Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Průmysl není jen továrna s komínem

Proběhla konference k tématu podpora kulturních a kreativních průmyslů.

Potřebujete pro své plány peníze skutečně rychle? Rychlá půjčka to umí

Rychlá půjčka bývá obvykle spojována spíše s mini úvěry na pár dnů, které sjednáte online…

Vychází druhý díl sběratelské lahůdky Kronika první republiky 1919

Na půdě České národní banky byla slavnostně představena Kronika první republiky, díl 1919…

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Autor: čtk

Odpor k očkování ohrožuje lidstvo. Milionům úmrtí se dá předejít, uvádí WHO

21. ledna, 08:29 - čtk
Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Autor: čtk
21. ledna, 08:29

Neochota k očkování patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Hrozí kvůli tomu, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít.

Očkování v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí. Důvody, proč se lidé rozhodnou se neočkovat, jsou podle WHO rozličné: jde o ledabylost, problémy s dostupností očkovacích látek a nedůvěru. Jako příklad onemocnění, které se znovu vrací, i když se proti němu očkuje, uvádí WHO spalničky. Předloni celosvětově přibylo oproti roku 2016 o 30 procent případů spalniček.

V Evropě v roce 2017 onemocnělo spalničkami 23 927 lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 5273 nemocných, uvádí agentura DPA s odvoláním na WHO. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu do začátku loňského prosince bylo v Česku zaznamenáno 182 případů spalniček, což bylo asi o čtvrtinu více než za celý rok 2017.

Mezi další závažná rizika pro lidské zdraví řadí WHO znečištěné ovzduší a změnu klimatu. „Devět z deseti lidí každý den dýchá znečištěný vzduch,“ uvádí WHO. Špatný vzduch si každý rok vyžádá daň v podobě sedmi milionů předčasných úmrtí. Devadesát procent z nich připadá na země s nízkými a středními příjmy, které vyprodukují velké množství emisí v průmyslu, dopravě, zemědělství, ale i neekologickým vytápěním. Globální změna klimatu si prý ročně v období 2030 až 2050 vyžádá 250 tisíc případů úmrtí způsobených podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a přehřátím.

Lidstvo se také podle WHO musí připravit na další pandemii chřipky. „Jedinou věcí, kterou nevíme, je, kdy udeří a jak silná bude,“ připouští zdravotnická organizace. Za další závažná rizika WHO považuje třeba odolnost vůči antibiotikům nebo virus HIV.

Emotivně proti špinavému vzduchu: