Jak se skauti vyhnali z Hradu

 Weikert 31. května, 10:00  -  Petr Weikert
31. května, 10:00

Dohra příběhu o zákazu zpívání na Hradě se do hlavních zpráv neprobojuje. Přesto je důležité si ji připomenout. Skauti, na něž kvůli zpívání hymny před katedrálou nastoupila policie, si za zákaz vlastně můžou sami. Alespoň to vyplývá ze šetření police, jehož závěry představil ministr vnitra Milan Chovanec.

Jak to vlastně celé bylo, lze vyčíst z odpovědi na interpelaci poslance Petra Gazdíka. Autorem je právě ministr Chovanec. Při četbě toho dokumentu se člověk musí automaticky zamyslet nad tím, jestli se v mentalitě vnitra něco od roku 1989 změnilo.

Policejní verze zakázaného zpívání zní nějak takhle: Muž zákona na místo přišel proto, že se začala na Hradě scházet skupinka lidí. „V takové situaci s ohledem na bezpečnostní charakter Pražského hradu jde o naprosto běžný postup,“ ospravedlňuje ministr.

Už tohle místo vyšetřovací verze ale dost kulhá. Na Hradě se totiž schází poměrně dost skupinek osob, říká se jim turisté. Obvykle je středobodem jejich skupinky osoba s deštníkem. To přichází policisté vždycky, když zmerčí nějakou skupinku? To se tedy musejí naběhat. Nebo že by policisty upoutaly reakcionářské skautské uniformy? Těžko říct.

A pak se stalo to, co vlastně celý příběh vysvětluje a staví do naprosto jasných kontur. Skauti z Hradu odešli proto, že „policista zpěv státní hymny nezakázal, vůči skautům také nepoužil žádnou výzvu ani pokyn k rozchodu či odchodu,“ jak stojí v ministrově odpovědi na interpelaci.


Přečtěte si další komentáře autora:

Poslední v pelotonu

Ministryně znárodňující, spící

Lidovecká moudrost


Takže Svojsíkovi následovníci se vlastně k odchodu rozhodli úplně sami, aniž by je kdokoliv vyhnal. Zajímavé. Jediné, co prý slyšeli, bylo upozornění, že hudební vystoupení musí povolovat Správa Pražského hradu. Podle ministra jsou tak vlastně skauti ustrašánkové a odcházet možná ani nemuseli.

Zastavme se ale u onoho „upozornění“ na pravidla chování na Hradě. Na tuhle věc nemá co „upozorňovat“ policista, ale někdo ze Správy. Jde o její interní předpis, nikoliv zákon, nad jejichž dodržováním má policie bdít. Stejné je to koneckonců na fotbale, tam si pravidla na tribunách také musí zajistit někdo jiný než policie.

Jenže na Hrad se podle ministra musí nahlížet trochu jinak, přeci jen je sídlem prezidenta – ústavního činitele, chráněné a důležité osoby. V tom má jistě Milan Chovanec pravdu, ale pořád trochu zapomíná na to, že tady šlo o skupinku skautů, u nichž opravdu nehrozí, že by narušila bezpečnost kohokoliv.

Jestli je tenhle příběh podle výsledků vyšetřování vlastně v pořádku a úplně normální, určitě se máme v budoucnu na co těšit. Mnozí už to zažili.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče