Odborníci burcují: Lidstvo má jen tři roky na zastavení oteplování, jinak bude pozdě - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Odborníci burcují: Lidstvo má jen tři roky na zastavení oteplování, jinak bude pozdě

,
Odborníci burcují: Lidstvo má jen tři roky na zastavení oteplování, jinak bude pozdě
Zdroj: Pixabay.com

Zastavit změny klimatu ještě možné je, ale politici, podnikatelé, občané i vědci musí sjednotit úsilí. Jedním ze signatářů burcující výzvy je bývalá šéfka pro klima v OSN Christiana Figueresová.

Lidstvo má jedinečnou šanci, jak zastavit globální změny klimatu. Roky 2014, 2015 i 2016 byly vždy nejteplejší v moderní historii planety. Globální emise CO2 ale stagnovaly, což je dobrým předpokladem proto, aby se začaly snižovat.

Autoři výzvy, mezi jinými bývalá šéfka OSN pro klimatické změny Christiana Figueresová a Hans Joachim Schellnhuber z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), upozorňují na klíčový rok 2020.

„Rok 2020 je zásadně důležitý a má více společného s fyzikou než politikou. Pokud jde o klima, načasování je nejdůležitější. Pokud budou emise CO2 růst i po roce 2020 nebo zůstanou na stejné úrovni, už nebude možné splnit cíle Pařížské dohody,“ napsali odborníci v časopisu Nature.


Indiáni varují pře změnami klimatu:

Ptáci jsou plní červů

Tetřívek ostroocasý.


Vyzývají lídry G20, jež se sejdou v Hamburku 7. a 8. července, aby si uvědomili důležitost data 2020, po kterém klimatické změny půjde jen těžko zastavit. „Stojíme před dveřmi, kdy do roku 2020 budeme schopni ohýbat křivku emisí dolů. Příležitost, kterou máme následující tři roky, je v historii jedinečná,“ uvedla Figueresová a apelovala zejména na Spojené státy, aby po tomto roce nezvyšovaly emise skleníkových plynů.

Evropa výzvu přijímá
Evropské členské země uskupení G20 se dnes v Berlíně vyslovily pro naplňování pařížské dohody o klimatu a pro mezinárodní obchod bez protekcionismu. Na společné tiskové konferenci po jednání to řekli mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Merkelová věří, že se summitu G20 v Hamburku podaří vyjádřit vůli k jednotě a odhodlání. Macron poznamenal, že svět málokdy čelil takové napjaté situaci jako dnes. O to důležitější je podle něj mezinárodní spolupráce. Od Evropy se podle něj v tomto ohledu hodně očekává.

Německo, Francie, ale také Británie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Norsko a Evropská unie dnes v Berlíně ladily noty na hamburský summit. Jednotný postoj evropských zemí je podle pozorovatelů nutný zejména kvůli výzvě, kterou představují některé postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně hovoří o tom, že by se USA měly zaměřit především na sebe, uvažuje také o zavedení protekcionistických opatření. Ještě větší jsou rozdíly týkající se nutnosti boje proti klimatickým změnám. Trump začátkem června oznámil, že USA od pařížské dohody o klimatu odstupují.

Stejně argumentuje i šéf Institutu na dopady klimatu v Postupimi Schellnhuber: „Matematika je brutálně jasná. Svět může být vyléčen během několika příštích let, ale může být smrtelně zraněn nedbalostí (před) rokem 2020.“

Mise 2020. Propagační video

V roce 2015 se v Paříži většina států dohodla na tom, že oteplování Země nepřekročí 1,5 stupně Celsia. Je to úroveň, která by měla zajistit většině nejníže položených ostrovů „přežití“. Některé výzkumy už připouštějí, že ani to nemusí stačit.

„Po zvýšení globální teploty o 1 stupeň Celsia v důsledku lidské činnosti tají ledovce v Grónsku a Antarktidě zvýšeným tempem, v létě přestává zamrzat Arktida a korálové útesy začínají umírat z teplotního šoku. Celé ekosystémy se začínají hroutit,“ napsali autoři výzvy.

Sociální dopady z nárůstu horka, sucha a zvýšení hladiny moře postihnou nejprve nejchudší a nejslabší, varovali vědci.


Seznamte se s kalnými vyhlídkami do budoucnosti:

10 hororových scénářů konce lidstva

 Konec lidstva na Zemi, ilustrační foto


Autoři výzvy ocenili to, že v roce 2016 dvě největší světové ekonomiky, USA a Čína, snížily emise CO2. Spojené státy o 3 procenta, přitom HDP rostlo o 1,6 procenta. Čína snížila emise o 1 procento, ekonomika rostla o 6,7 procenta.

Na změně se má podílet nástup elektromobilů. Do roku 2025 by se jejich rozšířením měla snížit spotřeba ropy o dva miliony barelů denně. Také se ve světě zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů. Podle International Energy Agency mají do roku 2020 obnovitelné zdroje pokrývat 26 až 27 procent celosvětové spotřeby elektřiny.

Profesorka Gail Whitemanová z centra pro udržitelný průmysl na Lancaster University Management School zdůraznila, že je třeba společné akce (vlád i firem), aby se katastrofické scénáře nenaplnily.

Související články:

Trump podle vědců nepochopil studii o dopadu pařížské dohody

Svět odsoudil odchod USA od klimatické dohody


Ohodnoťte tento článek
Diskuze