Antibiotika nemusíte vždy dobírat, tvrdí vědci - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Antibiotika není nutné vždy dobírat. Vědci nabourávají zažité představy

, Jana Nováková,
Antibiotika není nutné vždy dobírat. Vědci nabourávají zažité představy
Zdroj: Profimedia.cz

Dosud všeobecně přijímaná poučka, že pro efektivní léčbu antibiotiky je vždy nezbytné dobrat celé balení léku, nemusí platit absolutně. Z nově zveřejněných analýz amerických a britských vědců totiž vyplývá, že u běžných nemocí, jako je například zápal plic, není nutné antibiotika dobírat a léčbu je možné ukončit ihned po odeznění příznaků. Zmírní se tím negativní vedlejší účinky a omezí rezistence bakterií. Čeští lékaři ale doporučují opatrnost.

„Nezapomeňte je dobrat celá, i když se už během léčby budete cítit lépe.“ Tak zní rada, kterou pacienti slýchají od lékařů desítky let, když si z ordinace odnášejí recept na antibiotika.

Studie, které provedli v uplynulých letech britští i američtí odborníci, však ukazují, že v některých případech mají antibiotika po pár dnech užívání stejný efekt jako při konzumaci celého balení.

Méně antibiotik, méně potíží?

Kratší užívání antibiotik by přitom podle zahraničních expertů mohlo mít pozitivní důsledky jako oslabení rezistence bakteriálních kmenů nebo snížení počtu a zmírnění vedlejších účinků, například střevních potíží či vyrážek. Těmi trpí zhruba čtvrtina uživatelů antibiotik.

Vědci na základě několika studií konstatovali, že účinky antibiotik jsou v mnoha případech již po pár dnech stejné, jako když je pacient užívá klasicky jeden nebo dva týdny. „Kdybychom porovnali délku užívání antibiotik, kratší cykly by byly stejně účinné jako ty dlouhé,“ uvádí Tim Peto, výzkumný pracovník v oblasti infekčních onemocnění na univerzitě v Oxfordu, který je jedním z autorů studie uveřejněné v odborném lékařském časopise British Medical Journal.

Například u zápalu plic či zánětu močového měchýře podle Peta pro vysazení antibiotik stačí, pokud se pacient po několika dnech užívání antibiotik cítí výrazně lépe a je 24 až 48 hodin bez zvýšených teplot. Lidé by však nikdy neměli antibiotika vysazovat sami, pouze po konzultaci s lékařem, upozorňují autoři studie.

Pryč s bakteriemi. Špatnými i dobrými

Kladně se k diskuzi o zkrácení doby užívání antibiotik staví i někteří odborníci v USA. Čím déle užíváte antibiotika, tím pravděpodobnější je, že vás zbaví i „dobrých“ bakterií,“ upozorňuje například Lauri Hicksová, klinická epidemioložka v americkém Centru pro kontrolu a prevenci onemocnění, na další výhodu kratší doby užívání antibiotik.

Hicksová připomíná, že nutnost dobrat antibiotika celá, se traduje již od zhruba poloviny 20. století, kdy se začala v medicíně masově používat. To podle ní už ale v dnešní době u řady nemocí neplatí.

Nemoci a léčba antibiotiky

Typ onemocnění Standardní doba léčby (počet dnů) Krátká, avšak stejně účinná doba léčby (počet dnů)
zápal plic 7 až 10 3 až 5
infekce ledvin 10 až 14 5 až 7
chronická osteomyelitida (zánět kostní dřeně) 84 42
břišní infekce 10 4
bakteriální zánět dutin 10 5

Zdroj: JAMA Internal Medicine

Čeští lékaři radí opatrnost

Čeští odborníci jsou v otázce vysazování antibiotik dříve, než je zkonzumováno celé balení, opatrní. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Heleny Žemličkové neexistuje dosud dostatek studií prokazujících, že nedobrání antibiotik přispívá k vzestupu rezistence vůči těmto lékům. Nejsou však k dispozici ani data, která by tuto teorii vyvrátila.

I Žemličková však připouští, že zkrácení délky užívání antibiotik je u některých nemocí vhodné. „Je pravda, že u řady infekcí byly provedeny klinické studie, které dokazuji, že zkrácená délka léčby má stejný klinicky efekt, a zejména u hospitalizovaných pacientů se tyto postupy zavádějí do praxe,“ uvedla pro Euro.cz. Největší problém v oblasti léčby antibiotik však podle ní netkví v délce jejich užívání, ale v tom, že jsou předepisována i na nemoci, jejichž léčba je nevyžaduje.

Poslouchejte lékaře, ale pozor na alibismus

Například u běžných, obvykle virových onemocnění, třeba zánětu středního ucha či vedlejších nosních dutin, léčba antibiotiky podle ní nezbytně nutná není. „Tady by se měli sami lékaři zamyslet, zda antibiotika vůbec použít, a ne se alibisticky domáhat spoluúčasti pacienta na „managementu“ léčby,“ dodává Žemličková s tím, že antibiotika by se ideálně měla užívat pouze na bakteriální infekce, mezi které patří třeba streptokoková angína.

S tím souhlasí i vysokoškolská pedagožka na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně Alena Žákovská. „Všeobecně není dobré požívat antibiotika, a pokud, tak jen v nejhorších případech,“ uvedla pro Euro.cz žena, která má sama s užíváním antibiotik dlouholeté zkušenosti. Více než dvacet let i s jejich pomocí bojovala se zákeřnou chorobou. „U mě, s narušeným zdravím chronickou boreliózou, to platí tak, že když beru antibiotika, kterým se co nejvíce bráním, skoro pokaždé bakterie i po dobrání znovu atakují můj organizmus,“ dodala odbornice.

Optimální doba pro užívání antibiotik rozhodně bude cílem dalších odborných analýz a studií. Již teď se však odborníci shodují na tom, že když jsou pacientovi antibiotika předepsána, neměl by je vysazovat bez konzultace s lékařem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 varovala před tím, že nedostatečný výzkum nových druhů antibiotik může vést k výrazným problémům při léčbě bakteriálních nemocí v následujících dekádách. Rezistence bakteriálních kmenů vůči většině současných antibiotik se totiž zvyšuje, zejména kvůli využívání ve velkých chovech v zemědělství.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Přečtěte si také:

Nemorální sliby. Zázračný lék na rakovinu neexistuje, varují onkologové

rakovinné buňky, ilustrační foto

Firma ze skupiny PPF získala práva na vývoj léků proti rakovině

Očkování a autismus: vědci vyvracejí tvrzení o škodlivosti vakcinace

Odpor k očkování ohrožuje lidstvo. Milionům úmrtí se dá předejít, uvádí WHO

Proti pandemiím chřipky. Google podpořil univerzální vakcínu

Dobrá zpráva pro muže. Čeští lékaři tvrdí, že rakovinu prostaty vyléčí u 99 procent pacientů

Jen pro vyvolené. Pojišťovny nechtějí platit genovou terapii

Ohodnoťte tento článek
Diskuze