Bez vody. Krize se rodí na severovýchodě země - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Bez vody. Krize se rodí na severovýchodě země

,
Bez vody. Krize se rodí na severovýchodě země
Zdroj: čtk

Ač se to při pohledu na zasněžené hory nezdá, nedostatek vody trápí i Česko. Krize již začíná postihovat severovýchodní část republiky.

Nejdřív velká voda, která s sebou brala všechno. A pak hrozivé sucho. Dvě zcela opačné situace, které část Královéhradeckého kraje zažila během dvou let. Nejdřív v červnu 2013 prošla územím povodeň, jež do měst pod horami donesla desítky tun bahna a kamení, aby pak v létě 2015 začaly lidem vysychat studny.

Oba extrémy jsou důkazem toho, jak rychle a nenávratně voda z východních Čech mizí. Oblast patří k nejpostiženějším regionům republiky. K místům, kde hydrologové čekají v budoucnu největší potíže se zásobováním pitnou vodou. Důvod je poměrně jednoduchý. Voda se tu nemá kde zachytit, postupně se navíc snižuje i hladina životně důležitých podzemních zdrojů.

Samotnou kapitolou je osud Hradce Králové. O okorávání krajského města se přitom debatuje už roky. Sešlo se tu hned několik problémů. Tím nejviditelnějším je dlouhodobý úbytek vody v podzemním prameništi Litá a Mokré poblíž Dobrušky. Na tomhle zdroji je přitom závislých zhruba 150 tisíc lidí z Hradce Králové a okolí, tedy 80 procent obyvatel regionu.

Podzemní hladina klesá především kvůli nedostatku srážek a dlouhodobému vysychání půdy. Vodohospodáři proto chtěli situaci řešit výstavbou povrchové nádrže Mělčina, odkud by voda postupně prosakovala pod zem a doplňovala mizející zásoby. Před deseti lety však vize dostala červenou – přehrada by mohla ohrozit vzácné živočišné druhy.

Na říčce Dědině vznikne alespoň suchý poldr, který má obce na Rychnovsku chránit před povodněmi. Podzemní zdroje však nevylepší. Loni v listopadu získalo Povodí Labe definitivní povolení a stavbě už nic nebrání.

Stárnoucí přivaděč

Kritickou situaci krajského města znásobuje i zastaralý 72 kilometrů dlouhý přivaděč pitné vody z Teplic nad Metují. Systém životně důležitého zdroje musí podle vodohospodářů projít v blízké době masivní rekonstrukcí, jejíž cena může přesáhnout 1,7 miliardy korun. Právě tolik spolykalo vybudování celé východočeské soustavy mezi léty 1993 a 1999.

„Hlavní výhodou přivaděče je dostatečná kapacita přírodních zdrojů a přívodních řadů propojujících skupinové vodovody čtyř významných východočeských měst – Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a Náchod. Flexibilita těchto systémů nám umožňuje zásobení vodou obcí z míst jejího přebytku do míst jejího nedostatku,“ citoval odborný web Naše voda královéhradeckého primátora Zdeňka Finka.


Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy

Vodní nádrž Želivka


I když kromě vodohospodářů považují rekonstrukci za klíčovou investici i místní politici, veškeré debaty opět končí v prameništi Litá. To je právě jeden ze dvou zdrojů – druhým je Polická křídová pánev – odkud přivaděč podzemní vodu nasává. Proto se podnik Vodovody a kanalizace Hradec Králové loni pustil do revitalizace vrtů v Lité a Mokré. Cílem je lepší napojení na zdroj a vyšší výnosnost.

Že je krize skutečně blízko, potvrdila i rekonstrukce hradecké úpravny vody z roku 2014. Půlstoletí starý provoz je nyní záchranným řešením pro extrémní sucha. Až bude nejhůř, dokáže úpravna pročistit vodu z řeky Orlice a posloužit jako náhradní zdroj až pro polovinu obyvatel krajské metropole.

Mokřady, tůně a rybníčky

I když se výstavba nádrží jeví jako nejjednodušší (a také nejdražší) řešení, ekologové a ochránci přírody mají jinou vizi. Podle nich by v Královéhradeckém kraji stačilo obnovit přírodě blízká řešení. Tedy oživit říční meandry, pomoct půdě zlepšit její absorpční schopnosti, a tím ochlazovat místní klima a zadržovat vodu v horách systémem menších přehrádek a mokřadů.

„Vodu chceme zadržet v celé ploše povodí. Upravíme koryto potoka, aby nebylo hluboké, založíme mokřady, tůně a rybníčky. Součástí bude i plán, jak zemědělství zbavit chemie, místo hnojiva počítáme se 7,5 tuny žížal na hektar pozemku,“ plánuje aktivista Jiří Malík, který se zaměřil na 1200 hektarů západního Broumovska.

Celý region a Hradec Králové zvlášť jsou místa, kde se už dnes řeší smutná realita, na niž se musí připravit zbytek republiky i celého světa. Vody ubývá všude, Česko nevyjímaje.

Čtěte také:

Česko přichází o to nejcennější – o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy

Sucho ničí pražské stromy. Magistrát připravuje strategii pro boj s klimatickými změnami

Ani sami bohové. Sovětské plány na přetvoření přírody byly velkolepé

Město pošle do oprav vodovodů přes sedm miliard. Další miliardy půjdou na kanalizaci


Ohodnoťte tento článek
Diskuze