Máte nárok na pomoc v hmotné nouzi? Podmínky a žádost - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Pomoc v hmotné nouzi se skládá ze tří dávek. Kdy na ně máte nárok?

,
Pomoc v hmotné nouzi se skládá ze tří dávek. Kdy na ně máte nárok?
Zdroj: Profimedia.cz

Systém pomoci v hmotné nouzi je jedním z opatření, kterými stát bojuje proti sociálnímu vyloučení. Hmotná nouze je definována jako situace jedince, který kvůli nedostatečným příjmům nedokáže uspokojovat základní životní potřeby. Týkat se přitom může jednotlivce, ale i celé rodiny. Pomoc v hmotné nouzi zahrnuje tři sociální dávky: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.

Co je hmotná nouze?

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Mezi další právní předpisy, které s tématem hmotné nouze blízce souvisí, se pak řadí například zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi vymezuje situace, které jsou spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy a bydlení, ale také s mimořádnými událostmi. Pomáhá občanům řešit některé nárazové životní momenty a zároveň stanovuje, že každý člověk má nárok na základní informace, které povedou k řešení aktuální situace nebo zamezí vzniku hmotné nouze.

Dávky v hmotné nouzi tedy představují jakousi moderní formu pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, která by měla tyto jedince motivovat k aktivní snaze zajistit si dostatečné prostředky potřebné k uspokojení jejich životních potřeb. Mezi dávky pomoci v hmotné nouzi patří:

Stát se prostřednictvím dávek v hmotné nouzi snaží bojovat proti sociálnímu vyloučení, přičemž klade důraz na to, že pracující osoba se musí mít líp než ta, která práci nemá, nebo se jí dokonce vyhýbá. Nedílnou součástí systému pomoci v hmotné nouzi je pak také sociální práce s klienty, kdy některé úkony vykonává Úřad práce ČR, a jiné mají na starosti obecní úřady, které mají k občanům blíže.

Nárok na dávky v hmotné nouzi

Lidé se často ptají, jaké má tedy hmotná nouze podmínky, kdo je podle zákona definován jako osoba v hmotné nouzi a kdo má nárok na pomoc v hmotné nouzi. Abyste mohli některou ze tří výše zmíněných dávek čerpat, musíte samozřejmě splnit podmínky pro získání pomoci v hmotné nouzi, které se v rámci jednotlivých příspěvků mohou lišit.

Jako člověk v hmotné nouzi se pak označuje osoba nebo rodina, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry tak neumožňují uspokojení základních životních potřeb, a to na úrovni, která je ve společnosti ještě přijatelná. Z objektivních důvodů si pak tyto příjmy nemůže žádným způsobem zajistit a svou nelehkou situaci vlastním přičiněním vyřešit.

Kdo není v hmotné nouzi?

  • Osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
  • Osoba, která není v pracovním či obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě člověk, který je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem,
  • Osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítá vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
  • Osoba, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to kvůli tomu, že si pracovní neschopnost přivodila úmyslně,
  • Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí z toho důvodu, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
  • Osoba, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
  • Osoba, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.

Jak je možné zvýšit příjem vlastním přičiněním?

Jednou z podmínek pro získání podpory v hmotné nouzi je nedostatečný příjem, druhou pak skutečnost, že daná osoba nebo společně posuzované osoby nemohou zvýšit příjem vlastním přičiněním. Mezi způsoby, jak je možné příjem vlastním přičiněním zvýšit, patří například:

  • řádné uplatnění nároků a pohledávek,
  • prodej nebo jiné využití majetku,
  • vlastní práce.

Bližší informace o tom, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, najdete v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Kromě toho tento zákon obsahuje také situace a okruh osob, u kterých se určité formy vlastního přičinění nevyžadují, nebo třeba vliv snahy osoby na to, zda bude mít na dávky v hmotné nouzi nárok a jaká bude případně jejich výše.

Jaka kde o dávky hmotné nouze zažádat?

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR a zároveň je pak také vyplácejí. Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi se pak zahajuje na základě písemné žádosti podané na předepsaném formuláři.

Formuláře pro žádost o hmotnou nouzi, a to včetně potřebných příloh, si můžete opatřit několika způsoby. Vyzvednout si je můžete v tištěné podobě na všech pobočkách Úřadu práce České republiky, v elektronické podobě je naleznete na webu MPSV.

Zapamatujte si: Žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc se podává na krajskou pobočku úřadu práce podle místa vašeho trvalého pobytu.

Žádost o pomoc v hmotné nouzi je základním předpokladem pro to, abyste některou z uvedených dávek získali. Pouze na základě podané žádosti a po zhodnocení podmínek může úřad rozhodnout, zda máte, nebo naopak nemáte na danou dávku nárok. Počítat také musíte s tím, že dávky pomoci v hmotné nouzi se nepřiznávají zpětně, ale náleží až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž byla podána žádost, pokud v něm osoba splnila všechny podmínky pro přiznání nároku.

Posuzované příjmy

Příjem žadatele se zjišťuje za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o konkrétní dávku, poté v průběhu pobírání dávky za jeden předcházející měsíc. Okruh příjmů, které jsou posuzovány v rámci žádosti o příspěvek v hmotné nouzi, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pak uvádí některé odchylky, s nimiž je nutné počítat. Konkrétně jde o tyto situace:

  • čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce je nutné započítat ve výši 70 %,
  • ve výši 80 % se pak započítávají příjmy z náhrady mzdy nebo ze sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény a z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a z podpory při rekvalifikaci nebo z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění,
  • ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se poté započítávají ze 100 %.

Příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí je základní dávka hmotné nouze, která pomáhá konkrétní osobě nebo rodině s nedostatečnými příjmy. Čerpat ji může jednotlivec, rodina nebo okruh společně posuzovaných osob, kterým po odečtení nákladů na bydlení zůstane méně peněz, než kolik činí minimální částka nutná k pokrytí nákladů na živobytí.

Příspěvek na živobytí je určen hlavně pro úhradu potřeb dané osoby či společně posuzovaných osob na úrovni zabezpečující základní životní podmínky. Jedná se tedy hlavně o zabezpečení stravy, ale také ošacení, obuvi, základních hygienických potřeb a dalších nezbytně nutných věcí.

Při určení přesné částky na živobytí se zohledňuje konkrétní situace žadatele, každá osoba se hodnotí individuálně podle její snahy i možností a vychází se také z částek životního a existenčního minima. Částka živobytí se pak samozřejmě zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.

Výše příspěvku na živobytí se pak stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby nebo rodiny a jejich příjmem. Od toho se odečítají přiměřené náklady na bydlení, což jsou odůvodněné náklady na bydlení maximálně do výše 30 % příjmu osoby či rodiny, v Praze pak do výše 35 %. U osob, které během daného měsíce vykonaly veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin, se částka navýší o 605 Kč.


Budete se stěhovat? Co vše potřebujete při změně trvalého bydliště

úřad pardubické městské části


Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která lidem společně s vlastními příjmy a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je přitom stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala dané osobě nebo rodině částka živobytí.

Doplatek na bydlení je možné poskytnout osobám, které užívají zkolaudovaný byt nebo jeho část, dále pobytovou sociální službu, ubytovnu či jiný než obytný prostor a dále také vlastníkům užívajícím stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci. Posuzuje se přitom příjmová, sociální a majetková situace osoby nebo osob společně posuzovaných.

Pro získání doplatku na bydlení musí být člověk v hmotné nouzi a současně splňovat podmínky nároku na příspěvek na bydlení – náklady na bydlení musí přesahovat 30 % jeho příjmů (v Praze 35 %). Zákon ovšem umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i v případě, že příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí.

Pokud vaše příjmy stačí k zabezpečení živobytí, ale už nezbývá na pokrytí nákladů na bydlení, máte nárok na příspěvek na bydlení. Částky na živobytí se určují individuálně, vždy se ale vychází z životního a existenčního minima. U dospělého člověka se částka na živobytí rovná minimálně částce existenčního minima.

Mimořádná okamžitá pomoc

Jak už název napovídá, prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být člověku poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, které je nutné bezodkladně řešit. Zákon stanovuje několik takových složitých situací, konkrétně:

  • situace, kdy hrozí újma na zdraví (například když má osoba nižší příjmy, než je částka existenčního minima, tedy 2490 Kč),
  • vážná mimořádná událost (živelná pohroma, požár),
  • nezbytný výdaj (například správní poplatky, na jistotu, na nocleh),
  • nezbytné či odůvodněné náklady na vzdělání nebo zájmovou činnost nezaopatřeného dítěte,
  • odůvodněné náklady na pořízení nebo opravu nezbytného základního vybavení domácnosti,
  • situace, kdy hrozí sociální vyloučení (například propuštění z výkonu trestu odnětí svobody).

Mimořádná okamžitá pomoc představuje jednorázovou dávku v hmotné nouzi (až na výjimky). Její výše se liší podle toho, o jakou mimořádnou situaci se jedná. Nárok vzniká ve chvíli, kdy je osoba příslušným pracovištěm Úřadu práce ČR uznána na osobu v hmotné nouzi, protože se dostala do některé z šesti výše popsaných situací.

Čtěte také:

Výpis z rejstříku trestů: zaměstnavatelé jej často chtějí bezdůvodně. A protiprávně

Nárok na mateřskou nemá každý. Podmínkou je účast na nemocenské

Hledáte práci a nemůžete najít? Naučte se správně napsat životopis

 Životopis

Co je hmotná nouze?

Zákon o pomoci v hmotné nouzi definuje situace, které jsou spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy a bydlení, ale i s mimořádnými událostmi. Dávky v hmotné nouzi tedy představují jakousi moderní formu pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, která by je měla motivovat k aktivní snaze zajistit si dostatečné prostředky potřebné k uspokojení jejich životních potřeb.

Kdo má nárok na pomoc v hmotné nouzi?

Jako osoba v hmotné nouzi se označuje osoba nebo rodina, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry tak neumožňují uspokojení základních životních potřeb, a to na úrovni, která je ve společnosti ještě přijatelná. Další podmínkou je, že si tato osoba nebo rodina z objektivních důvodů nemůže tyto příjmy žádným způsobem zajistit a svou nelehkou situaci tak vlastním přičiněním vyřešit.

Jaké dávky hmotné nouze existují?

Rozlišujeme tři základní dávky v hmotné nouzi, kam patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Aby mohla osoba, rodina nebo skupina společně posuzovaných osob některou z těchto dávek čerpat, musí o ni požádat a také je nutné nejprve posoudit jejich příjmovou, sociální a majetkovou situaci.

Kde zažádat o dávky v hmotné nouzi?

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR, které tyto dávky později také vyplácejí. Řízení o přiznání dávek je možné zahájit pouze na základě písemné žádosti podané na předepsaném formuláři, který si člověk může vyzvednout na pobočkách Úřadu práce ČR nebo se dá stáhnout v elektronické podobě na webu MPSV. Na základě této žádosti a po zhodnocení podmínek může úřad rozhodnout, zda máte, či nemáte na konkrétní dávku nárok.