Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Svět má problém s rezistencí mikrobů na antibiotika. Nové léky chybí

26. září 2017, 10:19  -  frn
26. září 2017, 10:19

Nová studie Světové zdravotnické organizace (WHO) potvrdila, že svět ohrožuje nedostatek antibiotik, která jsou účinná při léčbě nemocí způsobených mikroorganismy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila na vážný nedostatek antibiotik, která jsou skutečně účinná. Na základě zprávy Antibacterial agents in clinical development – an analysis of the antibacterial clinical development pipeline, including Mycobacterium tuberculosis nový ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že vývoj nových druhů antibiotik pokulhává za potřebami světové populace.

„Antimikrobiální resistence je rizikem pro globální zdraví a vážně omezuje pokroky v moderní medicíně,“ prohlásil Ghebreyesus. Podle něj je třeba dalších investic do výzkumu a vývoje nových druhů antibiotik. „Jinak hrozí, že se vrátíme do doby, kdy se lidé obávali častých infekcí a riskovali život kvůli drobným operacím,“ varoval.

Anitibiotikum
Lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické.
Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, většinou však mají molekulovou hmotnost menší než 2000 Da. Antibiotika však nezabírají na onemocnění virového původu.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Antibiotikum

Jen tuberkulóza zabije ročně 250 tisíc lidí kvůli tomu, že antibiotika nezabírají. WHO identifikovala 12 tříd patogenů, které jsou vůči lékům rezistentní. Jedná se o infekce způsobující pneumonii nebo záněty močových cest.

Ve fázi vývoje je sice celosvětově 51 nových antibiotik, ale pouze 8 z nich jsou podle WHO novými léky, které mají nové účinky.

Chybí zejména léky, které působí na patogeny, jež mohou způsobit smrtelné infekce v nemocnicích a pečovatelských domech, dodala organizace. Chybí také větší počet antibiotik, jež se mohou podávat perorálně, což je nezbytné v oblastech, kde není přístup k nemocnicím.

Země OECD, kde se nejvíce používají antibiotika (denní dávka na 1000 obyvatel)
Turecko 42,2
Řecko 32,2
Francie 30,1
Itálie 28,6
Španělsko 23,8

Pozn.: Údaj za rok 2013. Zdroj: OECD

„Farmaceutické společnosti a výzkumní pracovníci se musí naléhavě zaměřit na vývoj nových antibiotik proti určitým typům extrémně závažných infekcí, jež mohou během několika dnů zabít pacienty, protože nemáme žádnou obranu,“ zdůraznila Suzanne Hillová, ředitelka WHO pro základní léky.

Výzkum antibiotik je výrazně podfinancován, tvrdí Mario Raviglione, ředitel programu WHO pro boj s tuberkulózou. „Za posledních 70 let byly objeveny jen dva nové léky, které léčí tuberkulózu, jež je rezistentní na běžná antibiotika,“ postěžoval si Raviglione. Podle něj je třeba ročně 800 milionů dolarů (17,4 miliardy korun), aby byly k dipozici nové účinné léky pro její léčbu.

Současným problémem je nadměrné používání stávajících antibiotik nejen v humánní medicíně, ale zejména v živočišném a zemědělském sektoru. To vede k resistenci mikroorganismů.

Dále čtěte:

Nákazu pneumokokem lidé často zaměňují za nachlazení

Megafarmy zajišťují levné maso. Je ale plné antibiotik



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Čím topíte: plyn, elektřina nebo tuhá paliva?
Děti a daně 2019: kdo má nárok na daňové zvýhodnění a kdo dostane daňový bonus
Jak vyplnit daňové přiznání k dani z nemovitosti?
Jak je to s dědictvím, když mám dluhy a jsem v exekuci ?
Kdo vlastní české hokejové kluby?
Auta
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Jeep Wrangler, Alfa…
Valtra SmartTour: Continental oficiálním partnerem
Právě vychází časopis Auto motor a sport 2/2019
Malá auta zdraží. Chudší si je nebudou moci dovolit, řekl šéf VW
Ford Mondeo dostal nový naftový dvoulitr a hybrid také pro karoserii kombi
Technologie
Ruská pohádka má rekord a vystřelila mezi nejsledovanější videa na YouTubu
Televizory LG pro rok 2019: tři OLEDové speciality
Ostrava v roce 2020 zruší papírové jízdenky. Nahradí je karty a mobily
Samsung Galaxy A9: čtyřočko s velkou výdrží (vyzkoušeno)
Přeposílání zpráv do maximálně pěti konverzací. WhatsApp limit zavádí globálně
Hry pro příležitostné hráče