho také Dzikos zmocnil ke komunikaci s médii, se kterými on sám nemluví.

Konec chátrání?

Když se týdeník Euro vypravil na Barrandovské terasy letos v lednu poprvé, potkal se tam s Kukralem, který tam právě vysvětloval úředníkům z odboru památkové péče pražského magistrátu, Národního památkového ústavu a stavebního úřadu, že „vše je pod kontrolou“. Památkáři totiž podali podnět na zahájení správního řízení, na jehož základě byla zpracována ze strany pražského magistrátu výzva ke zpřístupnění objektu. Všichni zde právě „prováděli místní šetření“. Památkáře znepokojovalo, že řízení o obnově chráněného objektu probíhá už řadu let, během nichž se stal útočištěm bezdomovců. Ti prý dokonce zapálili Trilobit bar, který vyhořel do té míry, že teď mohl být bez lítosti odstraněn. Tedy to, co z něj zbylo. Investor už aktuálně s jeho obnovou nepočítá.

Zdá se, že se teď po letech chátrání konečně začíná se zašlou slávou něco dít. Co přesně, se uvidí. „Už probíhají práce na rekonstrukci střechy a jsou odstraněny novodobé konstrukce v exteriéru. V nejbližší době proběhne kontrolní prohlídka, která bude zároveň řešit další postup rekonstrukce fasád a podobně,“ říká Andrea Holasová, pracovnice pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu. Radnice Prahy 5 tvrdí, že z hlediska povolení už dostavbě a přestavbě teras pár let nebrání.

Ajak to vidí investor, který již mnohokrát začátek rekonstrukce teras slíbil, a pak se nic nedělo? „Začala přestavba hlavní budovy restaurace, k níž vydal kladné stanovisko odbor památkové péče pražského magistrátu na základě schválení podoby projektu Národním památkovým ústavem. Hlavní budova teras se nebude nijak zásadně lišit od její historické podoby. Snažíme se objekt pietně opravit tak, aby se tu lidé cítili jako v roce 1935. Zároveň začaly terénní práce, po nichž bude následovat samotná přístavba apartmánového ubytování navržená ateliérem Kuba, Pilař,“ řekl týdeníku Euro Kukral.

Tak sláva. snad.

Dále čtěte:

Stavbami roku jsou tunel Blanka, stadion v Ostravě i Hospital Kuks

Majitel chce Barrandovské terasy s hotelem otevřít za tři roky

Praha 5 chce P+R z odtahového parkoviště na Plzeňské


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče