Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Všichni řešili jen OKD. Co bude dál s Ostravskem?

Ondřej Stratilík 09. června, 17:04  -  Ondřej Stratilík
09. června, 17:04

Je to blíž, než se zdálo. Ostravsko balancuje na hraně a zjišťuje, kam dál.

„Mariánské náměstí,“ ozve se ženský hlas v reproduktoru a tramvaj číslo osm zastavuje. Už po několika desítkách metrů tep velké křižovatky utichá. Návštěvník vchází do úplně jiné reality. Do bývalé dělnické kolonie připíchnuté k vítkovickým železárnám. Čím víc se člověk prokousává do průmyslových vnitřností města, tím je návrat do historie realističtější. Špinavé domky už hodně dlouho neviděly opraváře, některé z nich jsou vybydlené, v oknech dalších z nich poslední obyvatelé větrají povlečení. Po ulici občas projede muzejní čtyřkolový jeřáb připomínající pavouka.

Že se právě tady psaly ostravské industriální dějiny, potvrzují názvy ulic jako Železárenská, Slévárenská či Průmyslová. „Potřebujete něco?“ ptá se nedůvěřivě starší muž na hřbitově, který jako osamělá tvrz odděluje starou kolonii od továrních budov. „Tady toho už moc nenajdete“ volá a na mysli má nejen samotný hřbitov, ale celé Vítkovice. „Všichni furt řešili horníky a uhlí a v Ostravě se mezitím rozpadlo hutnictví,“ odchází nazlobeně.

Do řeči není ani lidem procházejícím kolem prosklené vrátnice blízké Kotlárny. Provoz patřil Vítkovickým strojírnám, které soud poslal v dubnu do úpadku. S novináři sice nikdo moc mluvit nechce, u nástěnky s připíchnutými nabídkami práce se jich ale několik zastavuje. Nové zaměstnance tu třeba hledá i společnost OKD. „Staň se horníkem v rubání a přípravě. Náborový příspěvek až 60 tisíc. Po roce rubání až 41 tisíc měsíčně, v dalším roce až 46 tisíc,“ láká letáček důlní firmy, jejíž život by měl nejspíš skončit za pět let.

Oklikou k majetku

Zbygniew Zaremba, který ve Vítkovicích pracuje téměř čtvrtstoletí, nicméně doufá, že všichni lidé z haly neutečou. Je jedním z prvních, kteří tu začali pracovat pro novou společnost Vítkovice energetické strojírny (VES). Jde o další „chapadlo“, jímž zbrojař Jaroslav Strnad posiluje svůj vliv v regionu. Už předtím vstoupil do podniku Vítkovice Heavy Machinery z holdingu Jana Světlíka.

Jak vyplývá z obchodního rejstříku, akciová společnost VES vznikla 22. března 2018. Jediným akcionářem byla nejdřív firma Czechoslovak Group a statutárním ředitelem Michal Strnad, od 5. dubna je vše přepsáno na Michalova otce Jaroslava a jeho společnost SPV VTK. Insolvenční správce Lukáš Vlašaný sice nechce věc komentovat, nicméně VES si od Vítkovických strojíren pronajaly několik ploch včetně haly Kotlárny.


Odchovanci OKD. Otava chystá investice za dvě miliardy


„Místo dnešních 39 lidí by tu do jednoho roku mohlo pracovat 150 až 200 zaměstnanců s tím, jak se postupně budou nabírat další a další zakázky,“ tvrdí Zbygniew Zaremba. „Kdybych tomu nevěřil, tak tu nejsem,“ vysvětluje, proč nastoupil ke Strnadovi. I tak ale VES vezmou jen zlomek lidí, kteří tu pracovali do loňského roku. Bylo jich přes 550.

Noví provozovatelé Kotlárny zatím příliš mluvit nechtějí a detaily nebudou sdělovat. Strnadův mluvčí Andrej Čírtek pouze vzkázal, že investor vidí potenciál ve vítkovických společnostech, které mají „zajímavý produkt a šikovné lidi“.

Je třeba připomenout, že Jaroslav Strnad se kolem Vítkovických strojíren točil už dříve. Jak uvedla Česká televize, na konci letošní zimy jednal o možném vstupu do podniku, nakonec se ale rozhodl pro Vítkovice Heavy Machinery. Poslední vývoj nicméně ukazuje, že se tak jako tak opět dostal k tomu, co potřeboval.

Zatím se čeká

Velké změny se teď ovšem nedějí jen uvnitř Ostravy. Stále napjatější situace vládne i na jižním okraji města, kde sídlí koksovny a pece ArcelorMittal. Právě bývalá Nová huť Klementa Gottwalda tvoří součást balíku, jehož by se měl ocelářský magnát Lakšmí Mittal do konce letošku zbavit, aby mu Evropská komise povolila nákup italského závodu Ilva.

Bránou v Zářičí, jak se říká jednomu z několika vstupu do hutí, teď proudí desítky automobilů. Je krátce po druhé odpolední a ranní směna jde domů. Ochranka na vrátnici každému autu kontroluje kufr. Ani tady nikdo nechce mluvit o budoucnosti podniku. Příliš informací nemají. „Odbory něco řeší, ale co vím, tak se zatím jen čeká,“ zapaluje si cigaretu jeden z odcházejících techniků. A věc jako by nezajímala ani skupinku čekající na autobus. Že jdou z práce, prozrazuje svěží vůně sprchového gelu. „My stejně nic nevyřešíme, však ono to nějak dopadne,“ říká zhruba padesátiletý muž.


Loučení s mahárádžou: Mittal koupil ostravské hutě za 175 milionů, vytáhl z nich 47 miliard


Když se poprvé objevily informace o tom, jak se ArcelorMittal zbaví svých ostravských provozů, ihned se začalo spekulovat, že ostravské hutě to mají spočítané. Zatím všichni - podnikatelé i politici - takové scénáře odmítají. „Skupina ArcelorMittal nezastavuje výrobu v ostravském podniku. Huť bude prodána jako fungující výrobní závod, kde bude výroba naplno pokračovat, což je i podmínkou Evropské komise, která jasně uvedla, že případný prodej musí vést k vytvoření silné konkurence,“ přibližuje Barbora Černá, mluvčí ostravského podniku. Nicméně proč Lakšmí Mittal při sestavování balíku k prodeji ukázal i na ostravské hutě, mluvčí neřekla.

„Těžký průmysl na Ostravsku bude bezpochyby dál fungovat, dále se modernizovat a ekologizovat. Kdyby skončil, byl by to z ekonomického i sociálního pohledu problém. Jen uzavření ArcelorMittalu Ostrava by připravilo o práci přibližně 40 až 50 tisíc lidí,“ vyvozuje Černá. Přímo v hutích je dnes zhruba 6700 zaměstnanců.

Kdo nakonec hutě koupí a jaký záměr s nimi bude mít, se ukáže během několika měsíců. Kolik zájemců se kolem obchodu nyní točí, nechce nikdo sdělit. Na začátku května se objevila zpráva, že jedním z potenciálních kupců by mohl být Tomáš Chrenek a jeho Třinecké železárny.

Takový scénář se ostatně líbí i premiérovi v demisi Andreji Babišovi.

Bobtná to jinde

Ať už to ve Vítkovicích a jižní části Ostravy dopadne jakkoliv, ukazuje se, že region právě balancuje na hraně. A zatímco se v posledních letech pozornost zaměřovala především na to, jak k co nejméně bolestivé smrti dovést OKD, problémy bobtnaly jinde.

Je stále jasnější, že udržovat těžký průmysl na severovýchodní Moravě nepůjde donekonečna. I když jde o politicky nejjednodušší řešení, přibývají argumenty mluvící proti. Zdaleka není řeč jen o zdevastovaném životním prostředí a ovzduší. Pro Ostravsko a celý kraj je mnohem horší zprávou průběžný úbytek obyvatel. Podle dat Českého statistického úřadu dokonce Moravskoslezský kraj smutným počtům mezi všemi kraji vede. Co se týče samotné Ostravy, tam mezi roky 2013 a 2018 klesl počet obyvatel o téměř 7,5 tisíce.

Pryč z regionu odchází dost mladých, které odtamtud žene zničené životní prostředí a nedostatek kvalitních zaměstnavatelů. Jak už si ostatně region ověřil sám, zběsilá honba za investory do průmyslových zón není řešením. „Z poslední doby mohu uvést například snahu prezidentské kanceláře umístit sem výrobu pneumatik. Město Ostrava tuto investici odmítlo,“ vypichuje Tomáš Macura (ANO), primátor krajské metropole.

Jedním z těch, kdo teď budoucnosti regionu věnuje několik hodin denně, je Tomáš Kolárik. Jako ředitel akciovky Moravskoslezské investice a development, stoprocentně vlastněné krajem, sedí jen kousek vedle hejtmanství. „Je těžké ty lidi, hlavně kvalifikované, tady udržet. Firmy většinou chtějí lidi s vyšším vzděláním a lidé nechtějí dělat na směny,“ sumarizuje Kolárik.

A jedním dechem popisuje důležitý trend, který se z Prahy a středních Čech dostal už i do regionů. I když je od samotných vlastníků průmyslových zón cítit velký hlad po nových firmách, v řadě případů se proti nim stavějí obyvatelé z okolí, kteří chtějí především klid.

Poměrně čerstvým příkladem je neúspěšné jednání developerské společnosti TNI Group v Bílovci. V tamější zóně chtěla postavit indoorové zábavní centrum. Proti záměru se postavila část místních, kteří sepsali petice. Hektarový park tak v Bílovci nevznikne a developeři musejí hledat jinde.

„Cílem není bezhlavě lákat další a další podniky, ale zvýšit kvalitu života,“ objasňuje Kolárik, kudy se ubírá aktuální filozofie.

Jedním z prvních míst, kde by se mohla naplno projevit, jsou oblasti kolem Havířova, Orlové a Karviné. Tam se v příštích letech rozjede rekultivace a oživení po ukončené těžbě, kde Kolárik a jeho lidé budou muset sladit představy vlastníků pozemků - včetně OKD či ArcelorMittalu - s obcemi. Některé by totiž rády přivítaly podnikatele, jiní starostové zase upřednostňují rekreační využití bývalých důlních lokalit.

Změny v Mittalu
Aby mohla společnost ArcelorMittal koupit italskou Ilvu, musí se podle nařízení Evropské komise zbavit několika svých závodů, jež budou v součtu pokrývat obdobnou kapacitu a výrobky, jako má italská huť. Kromě ostravského podniku se tak koncern loučí i s provozy v rumunském Galacu, italském Piombinu, makedonské Skopji, lucemburském Dudelange a belgickém Lutychu.

Kolárik ani oslovení regionální politici či úředníci se nebojí, že region by do budoucna nedokázal přilákat atraktivní zaměstnavatele. Zdejší vysoké školy, infrastruktura Ostravy a třeba i kulturní a sportovní možnosti ve městě jsou prý dobrou vábničkou.

„Pro velké hráče je hodně důležité i mošnovské letiště, kraj jej chce udržet v provozu,“ dodává Tomáš Kolárik. Jenže v současnosti tu provoz udržuje především nákladní doprava. Naprostou většinu osobního provozu si stáhly polské Katovice. Aby Mošnov přežil, bude muset v první řadě zrekonstruovat přistávací dráhu, což půjde do miliard korun, a souběžně najít i nové linky. V té souvislosti se nyní velmi často mluví o možnosti regionálního propojení s Vídní a Varšavou, odkud se lítá do celého světa.

Těžko ale říct, jestli bude tím hlavním tahounem „obrozené Ostravy“ nové letiště, společnosti s výzkumnými centry sídlící v brownfieldech či testovací polygony autonomních vozidel, o nichž se také spekuluje. Aktivity politiků a úředníků by měly začínat úplně jinde. U toho, jak co nejrychleji a jednoduše zastavit úprk mladých a vysokoškoláků. Pokud totiž z regionu jednou vznikne místo, odkud lidé přestanou odcházet, a naopak bude lákat ty schopnější z jiných krajů, má Ostravsko vyhráno. To je ale ještě daleko.


Tomáš Macura: Nemám obavy

Primátor Ostravy Tomáš Macura nemluví o tvrdé změně. Přerod Ostravy bere jako nastolený trend.

Jak je Ostrava připravena na zánik tradičních odvětví?

V průmyslové revoluci jsme už od konce 90. let minulého století, kdy v Ostravě došlo k velkému skokovému snížení zaměstnanosti v tradičních průmyslových výrobách. Dneska jsme v situaci, kdy u investorů pečlivě zvažujeme jejich výrobní profil - preferujeme diverzifikaci odvětví - ale rovněž pečlivě sledujeme čistotu produkce a zvýhodňujeme ty, u kterých je předpoklad, že by na Ostravsko mohli umístit i svůj vývoj. Už také nebudeme připravovat plochy na zelené louce, soustřeďujeme se na brownfieldy.

Může tuhle změnu spustit nebo zrychlit plánovaný odchod společnosti ArcelorMittal?

Nemám obavy, že by Ostravsko nedokázalo tyto pozice absorbovat. Postupným utlumením těžké výroby jen pokračuje nastolený trend, kdy je patrný odklon od těžké výroby směrem k lehkému průmyslu.

Jak vážně berete stav firem ve Vítkovicích?

Vstup nového investora mi dává naději, že celé skupině se bude lépe dařit. Ostatně stejný názor zastávám i v případě prodeje společnosti AcelorMittal. Věřím v šikovnost našich lidí. Snahou města je jejich schopnosti více nasměrovat k vývoji nových technologií.

Jak vůbec vidíte budoucnost Ostravy?

Věřím, že noví investoři budou znamenat narůstající reálné mzdy na Ostravsku, zároveň budou lákat k návratu do regionu. Náš strategický plán je zaměřen na vytvoření takových podmínek pro život, aby Ostravané byli spokojenými obyvateli. Budoucnost města a života v něm vidím velmi pozitivně. Těším se na to.


Dále čtěte:

Vlastník bývalých OKD bytů investuje ve Finsku. Nakoupil stovku domů

Komentář: Ostravské tandoori

Těžba uhlí v OKD bude klesat. Útlum zaplatí firma z rezerv



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Jak si vyřídit živnostenský list a kolik to bude stát?
Kdy potřebujete návrh vkladu do katastru nemovitostí? Jde to online?
Zdražil váš dodavatel? Právě teď můžete bezplatně odejít
Auta
Jízdní dojmy: Autobusy Isuzu
Volkswagen Atlas Cross Sport: Další SUV s karoserií „kupé“ se představuje v sériové podobě
Kvíz: Poznáte auto jen podle fotky zadního světla?
CNG autobusy Solaris pro Paříž
Nová Mazda3 se ukázala v Praze. Jen dva týdny po světové premiéře v L.A.
Technologie
Cnews FM: Produkty od Googlu mizí, herní obchody přibývají [podcast]
Subnautica navždy zdarma: parádní dárek nově spuštěného Epic Games Storu
Tohle je 25 nejhorších hesel roku 2018. Stále vede 123456
Xbox Game Pass jen za polovinu. Za 1500 Kč můžete hrát 100+ her po celý rok
Stáhněte si zdarma hry Lego The Hobbit a Full Throttle Remastered
Hry pro příležitostné hráče